Železniční trať České Budějovice – Summerau

České Budějovice – Summerau
České Budějovice, nádraží
Stát	Česko Česko
Číslo	196
Provozovatel dráhy	Správa železnic / ÖBB-Infrastruktur Betrieb
Dopravce	ČD Cargo, České dráhy, Metrans Rail aj.
Technické informace
Délka	64 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D3
Napájecí soustava	25 kV/50 Hz
Maximální sklon	11 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	100 km/h (80 km/h na ÖBB)
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 119,750 České Budějovice České Budějovice seřaďovací n. trať do Českých Velenic ulice Novohradská Malše 116,929 České Budějovice jižní zastávka 116,018 České Budějovice zhlaví Rožnov trať do Volar 111,614 Včelná 108,750 Kamenný Újezd u Českých Budějovic zastávka 105,585 Kamenný Újezd u Českých Budějovic Silnice I/3 AHr. Chlumec 102,106 Chlumec u Českých Budějovic 98,837 Holkov 95,960 Velešín město[1] 93,731 Velešín Silnice I/3 AHr. Netřebice 88,530 Výheň 86,496 Kaplice Silnice I/3 79,897 Omlenice 76,868 Bujanov AHr. Pšenice 73,952 Pšenice trať do Lipna nad Vltavou 69,781 Rybník Silnice II/163 AHr. Bludov 62,462 Horní Dvořiště 61,097 státní hranice CZ/A 55,935 Summerau
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať České Budějovice – Summerau, v jízdním řádu pro cestující označená číslem 196, je jednokolejná elektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy a 4. koridoru. Trať vede z Českých Budějovic přes Rybník a Horní Dvořiště do Summerau v Rakousku.

Provoz na trati byl zahájen v roce 1827 jako koněspřežka. Po rozmachu parostrojních železnic v Rakousku-Uhersku v polovině 19. století bylo rozhodnuto o ukončení provozu koněspřežné dráhy a přestavbě na klasickou železnici nového typu. To zahrnovalo například úpravu rozchodu na již standardní hodnotu 1 435 mm. Přestavba byla dokončena v roce 1873. Po vzniku Československa v říjnu 1918 se z původně malé stanice Horní Dvořiště stala nově pohraniční přechodová stanice a díky tomu zde vyrostla nová rozlehlá staniční budova s místnostmi pro celní správu a nové drážní zaměstnance. Také bylo podstatně rozšířeno kolejiště. V období první republiky se stanice jmenovala Český Heršlák (podle přilehlé vesnice, dnes součást obce Horní Dvořiště). Až do roku 1945 byla trať významnou mezistátní spojnicí s Rakouskem, po uzavření hranic její význam prudce poklesl. Většina osobních vlaků tak končila cestu v Horním Dvořišti. Název další stanice Certlov (dnes Rybník) vydržel až do počátku padesátých let, kdy byl změněn na současný název v souvislosti s přejmenováním stejnojmenné osady.

Podstatné rozšíření přeshraničního provozu přinesl až pád režimu roku 1989. Vzhledem k poměrně silnému (především nákladnímu) provozu na trati byla koncem 90. let odsouhlasena její elektrizace, která proběhla v letech 2000–2001. V druhé polovině devadesátých let také začala optimalizace trati (v původní stopě) nejprve úpravou stanic (prodloužení a zvýšení počtu staničních kolejí, stavba nových nástupišť, příprava na instalaci nového zabezpečovacího zařízení), následována optimalizací mezistaničních úseků mezi státní hranicí a stanicí Omlenice a části mezistaničního úseku Kamenný Újezd – Včelná (po zastávku Kamenný Újezd zastávka). Zároveň s elektrizací bylo zprovozněno nové zabezpečovací zařízení a spuštěno dálkové řízení trati z dispečerského stanoviště v Českých Budějovicích. Samostatný výpravčí tak slouží již pouze ve stanici Horní Dvořiště. V letech 2008 a 2009 byla optimalizace dokončena ve zbývajících mezistaničních úsecích. Tato optimalizace již zahrnovala mírné zvýšení traťové rychlosti.

Trať je zařazena do sítě tzv. celostátní dráhy a nachází se na ní jeden ze čtyř železničních hraničních přechodů s Rakouskem (mezi zbylé tři patří České Velenice/Gmünd, Znojmo/Retz a Břeclav/Hohenau). Za zmínku stojí fakt, že všechny čtyři tyto přechody jsou elektrizovány. Trať má význam v osobní i nákladní dopravě.

Páteří osobní dopravy jsou expresy a spěšné vlaky (v Rakousku kategorie Regional Express), vedené v prokladu ve dvouhodinovém taktu v relaci České Budějovice – Linz. Expresní spoje navíc pokračují až do Prahy. Jejich dopravu zajišťují lokomotivy řady 380.^[2] Expresy a spěšné vlaky doplňuje mezi Českými Budějovicemi a Horním Dvořištěm (Rybníkem) šest párů osobních vlaků. Na osobní vlaky jsou nasazovány elektrické jednotky RegioPanter.^[3] Od roku 2023 jsou všechny osobní a spěšné vlaky na této trati označovány jako linka S3.^[4]

Přes hraniční přechod Horní Dvořiště/Summerau jsou trasovány mezistátní nákladní vlaky, směřující do Lince a dále na jih; mezi nejdůležitější patří přeprava osobních automobilů a mnoha komodit. Také jsou v provozu směsné nákladní vlaky z Českých Budějovic, vozící jednotlivé vozové zásilky z celého Česka, zejména dřevo. V úseku do Horního Dvořiště jsou dopravovány lokomotivami řad 230 či 240, méně také 363 či 363.5. Samotné přetahy přes státní hranici jsou prací lokomotiv řady 340, upravených speciálně k tomuto účelu.^[5]

• Železniční trať Plzeň – České Budějovice
• Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž
• Železniční trať České Budějovice – Gmünd
• Železniční trať Praha – České Budějovice

• Železniční trať Rybník – Lipno nad Vltavou

• 
  České Budějovice
• 
  České Budějovice jižní zastávka
• 
  stanice Včelná
• 
  stanice Kamenný Újezd u Českých Budějovic
• 
  zastávka Chlumec u Českých Budějovic
• 
  stanice Holkov
• 
  zastávka Výheň
• 
  stanice Kaplice
• 
  stanice Omlenice
• 
  železniční zastávka Bujanov
• 
  železniční zastávka Bujanov
• 
  zastávka Pšenice
• 
  stanice Rybník
• 
  stanice Horní Dvořiště
• 
  Summerau

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať České Budějovice – Summerau na Wikimedia Commons
• Trať 196 na ZelPage.cz
• Historie železničních tratí
• Průjezd trati České Budějovice – Summerau s uvedením všech dopravních bodů na trase (díly 15–21)
• Informace o optimalizaci tratě v letech 2007–2009