15. leden
<< | leden | >> | ||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 | 31 | ||
2025 |
15. leden je 15. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 350 dní (351 v přestupném roce). Svátek má Alice.
Události
Česko
- 1900 – na Kladensku vypukla velká hornická stávka všech horníků kladenského revíru; trvala do 10. dubna 1900; 29. ledna promluvil ke stávkujícím horníkům pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
- 1945 – Pět dělostřeleckých pluků 1. čs. armádního sboru se v prostoru Jasla úspěšně podílelo na zahájení útočné operace proti německým vojskům. Výročí bylo slaveno jako Den československého dělostřelectva.
- 1989 – V Praze na Václavském náměstí začala série mohutných protikomunistických demonstrací, později nazvaná Palachův týden.
- 1991 – Byla zřízena přírodní rezervace Třímanské skály.
- 2012 – Začala vysílat Karlovarská televize TV ZAK.
Svět
- 1559 – Alžběta I., korunována anglickou královnou.
- 1706 – Severní válka: Vojska Karla XII. porazila a obklíčila ruskou armádu v bitvě u Grodna, knížeti Menšikovovi se však nakonec podařilo s většinou svých mužů uniknout.
- 1777 – Americká revoluční válka: Nový Connecticut deklaruje svou nezávislost.
- 1919
- Rosa Luxemburgová a Karl Liebknecht, předáci socialistů v Německu, byli mučeni a zavražděni Freikorpsem.
- Bostonská melasová tragédie: zásobník s melasou praskl, následkem čehož se prohnala ulicemi vlna melasy, která zabila 21 lidí a 150 zranila.
- 1940 – Ve francouzském městě Agde byla zformována 1. československá pěší divize.
- 1942 – Polní maršál Wilhelm rytíř von Leeb byl odvolán z pozice velitele skupiny armád Sever.
- 1943
- Začalo stahování Japonců z Guadalcanalu.
- Byla dokončena stavba největší úřední budovy na světě – Pentagonu ve Washingtonu, D.C.
- 1945 – Druhá světová válka: Zahájena západokarpatská operace, které se u Jasla zúčastnili dělostřelci a tankisté 1. československého armádního sboru v SSSR.
- 1975 – Portugalsko uděluje nezávislost Angole.
- 1992 – Mezinárodní společenství uznalo nezávislost Slovinska a Chorvatska, zemí vzniklé ze Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
- 1999 – V kosovské vesnici Račak bylo zabito jugoslávskými bezpečnostními složkami 45 lidí.
- 2001 – Byla spuštěna anglická Wikipedie, první z jazykových mutací Wikipedie.
- 2006 – V americkém Utahu přistálo návratové pouzdro meziplanetární sondy Stardust. ESA SMART-1 měsíční orbitr objevil prvky jako vápník, hliník, křemík, železo. Na Slunci došlo k intenzivní erupci, která vyslala rentgenové paprsky napříč Sluneční soustavou.
- 2009 – Airbus A320 na lince z New Yorku do Seattlu muselo nouzově přistát na řece Hudson.
- 2022 – V jihozápadní části Tichého oceánu došlo k silné erupci podmořské sopky Hunga-Tonga. Erupční sloupec dosáhl výšky 57 km (nejvyšší detekovaný oblak), tlakové vlny z explozí několikrát obletěly Zemi a Pacifikem prošla vlna tsunami.
