Železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice

Rudná u Prahy – Hostivice
trať u Hostivice
Stát	Česko Česko
Číslo	122
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Dopravce	ČD Cargo, České dráhy aj.
Technické informace
Délka	8 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3[1]
Napájecí soustava	neelektrizovaná
Ozubnice	ne
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	70 km/h[2]
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 15,324 na Smíchov 17,183 Rudná u Prahy do Berouna Dálnice D5 Rudná - Chýně silnice Úhonice - Chýně 18,048 Chýně jih Chýně 19,618 Hostivice-Hájecká 21,060 Hostivice-Litovice 22,493 Hostivice-U hřbitova silnice I/6 22,568 Odb. Jeneček (býv. St. 1) Hostivice/Odb. Jeneček (býv. St. 3)/na Kladno do Podlešína
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice (v jízdním řádu pro cestující označená společně s tratí Praha-Smíchov – Hostivice jako součást tratě 122) je regionální dráha^[3] ve středních Čechách, vybudovaná jako součást Pražsko-duchcovské dráhy. Provoz byl zahájen roku 1873.^[4]

Pražsko-duchcovská dráha byla budována za účelem vozby severočeského uhlí do Prahy, na čemž měl zájem jak stát, tak soukromí investoři, neboť doprava uhlí byla výnosná a monopol Rakouské společnosti státní dráhy zvyšoval ceny uhlí v Praze.^[5] O udělení koncese se v roce 1870 ucházelo více zájemců, nicméně již v říjnu 1871 se začalo stavět. Proti výstavbě panoval mezi místními rolníky odpor, neboť jim rozdělovala pole. Dále se v průběhu stavby objevovaly stížnosti, že se pracuje i v neděli a tím pádem se nesvětí sváteční den. Stížnosti však nebyly vyslyšeny.^[6] Dne 11. května 1873 byl na trati zahájen provoz společně s dalšími úseky mezi Prahou a Slaným.^[4] Trať tehdy nebyla zapojena do Hostivice, s tratí dřívější Buštěhradské dráhy byla spojena až za druhé světové války.^[6]

Do vybudování spojky jezdily po trati přímé vlaky z Prahy do Loun a dále do Mostu a na Moldavu.^[7][8] Později význam tratě upadal – vozba uhlí se přesunula na kapacitnější elektrizované tratě a v osobní dopravě trať sloužila již jen jako krátká spojka.^[9][10] V osobní dopravě provoz dále klesal a od jízdního řádu 2006/2007 jezdily jen tři páry osobních vlaků v sobotu a v neděli vedené z Prahy po trati Pražského Semmeringu,^[11] od jízdního řádu 2008/2009 jejich počet ještě poklesl na dva páry.^[12] Na trati zůstal zachován nákladní provoz vlaků s vápencem.^[13] Nového rozkvětu osobní dopravy se dočkala trať od září 2014 po vybudování tří nových zastávek Hostivice-U hřbitova, Chýně a později též Chýně jih, které trať výrazně zpřístupnily cestujícím.^[13][14][15] Provoz byl rozšířen na hodinový takt denně se zachováním přímých vlaků linky S65 z Prahy po Pražském Semmeringu.^[16]

• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
  Rudná u Prahy
• 
  Hostivice-Litovice
• 
  Hostivice-U Hřbitova
• 
  Jeneček (Odb.)
• 
  Hostivice

• Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun

• Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník
• Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice
• Železniční trať Hostivice–Podlešín

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice na Wikimedia Commons