Antonín Štuka

Antonín Štuka
Narození	29. února 1908 nebo 1907 Černá Hora Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. října 1942 Vratislav Německá říše Německá říše
Národnost	česká
Povolání	úředník, básník
Děti	Ivo Štuka
Příbuzní	Ilona Borská (snacha)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Antonín Štuka (29. února 1908 Černá Hora^[1] – 7. října 1943 Vratislav^[2]) byl český úředník vlakové pošty zapojený za druhé světové války v protinacistickém odboji. Zachycoval a ničil udavačské dopisy adresované gestapu. Po prozrazení odbojové skupiny byl zatčen a roku 1943 popraven.

Antonín Štuka se narodil 29. února 1908 v Černé Hoře u Brna jako nejstarší ze synů z devíti dětí krejčího a černohorského radního Rudolfa Štuky. Na gymnáziu i na lékařské fakultě v Brně patřil k vynikajícím studentům. Jeho studia přerušila až svatba s Marií Novotnou v létě 1929. Aby zajistil rodinu, opustil Antonín studium medicíny a přijal místo poštovního adjunkta.^{[pozn. 1]}

Syn Ivo Štuka, pozdější básník a redaktor, se jim narodil 10. února 1930,^{[pozn. 2]} spisovatelka Ilona Borská byla jeho snacha (která se s Antonínem Štukou nesetkala).

Počátkem druhé světové války pracoval Antonín Štuka u vlakové pošty. Spolu se svými přáteli a spolupracovníky založili odbojovou skupinu zapojenou „První kurýrní sbor Pravda vítězí“. Pálili balíky polní pošty, ničili svolávací lístky, otevírali vojensky důležité zásilky a vybírali jejich obsah. Zachycovali a ničili udavačské dopisy adresované gestapu.^[5] V polovině listopadu 1942 byl Antonín Štuka zatčen, uvězněn a mučen v Kounicových kolejích v Brně. V červenci roku 1943 byl ve Vratislavi odsouzen a 7. října popraven.^[6] Po válce byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem. Popravené odbojáře připomíná pamětní deska v budově bývalé pošty Kounicova 26.^[7]

Předválečná literární tvorba Antonína Štuky byla spíše nahodilá. V cele Kounicových kolejí napsal na útržky papíru své největší dílo – ponurou báseň „Nezapomeň“, kterou Jaroslav Seifert přirovnává k pozdějším dílům Vladimíra Holana.^[6] Rukopis schovaný nejprve pod uvolněnými parketami z cely vynesl na svobodu jeho spoluvězeň V. Zeman. Vydání se dočkala v prosinci 1946.

...

A v chlopních srdce šelestí

jak listím deroucí se brouci.

...

Nezapomeň, (1942–43)

• Československý válečný kříž 1939 in memoriam
• Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětí 2. světové války v Prostějově, ve vestibulu budovy bývalé reálky.
• Pamětní deska: Kounicova 26/01, Brno

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Štuka
• Antonín Štuka v Encyklopedii dějin města Brna