Narození
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Narození 15. ledna
Česko

- 1783 – Ignaz Beidtel, moravsko-slezský dějepisec a právník († 15. května 1865)
- 1791 – Franz Xaver Maxmilian Zippe, mineralog a geolog († 22. února 1863)
- 1814 – František Šebek, architekt, stavitel a politik († 6. března 1862)
- 1825 – Maurice Strakosch, americký hudebník a impresário českého původu († 9. října 1887)
- 1847 – František Symon, hudebník, ředitel kůru a sbormistr († 21. února 1934)
- 1855 – Franz Křepek, sudetoněmecký politik († 28. dubna 1938)
- 1861 – František Serafínský Procházka, redaktor, básník a spisovatel († 28. ledna 1939)
- 1869 – Rudolf Jaroš, československý politik († 7. dubna 1935)
- 1877 – Karl Schuster, československý politik německé národnosti († 24. července 1935)
- 1884 – Jaroslav Stránský, československý politik, novinář a právník († 13. srpna 1973)
- 1889 – Walter Serner, český, německy píšící, spisovatel († srpen 1942)
- 1892 – Bedřich Feuerstein, architekt a scénograf († 10. května 1936)
- 1893 – Alois Málek, ministr lehkého průmyslu († 2. prosince 1958)
- 1899 – Roman Tuma, herec († 25. října 1933)
- 1903 – Jan Wimmer, fotbalový reprezentant († 1986)
- 1904 – Ludvík Frejka, politik a publicista († 3. prosince 1952)
- 1915 – Metoděj Zemek, kněz, historik a archivář († 18. října 1996)
- 1916 – Josef Kučera, voják, oběť komunismu († 14. listopadu 1952)
- 1917 – Antonín Nogol, volejbalista († 1. února 1980)
- 1920 – Anton Malatinský, fotbalový reprezentant († 1. prosince 1992)
- 1923
- Svatopluk Mrázek, trenér a funkcionář basketbalu († 5. března 2011)
- Josef Kalvoda, česko-americký profesor a publicista († 8. března 1999)
- Jan Vladislav, básník a překladatel († 3. března 2009)
- 1924 – Michael Čakrt, hudební skladatel († 25. června 1997)
- 1927 – Karel Oliva, jazykovědec polonista a lexikograf († 22. srpna 2005)
- 1928 – Zdeněk Buchvaldek, herec, režisér a politik († 3. srpna 1987)
- 1932 – Vlasta Winkelhöferová, japanoložka, překladatelka a autorka († 22. března 2022)
- 1934 – Rudolf Šrámek, jazykovědec, dialektolog
- 1935 – Miloš Trapl, historik a spisovatel
- 1951 – Ivan Gabal, politik a sociolog
- 1953 – Petr Mareš, místopředseda vlády Vladimíra Špidly
- 1956 – Aleš Havlíček, filozof, vysokoškolský pedagog († 22. července 2015)
- 1959 – David Prachař, herec
- 1960 – Yvo Josef Rynda, český římskokatolický kněz a charitativní pracovník
- 1962 – Jan Stejskal, fotbalista
- 1966 – Vladimír Mlynář, politik
- 1968 – Andrea Holíková, tenistka
- 1973 – Tomáš Galásek, fotbalista
- 1999 – Martin Nečas, lední hokejista
Svět











- 1533 – Kateřina Habsburská, manželka polského krále Zikmunda II. Augusta († 28. února 1572)
- 1539 – Tošiie Maeda, japonský generál 16. stol. († 27. dubna 1599)
- 1622 – Molière, francouzský dramatik a herec († 16. února 1673)
- 1730 – Louis Dutens, francouzský spisovatel († 23. května 1812)
- 1763 – François-Joseph Talma, francouzský herec († 19. října 1826)
- 1791 – Franz Grillparzer, rakouský spisovatel a dramatik († 21. ledna 1872)
- 1795 – Alexandr Sergejevič Gribojedov, ruský diplomat, překladatel a dramatik († 11. února 1829)
- 1803 – Heinrich Daniel Ruhmkorff, německý mechanik, vynálezce indukční cívky († 20. prosince 1877)
- 1805 – Louise-Angélique Bertinová, francouzská hudební skladatelka a básnířka († 26. dubna 1877)
- 1809 – Pierre-Joseph Proudhon, raně socialistický myslitel († 19. ledna 1865)
- 1810 – John Evan Thomas, velšský sochař († 9. října 1873)
- 1811 – Giuseppe Cafasso, italský kněz prohlášený za svatého († 23. června 1860)
- 1812 – Peter Christen Asbjørnsen, norský spisovatel († 5. ledna 1885)
- 1814 – Pierre-Jules Hetzel, francouzský vydavatel († 17. března 1886)
