Alsterlové z Astfeldu

Alsterlové z Astfeldu (Ulsterové)
Země	České království České království
Zakladatel	Jan Ulster-Alsterle
Rok založení	1580
Vymření po meči	1832
Vymření po přeslici	1884 (Marie Alsterlová, provd. Fleissnerová z Wostrowitz)
Poslední vládce	František Xaver
Větve rodu	Ostrštokové z Astfeldu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alsterlové z Astfeldu, nebo též Astrlové z Astfeldu a Alsterové z Astfeldu (německy Alsterle von Astfeld), později s přídomkem z Rosenthalu, jsou česká vladycký, později panský rod pocházející z jižních Čech.^[1][2][3]

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0

Zakladatelem rodu Alsterlů z Astfeldu byl českobudějovický radní Jan Ulster řečený Alsterle, který v roce 1580 získal erbovní list a predikát z Rosenthalu. Janův syn a českobudějovický radní správce Mikuláš Alsterle obdržel za služby císaři ve stavovském povstání roku 1620 od císaře Ferdinanda II. zkonfiskovaný dvůr u Českých Budějovic Melicharu Kalichreiterovi z Kalichreitu.

Jeho syn Jan Alsterle z Astfeldu byl sekretářem českého místodržitelství, členem sekretariátu frýdlantské revizní komise a české vojenské expedice. Účastnil se též zasedání zemského sněmu a podílel se na převezení českých korunovačních klenotů z Prahy do Českých Budějovic, aby byly uchráněny před vpádem Švédů. Jan byl v roce 1665 císařem Leopoldem I. povýšen do rytířského stavu s predikátem z Astfeldu.

Jan měl tři syny, Františka Mikuláše, Jana Kryštofa a Maximiliána Františka. František Mikuláš byl od roku 1713 až do své smrti roku 1719 purkrabím pražského hradu. S manželkou Maxmiliánou Kurzbachovnou z Trachenburka měl syna Maximiliána Františka (1676–1732) a dceru Alžbětu. Syn po 18 let zastával funkci radního dvorské české kanceláře, přísedící zemského soudu a komorní rady. S manželkou Annou z Franchimontu měl syny Josefa Antonína a Jana Václava (1706–1799), roku 1755 povýšené do panského stavu.

Dcera Františka Mikuláše Alžběta Alsterlová z Astfeldu se v roce 1707 v Českých Budějovicích provdala za náměstka královského českého místodržícího Jana Josefa Ignáce Löwa z Erlsfedlu (1673–1716), syna lékaře a právníka, rektora pražské univerzity Jana Františka Löwa z Erlsfeldu.

Jan Václav zdědil po své tetě Josefíně Nalžovice na Příbramsku a přijal jméno vymřelého rodu Koňasů z Vydří a v roce 1770 byl jmenován dědičným korouhevníkem Českého království a v roce 1784 až za viceprezidenta zemského soudu. Zemřel v Praze 28. dubna 1799. Jan Václav zemřel v roce 1799 a jeho syn František zdědil statek v Troji a dcera Jindřiška Nalžovice.

Bratr Jana Václava Josef Antonín byl od roku 1744 radním u moravského tribunálu a od roku 1770 pánem na Kosové Hoře. Po jeho smrti ji vdova Terezie v roce 1784 prodala knížeti Josefu Františkovi z Lobkovic. Syn Josefa Antonína Josef Jan byl krajský komisař v Uherském Hradišti.

Poslední mužský příslušník rodu byl syn Jana Václava František Xaver (1757–1832), jehož smrtí v roce 1832 Alsterové z Astfeldu vymřeli po meči.^[1][2][3] Poslední ženskou příslušnicí rodu byla Marie, provdaná baronka Fleissnerová z Ostrovic/Wostrowitz (1807-1884), dcera Josefa Jana.^[4] V Novém Sedlišti na Plzeňsku se zachovalo nejvíce rodinných památek.

Původní erb Alsterlů z Astfeldu byla bílá krokev na černém štítě se dvěma bílými růžemi nahoře a jednou dole. Roku 1665 byl k erbu připojen černý orel ve zlatém poli.^[1][2][3]

Rod Alsterlů z Astfeldu se příbuzensky spojil s dalšími českými rody, např. s Koňasy z Vydří, Franchimonty z Frankenfeldu, Kurcpachy z Trachenburka, či Víty ze Rzavého.

• Encyklopedické heslo Alsterlové z Astfeldu v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii (Jan Županič)