Hotel Bílý kůň (Frýdlant)
| Dvojdům Bílý kůň | |
|---|---|
 Hotel a restaurace Bílý kůň v únoru 2024 | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Poloha | |
| Adresa | Frýdlant,  Česko |
| Ulice | Náměstí T. G. Masaryka 92 a 93 |
| Souřadnice | 50°55′16,54″ s. š., 15°4′44,9″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21486/5-4224 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hotel Bílý kůň se nachází ve dvojdomě na Náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu v Libereckém kraji. Architektonicky i dispozičně spojené renesanční domy čp. 92 a 93 prošly v první polovině 20. století výraznou úpravou, při níž byl zrušen průjezd na pravé straně vyššího domu čp. 92. V domech sídlí restaurace a hotel Bílý kůň, na což poukazuje reliéf koně na přízemí domu čp. 92. Od roku 1958 je dvojdům chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Na konci 19. století sloužil dvojdům jako zájezdní hostinec s pokoji pro hosty a nesl německý název Zum weissen Ross (U bílého koně[pozn. 1]), protože ve Frýdlantu žili převážně německy mluvící obyvatelé.[2]
V lednu 1911 se v hotelu ubytoval Franz Kafka na své služební cestě na Frýdlantsko, během níž jako úředník Dělnické úrazové pojišťovny v českých zemích kontroloval v místních továrnách úroveň bezpečnosti práce.[3][4] „Pokoj jsem měl nad vjezdem do domu, hned mi byl ten chlad nápadný, což teprve když jsem si všiml, jaký to důvod,“ popsal ve svém Deníku z cest. V něm popsal také umístění hotelu na hlavním náměstí: „Vždycky když jsem zavíral okno, viděl jsem na druhém straně náměstí lahůdkářství.“[5] Lahůdkářství Hagenauer se nacházelo na rohu náměstí (tehdy Marktplatz. dnes T. G. Masaryka) a Schlossgasse (tehdy Zámecká ulice, dnes ulice ČSA).[6]
V roce 1924 hotel koupil Josef Herrmann, který v něm začal provozovat kavárnu s hudbou a hotel přejmenoval na Hotel Herrmann.[7] V přízemním sále se konaly schůze a nejrůznější shromáždění. V hotelu si bylo možné také půjčit automobil. V roce 1931 hotel opět změnil jméno podle nového majitele Rudolfa Seidela na Hotel Seidel.[8]
Po konci války v květnu 1945 převzal hotel od německého majitele národní správce Václav Mošnička a hotel dostal nový název Bílý kůň.[9] Stejně jako v dobách první republiky se v sále hotelu konaly nejrůznější setkání a schůze.
V padesátých a šedesátých letech 20. století se před hotelem na náměstí nacházela benzínová pumpa.[10]
Od 3. května 1958 je dvojdům památkově chráněn. Od 10. září 1992 je součástí městské památkové zóny jako důležitý doklad vývoje městské zástavby a historické podoby města.[1]
Popis
Budovu hotelu tvoří dva zděné jednopatrové domy lichoběžníkového půdorysu, které jsou propojeny. Dům čp. 92 je vyšší, má pět okenních os a mansardovou střechu. Před úpravami v první polovině 20. století byl na pravé straně průjezd do domu.
Dům čp. 93 je užší s hloubkovou orientací, má čtyři okenní osy a sedlovou střechu. Průčelí obou domů zdobí kordonová římsa s palmetovým dekorem mezi přízemím a patrem.[1]
Oba domy mají vysoké štíty, které jsou zdobeny pilastry a římsami. Vyšší štít domu čp. 92 je ukončený trojuhelným tympanonem, štít domu čp. 93 je čtyřosý a ukončen je trojúhelným dílem.[11]
Odkazy
Poznámky
- ↑ německé das Ross znamená ušlechtilého či jezdeckého koně, česky by se tedy nabízel překlad Oř nebo Komoň
Reference
- ↑ a b c Dvojdům [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ FISCHER, Josef. Hotel zum weissen Ross. Friedländer Zeitung. 1899-01-01, roč. 5, čís. 1, s. 8.
- ↑ KIRCHGESSNER, Kilian. Franz Kafka – Das Schloss. Jüdische Allgemeine [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ MATYÁŠOVÁ, Judita; JINDRA, Jan. Na cestách s Francem Kafkou. 1. vyd. Praha: Academia, 2009. 172 s. ISBN 978-80-200-1708-6. S. 60.
- ↑ KAFKA, Franz; BROD, Max; KOUBOVÁ, Věra. Deníky z cest. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1999. ISBN 80-85844-59-1.
- ↑ HAGENAUER, Joseph. Delikatess-Ecke. Friedländer Zeitung. 1928-09-29, roč. 34, čís. 78, s. 5.
- ↑ FRIEDLÄNDER, Zeitung. Bezirk Veränderungen. Friedländer Zeitung. 1924-01-09, roč. 30, čís. 2, s. 5.
- ↑ PULZ, Karl. Friedland in Böhmen. 1. vyd. Liberec: Reichenberg: Gebrüder Stiepel Ges., 1932. S. 17.
- ↑ STRÁŽ, severu. Severočeský oznamovatel. Stráž severu. 1946-12-28, roč. 2, čís. 296, s. 4.
- ↑ PAMĚŤ, národa. Jiří Stehlík [online]. Post Bellum, 2023-08-25 [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Hotel Bílý kůň. Město Frýdlant [online]. Město Frýdlant [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hotel Bílý kůň na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Reklama na hotel Herrmann v novinách Friedländer Zeitung ze dne 26.07.1924
Autor: Markri~cswiki, Licence: CC0
Na fotografii je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 21486/5-4224, nachází se na Náměstí T. G. Masaryka 92 a 93, Frýdlant. V hotelu přenocoval v lednu 1911 Franz Kafka na služební cestě pro Dělnickou úrazovou pojišťovnu, tehdy se jmenoval Zum weissen Ross (U bílé růže).