- 1831 – Juro Surowin, německý publicista, jazykovědec a humanista († 16. prosince 1904)
- 1833 – Louis Paulsen, německý šachový mistr († 18. srpna 1891)
- 1841 – Frederick Stanley, šestnáctý hrabě Derby, generální guvernér Kanady († 14. června 1908)
- 1842
- Svatá Mary MacKillopová, australská řeholnice, která pečovala o vzdělání chudých († 8. srpna 1909)
- Paul Lafargue, politický aktivista, zeť Karla Marxe († 26. listopadu 1911)
- Josef Breuer, rakouský psycholog († 20. června 1925)
- 1843 – Per Olof Christopher Aurivillius, švédský entomolog († 20. července 1928)
- 1847 – Angus Buchanan, skotský ragbista († 21. února 1927)
- 1850
- Mihai Eminescu, rumunský básník († 15. června 1889)
- Sofia Kovalevská, ruská matematička († 10. února 1891)
- 1858 – Giovanni Segantini, italský malíř († 28. září 1899)
- 1863 – Wilhelm Marx, německý politik († 5. srpna 1946)
- 1864 – Frances Benjamin Johnstonová, americká fotografka († 16. května 1952)
- 1866 – Nathan Söderblom, švédský evangelický teolog († 12. července 1931)
- 1867 – Marie Terezie Trani, dcera bavorské vévodkyně Matyldy a hraběte Ludvíka Trani († 1. března 1909)
- 1869 – Stanisław Wyspiański, polský malíř, grafik a dramatik († 28. listopadu 1907)
- 1872 – Arsen Kocojev, osetský spisovatel († 4. února 1944)
- 1873 – Max Adler, rakouský marxistický filozof († 28. června 1937)
- 1875 – Tom Burke, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz († 14. února 1929)
- 1877 – Lewis Terman, americký psycholog († 21. prosince 1956)
- 1879 – Mazo De la Roche, kanadská spisovatelka († 12. července 1961)
- 1882
- Margareta z Connaughtu, anglická a švédská princezna († 1. května 1920)
- Florian Znaniecki, polský sociolog a filozof († 23. března 1958)
- 1885 – Lorenz Böhler rakouský fyziolog († 20. ledna 1973)
- 1889
- Alexandr Kazakov, nejúspěšnější ruský stíhací pilot první světové války († 1. srpna 1919)
- Wilhelm Mayer-Gross, německý psychiatr († 15. února 1961)
- 1890 – Wilhelm Heckrott, německý malíř a grafik († 4. ledna 1964)
- 1891 – Osip Mandelštam, ruský básník, prozaik, esejista († 27. prosince 1938)
- 1893
- Dragiša Cvetković, jugoslávský premiér († 18. února 1969)
- Ivor Novello, velšský hudební skladatel a herec († 6. března 1951)
- 1895
- Geo Milev, bulharský básník († po 15. květnu 1925)
- Artturi Ilmari Virtanen, finský chemik, laureát Nobelovy ceny z roku 1945 († 11. listopadu 1973)
- 1900 – William Heinesen, dánsky píšící faerský spisovatel († 12. března 1991)
- 1902
- Nâzım Hikmet, turecký spisovatel, básník a dramatik († 3. června 1963)
- Saúd bin Abd al-Azíz, druhý král Saúdské Arábie († 24. ledna 1969)
- Jozef Lukačovič, slovenský politik († 17. dubna 1991)
- Paul Thümmel, agent Abwehru i čs. rozvědky († 20. dubna 1945)
- 1907
- Emil Kolozsvári Grandpierre, maďarský spisovatel († 11. května 1992)
- Janusz Kusociński, polský olympijský vítěz v běhu na 10 000 metrů († 21. června 1940)
- 1909
- Šmarja Gutman, izraelský archeolog († 22. října 1996)
- Gene Krupa, americký bubeník a hudební skladatel († 16. října 1973)
- 1913
- Miriam Hyde, australská skladatelka († 11. ledna 2005)
- Lloyd Bridges, americký herec († 10. března 1998)
- 1916 – Henri Frans de Ziel, surinamský básník († 3. února 1975)
- 1918
- Gamál Násir, egyptský prezident († 28. září 1970)
- Edouard Gagnon, kanadský kardinál († 25. srpna 2007)
- 1919 – Maurice Herzog, francouzský horolezec a politik († 13. prosince 2012)
- 1922
- Július Pántik, slovenský herec († 25. srpna 2002)
- John Bayard Anderson, americký politik († 3. prosince 2017)
- Paul Casimir Marcinkus, americký katolický arcibiskup a ředitel Vatikánské banky († 20. února 2006)
- 1923 – Li Teng-chuej, prezident Čínské republiky († 30. července 2020)
- 1924
- Georg Ratzinger, německý kněz, hudebník, bratr papeže Benedikta XVI.
