Jesení (přírodní památka)
![]() Jesení | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
![]() | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 13. dubna 2011 |
Vyhlásil | Krajský úřad Jihočeského kraje |
Nadm. výška | 472–478 m n. m. |
Rozloha | 1,29 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Tábor |
Umístění | Ratibořice u Tábora |
Souřadnice | 49°28′35,04″ s. š., 14°44′58,92″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 1293 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jesení je přírodní památka v okrese Tábor. Nachází se v Táborské pahorkatině, v údolí Malenínského potoka, dva kilometry severozápadně od Ratibořských Hor. Předmětem ochrany je rozsáhlý a mimořádně cenný komplex rašelinných a vlhkých lučních společenstev s množstvím chráněných a významných druhů rostlin a živočichů.
Přírodní poměry
Mykoflóra
V prostoru přírodní památky byl nalezen nepůvodní květnatec Archerův.
Flóra
Botanicky nejhodnotnější částí celého komplexu jsou ostřicové porosty v okolí pramenišť. Mimo 15 druhů ostřic zejména ohrožené ostřice přioblá (Carex diandra) a ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), dále ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), ostřice šedavá (Carex canescens), ostřice zaječí (Carex ovalis), ostřice ježatá (Carex echinata), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), vyskytují se zde i rašeliníky a další vlhkomilné mechy, třtina šedavá (Calamagrostis canescens), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), sítina rozkladitá (Juncus effusus), sítina niťovitá (Juncus filiformis), přeslička bahenní (Equisetum palustre) i přeslička poříční (Equisetum fluviatile). Z vzácných druhů zde rostou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a hadí mord nízký (Scorzonera humilis).[3] Objevuje se tu také starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), blatouch bahenní (Caltha palustris), pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus agg.), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), violka bahenní (Viola palustris), děhel lesní (Angelica sylvestris), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), svízel bahenní (Galium palustre) či svízel slatinný (Galium uliginosum).
Mnohem rozsáhlejší jsou však porosty bezkolence modrého, který doplňují psárka luční (Alopecurus pratensis) a medyněk vlnatý (Holcus lanatus). Z bylin se vyskytují krvavec toten (Sanguisorba officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), vzácný vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), ostřice blešní i ostřice stinná (Carex umbrosa).
Na levém břehu Malenínského potoka dominují porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) a tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria). Kromě nich tu rostou pcháč bahenní (Cirsium palustre), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) nebo třtina křovištní (Calamagrostis epigejos).
Fauna
Bohaté rostlinstvo doplňuje neméně široké spektrum bezobratlých živočichů, především hmyzu – zachycena byla kněžice kovová (Zicrona caerulea), vzácní drabčíci Tachinus discoideus a Falagria thoracica, slunéčko Coccinella hieroglyphica, hloubilka Stiphrosoma sabulosum, květilka (Botanophila seneciella), temnatka běžná (Platystoma seminationis) i vrtule (Dithryca guttularis).
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Informační leták k PP Jesení a PP Stříbrná Huť. www.kraj-jihocesky.cz [online]. [cit. 2010-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-17.
Literatura
- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 445.
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor:
- derivative work: Maoman
- No tree photo cs2.svg: Miraceti & Bazi
- WikiProjekt Chráněná území - logo.svg: Podzemnik, KnowItSome, Tlusťa
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině