Artur Axmann

Artur Axmann
Narození	18. února 1913 Hagen
Úmrtí	24. října 1996 (ve věku 83 let) Berlín
Místo pohřbení	Wilmersdorfer Waldfriedhof Stahnsdorf
Povolání	politik a voják
Ocenění	Německý řád Železný kříž 1. třídy Železný kříž 2. třídy NSDAP Long Service Award Zlatý stranický odznak … více na Wikidatech
Politická strana	Národně socialistická německá dělnická strana
Funkce	člen Reichstagu Nacistického Německa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artur Axmann alias Erich Siewert (18. února 1913, Hagen, Německo – 24. října 1996, Berlín, Německo) byl nacista a říšský mládežnický vůdce NSDAP (Reichsjugendführer).

Axmann již v patnácti letech vstoupil do Hitlerjugend. V devatenácti letech působil v říšském vedení mládeže. 8. srpna 1940 nastoupil na pozici říšského mládežnického vůdce NSDAP, kde vystřídal Baldura von Schiracha. V roce 1941 byl vážně poraněn na východní frontě. V důsledku zranění přišel o pravou ruku.

4. ledna 1944 získal Německý řád (Deutscher Orden). Ke konci války zůstával s Hitlerem v jeho bunkru v Berlíně. Den po Hitlerově smrti, 1. května 1945, s Martinem Bormannem a Ludwigem Stumpfeggerem opustil bunkr. Avšak Axmann se od nich odpojil a z Berlína unikl.

Axmann byl zatčen v prosinci roku 1945, poté, co organizoval nacistické hnutí. Roku 1949 byl v Norimberském procesu odsouzen ke třem letům vězení. V roce 1958, když pracoval jako obchodní zástupce, dostal peněžitou pokutu za podněcování mládeže k nenávisti. Zemřel v roce 1996 v Berlíně.

Vyznamenání

• Německý řád^[1] (28. 04. 1945
• Železný kříž, II. třída
• Železný kříž, I. třída (28.04.1945)
• 1939, stříbrný
• Zlatý stranický odznak (30.01.1939)
• Služební vyznamenání NSDAP^[2], bronzové
• Služební vyznamenání NSDAP, stříbrné
• Válečný záslužný kříž, I. třída s meči
• Válečný záslužný kříž, II. třída s meči

údaje použity z: ruská Wikipedie-Аксман, Артур/Награды

Vydané spisy

• Olympia der Arbeit. Arbeiterjugend im Reichsberufswettkampf. Junker und Dünnhaupt Verlag, Berlín 1937.
• Der Reichsberufswettkampf. Junker & Dünnhaupt, Berlín 1938.
• Schicksalsjahre der Hitlerjugend. Heitz und Höffkes, Essen 1992. ISBN 3-926650-67-2
• Das kann doch nicht das Ende sein. Verlag Siegfried Bublies, Koblenz 1995. ISBN 3-926584-33-5. (pozdější vydání pod názvem Hitlerjugend)

Reference

Literatura

• Ernst Klee: Artur Axmann, Eintrag in ders.: Das Personenlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945. Aktualisierte Ausgabe. Fischer-Taschenbuch-Verlag, Frankfurt am Main 2005, ISBN 3-596-16048-0, S. 21-22

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Artur Axmann na Wikimedia Commons