- Hamdija Pozderac, prezident Jugoslávie († 7. dubna 1988)
- 1926 – Maria Schell, rakouská herečka († 26. dubna 2005)
- 1927 – Vladislav Klener, lékař a ředitel Státního ústavu radiační ochrany
- 1929
- Martin Luther King, americký aktivista za lidská práva, nositel Nobelovy ceny z roku 1964 († 4. dubna 1968)
- Earl Hooker, americký bluesový hudebník († 21. dubna 1970)
- 1930 – Michel Chapuis, francouzský varhaník († 12. listopadu 2017)
- 1931 – Alan Scholefield, jihoafrický spisovatel
- 1932 – Barbara Coudenhove-Kalergi, česko-rakouská novinářka
- 1935
- Robert Silverberg, americký spisovatel
- Božena Fuková, slovenská a československá ekonomka, politička Komunistické strany Slovenska († 18. května 2017)
- 1941 – Captain Beefheart, americký zpěvák († 17. prosince 2010)
- 1944 – Jenny Nimmová, britská spisovatelka
- 1947 – Martin Chalfie, americký biolog, Nobelova cena za chemii 2008
- 1948
- Wolfgang Gunkel, německý veslař, olympijský vítěz na dvojce s kormidelníkem († 20. května 2020)
- Ronnie Van Zant, americký zpěvák († 20. října 1977)
- 1950 – Marius Trésor, francouzský fotbalista
- 1951 – Biff Byford, zpěvák skupiny Saxon
- 1953 – Gareth Hale, britský komediální herec
- 1955
- Andreas Gursky, německý fotograf
- José Montilla, katalánský premiér
- 1958 – Boris Tadić, srbský prezident
- 1959 – Pete Trewavas, britský rockový baskytarista
- 1965
- Bernard Hopkins, americký boxer
- Adam Jones, americký muzikant (Tool)
- 1968 – Iñaki Urdangarin, španělský házenkář
- 1971 – Regina Kingová, americká herečka
- 1975 – Mary Pierceová, francouzská tenistka
- 1978
- Franco Pellizotti, italský cyklista
- Eddie Cahill, americký herec
- 1981
- El Hadji Diouf, senegalský fotbalista
- Marcin Matkowski, polský tenista
- 1983
- Jermaine Pennant, anglický fotbalista
- Hugo Viana, portugalský fotbalista
- 1985 – Rene Adler, německý fotbalový brankář
- 1987 – Michael Seater, kanadský herec
- 1988 – Skrillex, americký Dj a producent
- 1990 – Elena Tonra, zpěvačka a kytaristka v čele indiefolkové skupiny Daughter
- 1991 – Marc Bartra, katalánský fotbalista
- 1996 – Dove Cameron, americká herečka a zpěvačka
Úmrtí
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Úmrtí 15. ledna
Česko

- 1789 – Johann Bergl, malíř (* 23. října 1718)
- 1866 – Vojtěch Lanna, průmyslník a podnikatel (* 23. dubna 1805)
- 1896 – Karel Jonáš, česko-americký politik, novinář a lingvista (* 30. října 1840)
- 1911 – Jan Maloch, malíř a fotograf (* 11. června 1825)
- 1927 – Jan Jindáček, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Hořovic (* 25. října 1846)
- 1929 – Karel Vorovka, matematik a filosof (* 3. února 1878)
- 1932 – Hynek Srdínko, statkář a politik (* 3. června 1847)
- 1935 – Jan Černý, československý politik (* 25. dubna 1880)
- 1936 – Josef Sakař, architekt (* 7. prosince 1856)
- 1940 – Zdeněk Rykr, malíř, ilustrátor, žurnalista a scénograf (* 26. října 1900)
- 1943 – Ludvík Cupal, voják a příslušník výsadkové operace Tin (* 23. srpna 1915)
- 1956 – Alois Vicherek, vojenský letec (* 20. června 1892)
- 1957 – František Bakule, učitel (* 18. května 1877)
- 1962 – Rudolf Richter, atlet-chodec, cyklista, sportovní funkcionář (* 7. dubna 1883)
- 1963 – František Kerhart, architekt (* 12. května 1897)
- 1964 – Eugen Wiškovský, filolog a fotograf (* 20. září 1888)
- 1972 – Daisy Ashfordová, anglická spisovatelka (* 7. dubna 1881)
