Fort XX Křelov

Fort XX Křelov
Chybí zde svobodný obrázek
Účel stavby

V současné době místo pro společenské akce

Základní informace
ArchitektJulius von Wurmb
Výstavba1854–1858
Cena228 000 zlatých
StavebníkFrantišek Josef I.
Současný majitelLobster Olomouc Group
Poloha
AdresaFort XX Escot, Křelov, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška231 m n. m.
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky14189/8-1725 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fort XX Křelov je jednou z 22 vybudovaných pevností okolo města Olomouce. Ty se budovaly od konce 18. století do roku 1874.

Historie

Během třicetileté války byla Olomouc dobyta švédským vojskem generála Torstensona. Znovu pak za války o rakouské dědictví obsadil město pruský král Fridrich II. Marie Terezie tak rozhodla o vytvoření nové bastionové pevnosti podle plánů inženýra Pierra Philippa Bechade de Rochepine, která vznikla mezi lety 1742–1757.[1] Ta se osvědčila už roku 1758, kdy město znovu oblehl Fridrich II., tentokrát neúspěšně. Stavitelé si ale uvědomili některé nedostatky obranného systému, například neopevněné výšiny na okraji města. Olomouc se tak proměnila z bastionové pevnosti na pevnost fortovou. Stavěny byly forty permanentní, tedy zděné, a provizorní.[1]

Fort XX Křelov byl zřízen roku 1854, nejdříve jako provizorní. Následně byl v letech 1854–1858 přeměněn na permanentní podle projektu inženýra Julia von Wurmba. Za prusko-rakouské války byl v roce 1866 doplněn o zemní val s postavením pro dělostřelce. Tehdy tady sloužilo 310 vojáků a osazeno bylo deset děl.[1] Pruské vojsko ale Olomouc obešlo, podobně jako pevnostní město Josefov.[2] Dne 6. července 1877 uhodil do fortu blesk. Ten mohl způsobit zničení, jelikož tehdy byl fort plný výbušnin.[1]

Status pevnosti je Olomouci zrušen 9. března 1886 dekretem císaře Františka Josefa I., který nabyl platnosti 7. listopadu 1888.[3] Forty byly následně využívány rakousko-uherskou a poté i československou armádou ke skladovým účelům.[2] Díky dobrému stavu zachovalosti byl Fort XX 20. dubna 1964 zapsán na seznam státního seznamu kulturních památek.[4] Po invazi do Československa vojsk Varšavské smlouvy, byl v letech 1968-1990 využíván sovětskou armádou.[5] Od roku 2020 je v soukromém vlastnictví firmy Lobster Group a.s., která tady pořádá společenské události a do budoucna plánuje jeho otevření pro veřejnsot.[6]

Základní popis stavby

Fort má třičtvrtěkruhový půdorys. Ten je obklopený příkopem a valem. V centru se nachází reduit (kasárenský objekt), do kterého se vchází neogotickou branou, po padacím mostě. Kasematy pak sloužily jako sklady a ubytovna mužstva.[1] Celková cena za výstavbu fortu, včetně stavebních úprav, činila 228 000 zlatých.[7]

Reference

  1. a b c d e DAVID, Petr; LUDVÍK, Petr; SOUKUP, Vladimír. Nejkrásnější výlety na pevnosti a opevnění. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2017. 168 s. (Rodinné toulky). ISBN 978-80-242-5697-9. Kapitola Co byly forty? Olomouc a okolí, s. 146, 147. 
  2. a b DIBELKOVÁ, Irena; KOL. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2007. 168 s. (Navštivte...). ISBN 978-80-7376-013-7. S. 156, 157. 
  3. Historie pevnosti :: Pevnostní město Olomouc. fortressolomouc.webnode.cz [online]. [cit. 2025-02-13]. Dostupné online. 
  4. Fort XX Křelov [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-13]. Dostupné online. 
  5. Roman Vondál: Křelovský Fort XX Escot plánujeme více otevřít lidem. www.olomouc.cz [online]. [cit. 2025-02-13]. Dostupné online. 
  6. Domů. Lobster Group [online]. [cit. 2025-02-13]. Dostupné online. 
  7. Fort XX. u Křelova – barokní olomoucká pevnost. www.turistika.cz [online]. [cit. 2025-02-13]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“