Bohuslav Beneš
Bohuslav Beneš | |
---|---|
Narození | 5. prosince 1919 Svídnice ![]() |
Úmrtí | 8. června 1951 (ve věku 31 let) Věznice Pankrác ![]() |
Národnost | česká |
Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bohuslav Beneš (5. prosince 1919[1] Svídnice – 8. června 1951 Věznice Pankrác) byl český příslušník SNB a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.
Narodil se v roce 1919 ve Svídnici.[2] Pracoval u SNB.[3] Po komunistickém převratu v roce 1948 se zapojil do protikomunistického odboje, když se stal agentem chodcem. Spolupracoval přitom s americkou zpravodajskou službou CIC. V květnu 1950 byl však po překročení státní hranice na Šumavě nedaleko pramenu Vltavy dopaden, když šel ve skupině s převaděčem Franzem Nowotnym, kterému se i přes těžké zranění podařilo uprchnout zpět do Západního Německa.[4] Po Benešovi a dalších dvou převaděčích totiž bylo zahájeno rozsáhlé pátrání, do které se zapojila také armáda.[5][6]
V politickém procesu byl odsouzen za trestné činy velezrady, vyzvědačství a zběhnutí odsouzen k trestu smrti.[7] Dalším třem osobám (dvěma kurýrům a osobě, který jim u hranice pomáhala) byly uděleny dlouholeté tresty odnětí svobody včetně jednoho doživotního trestu. Popraven byl v červnu 1951.[8][9]
Připomínky
- Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti umístěné na fasádě v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice.[10][11]
- Jeho jméno je rovněž uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.[12]
- Jeho jméno (chybně uvedeno Bohumil Beneš namísto Bohuslav Beneš) je uvedeno na desce v řadě 20 na Čestném pohřebišti popravených a umučených z 50. let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově: "Zde odpočívá Bohumil Beneš * 5. 2. 1919 + 8. 6. 1951"[13]
- Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti se jménem Bohuslava Beneše v pražských Holešovicích
- Pomník na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
- Seznam obětí komunismu se jménem Bohuslava Beneše na pomníku na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
Odkazy
Reference
- ↑ Bohuslav Beneš. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. STARÁ ŠUMAVA: Pivní hrnecZa krásnější Vimperk | Za krásnější Vimperk. zakrasnejsivimperk.cz [online]. 2023-04-21 [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Kralove sumavy. ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ Zánik samoty Torfstich. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Zánik samoty Torfstich | Zmizelá Šumava | Stream. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Seznam popravených v ČSR z politických důvodů : Zločiny proti lidskosti. Valka.cz [online]. 2005-04-27 [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Na frontě studené války. ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti [online]. web: Pamětní místa / Praha 7 [cit. 2023-06-28]. O původní desce na adrese: Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice (GPS souřdnice : 50°6'11.598"N, 14°25'52.011"E). Dostupné online.
- ↑ ČR, Epoch Times; DANKOVÁ, Zdenka. Pamětní deska se jmény popravených příslušníků SNB se vrátí na policejní prezidium díky studentům Gymnázia Paměti národa. Epoch Times ČR [online]. 2023-06-25 [cit. 2025-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Miladě Horákové a Obětem komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-04-10]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti se nachází na fasádě v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice. Kovová deska s hnědým podkladem a s pozlaceným písmem obsahuje příjmení, jména, data narození a úmrtí dvaceti pěti příslušníků SNB popravených komunistickým totalitním režimem v letech 1948 až 1989 za to, že organizovali útěky osob přes hranice nebo se podíleli na III. odboji jako členové protikomunistických skupin.
Autor: GALAXY 2018 A7, Licence: CC0
Praha - poblíž stanice metra "Pražského povstání", busta Milady Horákové na pražském náměstí Hrdinů před Vrchním soudem a Věznicí Pankrác.
Autor: Jklamo, Licence: CC BY-SA 4.0
Ďáblický hřbitov, čestné pohřebiště popravených a umučených z padesátých let
Autor: 01x07x2022000, Licence: CC0
Monument to Milada Horáková in Pankrác