- 1974 – Josef Smrkovský, politik (* 26. února 1911)
- 1976 – Bohumil Soudský, archeolog (* 19. ledna 1922)
- 1985
- Martin Dzúr, ministr národní obrany (* 12. července 1919)
- Josef Sedláček, fotbalový reprezentant (* 15. prosince 1893)
- 1990 – František Douda, první československý světový rekordman v atletice (vrh koulí) (* 23. října 1908)
- 1995 – Josef Kemr, herec (* 20. června 1922)
- 1996 – Jiří Němeček, herec (* 6. května 1923)
- 2003
- Přemysl Kočí, operní pěvec, režizér a politik (* 1. června 1917)
- Milan Machovec, filozof (* 23. srpna 1925)
- 2004 – Jaroslav V. Polc, kněz a církevní historik (* 14. září 1929)
- 2008 – Jan Heller, teolog, překladatel z hebrejštiny a foiničtiny (* 22. dubna 1925)
- 2009 – Jan Holinka, sochař a malíř (* 30. září 1938)
- 2012 – Milan Lipner, socioterapeut, psychoterapeut (* 24. července 1952)
- 2015 – Ludmila Brožová-Polednová, prokurátorka komunistických justičních vražd (* 20. prosince 1921)
Svět




- 69 – Galba, římský císař (* 24. prosince 3 př. n. l.)
- 1149 – Berenguela Barcelonská, kastilská a leónská královna (* 1116)
- 1421 – Helvisa Brunšvicko-Grubenhagenská, kyperská a arménská královna (* 1353)
- 1568 – Mikuláš Oláh, ostřihomský arcibiskup, místodržitel Uherska (* 10. ledna 1493)
- 1597 – Juan de Herrera, španělský architekt, matematik a geometr (* 1530)
- 1775 – Giovanni Battista Sammartini, italský skladatel (* 1700)
- 1781 – Mariana Viktorie Španělská, portugalská královna (* 31. března 1718)
- 1788 – Gaetano Latilla, italský hudební skladatel (* 10. ledna 1711)
- 1813 – Anton Bernolák, slovenský filolog, který kodifikoval normy spisovného slovenského jazyka (* 3. října 1762)
- 1815 – Lady Hamiltonová, milenka admirála Horatio Nelsona (* 26. dubna 1765)
- 1818 – Matvej Ivanovič Platov, ruský generál, ataman donských kozáků (* 17. srpna 1751)
- 1837 – Carl Erik Mannerheim, finsko-švédský šlechtic a politik (* 14. prosince 1759)
- 1844 – Henri-Gatien Bertrand, francouzský napoleonský maršál (* 28. března 1773)
- 1866 – Massimo d'Azeglio, italský spisovatel (* 24. října 1798)
- 1870 – Franz Karl von Becke, rakouský ministr financí a obchodu (* 31. října 1818)
- 1872 – Vincent Grimm, maďarský šachista (* 1800)
- 1876 – Eliza McCardle Johnsonová, manželka 17. prezidenta USA Andrewa Johnsona (* 4. října 1810)
- 1896 – Mathew Brady, americký novinářský fotograf (* 18. května 1822)
- 1897 – Alois Friedrich Rogenhofer, rakouský entomolog (* 22. prosince 1831)
- 1899 – Serafino Dubois, italský šachový mistr (* 10. října 1817)
- 1905 – James Mason, irský šachový mistr (* 19. listopadu 1849)
- 1916
- Modest Iljič Čajkovskij, ruský dramatik, operní libretista a překladatel (* 13. května 1850)
- Vojtech Alexander, slovenský lékař a fyzik (* 31. května 1857)
- 1919
- Karl Liebknecht, německý komunistický politik (* 13. srpna 1871)
- Rosa Luxemburgová, německá představitelka socialistického hnutí (* 5. března 1870)
- 1926 – Enrico Toselli, italský klavírista a skladatel (* 13. března 1883)
- 1927 – David Janowski, francouzský šachový mistr (* 25. května 1868)
- 1929 – Seamark, anglický novinář a spisovatel (* ? 1894)
- 1934 – Hermann Bahr, rakouský spisovatel (* 19. července 1863)
- 1943 – Eric Knight, americký spisovatel (* 10. dubna 1897)
- 1945 – Wilhelm Wirtinger, rakouský matematik (* 19. července 1865)
- 1949 – Harry Stack Sullivan, americký psychiatr a psycholog (* 21. února 1892)
- 1950 – Petre Dumitrescu, rumunský generál (* 18. února 1882)
- 1951 – Klement Šilinger, slovenský architekt (* 15. listopadu 1887)
- 1955
- Johannes Baader, německý spisovatel, výtvarný umělec a architekt (* 22. června 1875)
- Yves Tanguy, francouzský surrealistický malíř (* 5. ledna 1900)
- 1958 – Jevgenij Lvovič Švarc, ruský dramatik, prozaik, básník, filmový scenárista (* 21. října 1896)
- 1961 – Constantin Constantinescu, rumunský generál a politický vězeň komunistického režimu (* 20. února 1884)
- 1962 – Dani'el Auster, první starosta Západního Jeruzaléma (* 7. května 1893)
- 1964 – Jack Teagarden, americký jazzový pozounista a zpěvák (* 20. srpna 1905)
- 1967 – Albert Szirmai, maďarský operetní skladatel (* 2. července 1880)
- 1968
- Leopold Infeld, polský teoretický fyzik (* 20. července 1898)
- Marie Františka Orleánská z Braganzy, vévodkyně z Braganzy, titulární císařovna brazilská (* 8. září 1914)
- 1970 – Lea Goldbergová, izraelská básnířka, spisovatelka a překladatelka (* 29. května 1911)
- 1974 – Josef Serlin, izraelský politik (* 24. února 1906)
- 1979
- Charles W. Morris, americký sémiotik a filozof (* 23. května 1901)
- Jang Čung-ťien, čínský paleontolog (* 1. června 1897)
- 1983 – Meyer Lansky, americký gangster (* 4. července 1902)
- 1987 – Mark Mitin, sovětský marxisticko-leninský filosof (* 5. července 1901)
- 1988 – Seán MacBride, irský ministr, Nobelova cena za mír 1974 (* 26. ledna 1904)
- 1990 – Gordon Jackson, skotský herec (* 19. prosince 1923)
- 1994
- Georges Cziffra, klavírista maďarského původu (* 5. listopadu 1921)
- Harry Nilsson, americký zpěvák-skladatel (* 15. června 1941)
- 1995 – Vieroslav Matušík, slovenský hudební skladatel (* 28. srpna 1927)
- 1996 – Les Baxter, americký muzikant a skladatel (* 14. března 1922)
- 1998 – Junior Wells, americký bluesový zpěvák a hráč na harmoniku (* 9. prosince 1934)
- 2000 – Željko Ražnatović, srbský politik, agent jugoslávské tajné služby UDBA (* 17. dubna 1952)
- 2001
- 2004 – Delia Scala, italská baletka a herečka (* 25. září 1929)
- 2007 – Manfred Rulffs, německý veslař, olympijský vítěz (* 6. března 1935)
- 2008 – Brad Renfro, americký herec (* 25. července 1982)
- 2009
- Olivier Clément, francouzský teolog (* 17. listopadu 1921)
- Saíd Sijám, palestinský politik a jeden z vůdců Hamasu (* 22. července 1959)
- 2010 – Marshall Warren Nirenberg, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu (* 10. dubna 1927)
- 2012 – Manuel Fraga Iribarne, španělský politik (* 23. listopadu 1922)
- 2013
- Markéta Bádenská, řecká a dánská princezna, jugoslávská šlechtična (* 14. července 1932)
- Nagisa Óšima, japonský filmový režisér (* 31. března 1932)
- 2015 – Kim Fowley, americký hudební producent (* 21. července 1939)
- 2016 – René Angélil, kanadský osobní manažer (* 16. ledna 1942)
- 2018 – Dolores O'Riordanová, irská písničkářka a frontmanka kapely The Cranberries (* 6. září 1971)
- 2023 – Vachtang Kikabidze, gruzínský hudebník, zpěvák, skladatel a herec (* 19. července 1938)
Svátky
Česko
- Alice
- Socialistický kalendář – Den československého raketového vojska a dělostřelectva
Svět
- Slovensko – Dobroslav
- Spojené státy – Tradiční den M. L. Kinga
Pranostiky
Česko
- Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den – dobrý rok; větrný den – mokrý rok.
- Je-li svatý Pavel jasný – rok šťastný.
![]() Údaje jsou platné k 11. 3. 2025. | ||
---|---|---|
minimum | denní průměr | maximum |
−23,0 °C (1820) | −0,7 °C (od 1961) | 11,5 °C (2023) |
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
průčelí Klementina, (jako ikonka pro použití do šablony)
Autor: Eva Rinaldi, Licence: CC BY-SA 2.0
Lenny Kravitz, The Cranberries and Wolfmother Perform At Sydney Entertainment Centre
Tonight's the night. McManus Entertainment and the Sydney Entertainment Centre have brought together three of the greatest bands on the planet - under the one roof. Enter legendary Lenny Kravitz, The Cranberries and Australia's own Wolfmother.
The anticipation of music lovers in Sydney has been building and was further fuelled along by the announcement of promoter Andrew McManus...
"Not only will rock fans around Australia get to enjoy these three great artists, highlights of Lenny’s performance will be broadcast around the world via the F1 Rocks network to a huge international audience. It’s been 18 years since Lenny Kravitz last toured Australia. Lenny is an international superstar and it’s a pleasure to bring him back here. And it’s perfect timing for those that are at the Grand Prix in Melbourne. Fans can conveniently walk over from the track to the Sidney Myer Music Bowl and enjoy a great night of rock in Melbourne".
Promo...
Get ready to rock Australia! McManus Entertainment in association with F1 Rocks is thrilled to announce the return of rock icon Lenny Kravitz to Australia in March 2012. Marking his first concert appearance in the country in 18 years, Lenny will be joined by Irish chart-toppers The Cranberries, and Aussie rockers Wolfmother. In addition to playing Melbourne’s Sidney Myer Music Bowl during the Australian Grand Prix weekend, Lenny Kravitz, The Cranberries and Wolfmother will also be playing shows in Sydney, Wollongong, Brisbane and Perth.
“Not only will rock fans around Australia get to enjoy these three great artists, highlights of Lenny’s performance will be broadcast around the world via the F1 Rocks network to a huge international audience. It’s been 18 years since Lenny Kravitz last toured Australia. Lenny is an international superstar and it’s a pleasure to bring him back here. And it’s perfect timing for those that are at the Grand Prix in Melbourne. Fans can conveniently walk over from the track to the Sidney Myer Music Bowl and enjoy a great night of rock in Melbourne,” says promoter Andrew McManus.
Regarded as one of the preeminent rock musicians of our time, Lenny Kravitz has transcended genre, style and class into a 20-year musical career, one which revels in the rich influences of '60s and '70s soul, rock and funk. Lenny Kravitz is a four-time GRAMMY Award winner and has sold more than 35 million albums worldwide. The artist’s multiple talents as a writer, producer and multiinstrumentalist have resonated through eight studio albums into a timeless catalogue. Lenny Kravitz released his ninth studio album earlier this year, Black and White America (out now through Roadrunner Records). Marking his first release of new material in three years, Black and White America is a rich rock and funk-infused collection filled with Lenny’s signature guitar riffs, compelling melodies and the undeniable anthemic lyricism that has been his trademark over the course of his 20-year career. In addition to the release of his new album, Lenny Kravitz will appear in the upcoming motion picture "The Hunger Games" set for release in March 2012.
“I am excited to return to Australia after so many years away,” says Lenny. “It's going to a great show and I cannot wait to see all my fans there. We are going to bring it!”
The Cranberries, fronted by Dolores O’Riordan, lit up the charts around the world for more than a decade with classics such as Linger, Dreams and Zombie. They have sold more than 30 million records and have had two number one albums in Australia, No Need To Argue (1994) and To The Faithful Departed (1996). Other live favourites include Free To Decide, When You’re Gone, Salvation, Ode To My Family and Ridiculous Thoughts. After taking a few years off to raise their families, the band are thrilled to be back with their new album, Roses (released next year through Shock Records on February 10), their first record in more than ten years since Wake Up And Smell The Coffee in 2001.
In 2007 Aussie rockers Wolfmother won a GRAMMY Award for Best Hard Rock Performance for their single Woman. This followed ARIA Award wins for Best Group, Best Breakthrough Album and Best Rock Album for their debut self-titled album. The album Wolfmother has been certified 5 x Platinum in Australia (as well as Gold in the US, UK and Canada). Their latest album, Cosmic Egg, was released in 2009 and debuted at number three in the Australian charts (as well as charting in Europe and US).
Thank yous...
We would like to say a big thank you to everyone who has been diligently working away in putting this awesome concert together... especially the good folks at Flourish PR and McManus Entertainment.
News Update...
Near capacity crowd
Stay tuned for a full report, review and some exclusive photos from Sydney in a few short hours.
We'll see you back at the Sydney Entertainment Centre again really soon.
Websites
Lenny Kravitz www.lennykravitz.com
The Cranberries www.cranberries.com
Wolfmother www.wolfmother.com
Sydney Entertainment Centre www.sydentcent.com.au
McManus Entertainment www.mcmanusentertainment.com
Flourish PR www.flourishpr.com
Eva Rinaldi Photography Flickr www.flickr.com/evarinaldiphotograph
Eva Rinaldi Photography www.evarinaldi.com
Music News Australia
www.musicnewsaustralia.comPhotographie der russischen Mathematikerin Sofja Wassiljewna Kowalewskaja. Das Foto entstand kurz nach 1880 und stammt vermutlich aus der Sammlung des Mittag-Leffler-Instituts der Schwedischen Akademie der Wissenschaften, Stockholm. Siehe auch: Cordula Tollmien: Fürstin der Wissenschaft. Die lebensgeschichte der Sofja Kowalewskaja. Beltz & Gelberg, 1995. S.112, 191.
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 3.0
Czech actor David Prachař at 44th Karlovy Vary International Film Festival
Autor: Prolineserver (talk), Licence: GFDL 1.2
Martin Chalfie, Nobel Prize Laureate for Chemistry 2008, at a press conference at the Swedish Academy of Science in Stockholm
screenshot from the film Le Notti Bianche (1957)
Retrato de Juan de Herrera
Josef Smrkovský (* 26. února 1911 Velenka – 15. ledna 1974 Praha) - československý politik a funkcionář KSČ během Pražského jara 1968, kdy zastával funkci předsedy Národního shromáždění ČSSR. Při událostech pražského květnového povstání 1945 zastával funkci místopřesedy České národní rady (ČNR), která sloužila jako zástupce košické vlády a byla zplnomocněná Londýnem. V ČNR prosazoval komunistické ideje, mezi nimiž bylo například osvobození Prahy vojsky Rudé armády. Portrétní fotografie Josefa Smrkovského datována před rok 1945.
Publicity photo of Lloyd Bridges.
Autor:
(c) Japan Meteorological Agency, CC BY 4.0
Himawari-8 satellite images of the 15 January 2022 eruption of Hunga Tonga-Hunga Haʻapai.
Autor: Gage Skidmore, Licence: CC BY-SA 2.0
Eddie Cahill speaking at the 2014 San Diego Comic-Con International for the CBS television show Under the Dome, at the San Diego Convention Center in San Diego, California.
Please attribute to Gage Skidmore if used elsewhere.Autor:
- Mary Pierce.JPG: Bill Mitchell
- derivative work: Vinkje83
Mary Pierce
Portrait of Gamal Abdel Nasser during his second term. Photo taken in Egypt