Jezuitská kolej (Jihlava)

jezuitská kolej v Jihlavě
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoJihlava
Souřadnice49°23′48,66″ s. š., 15°35′27,62″ v. d.
Základní informace
ŘádTovaryšstvo Ježíšovo a Řád bratří kazatelů
Založení29. 8. 1625
Zrušení1774
Odkazy
Kód památky16995/7-4877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezuitská kolej a gymnázium v Jihlavě je komplex historických budov při kostele svatého Ignáce na severovýchodní straně Masarykova náměstí v centru Jihlavy. Budova koleje a gymnázia postavená v barokním slohu na přelomu 17. a 18. století dnes slouží jako městská knihovna. Udtud je také vstup do jihlavských katakomb.

Historie

Jihlavský jezuitský komplex na pohlednici z přelomu 19. a 20 .století

Ačkoli první kázání jezuitů v Jihlavě proběhlo v roce 1618, kdy doprovázeli kardinála z Dietrichštejna na cestě do Prahy, nesetkalo se mezi místními s velkou odezvou.

Založení jezuitské fundace s trvalým příchodem členů řádu jezuitů do Jihlavy ve 20. letech 17. století souvisí s rekatolizací českých zemí, následující v období po bitvě na Bílé hoře. Jihlava bylo jako významné centrum s převážně německým obyvatelstvem luteránského vyznání předmětem zájmu krále Ferdinanda II.[1] Až do roku 1624 se nejbližší jezuitská kolej nacházela v Jindřichově Hradci a celé na Moravě byly pouze dvě jezuitské fundace, ještě z 15. století (v Brně a Olomouci). K nim po té jihlavské (1624), přibyly další čtyři: kolej ve Znojmě (1624), v Kroměříži (1634), v Uherském Hradišti (1644) a v Telči (1661).[2]

V roce 1623 vnikla nadace pro založení koleje, která od městské rady roku 1624 získala 23 zkonfiskovaných měšťanských domů na náměstí, kvůli morové epidemii však byly základy koleje položeny až v roce 1625 nebo 1626.[3] Výstavba probíhala pod vedením italského stavitele Jacopa Brascha, trvala několik let a vyžadovala další finanční podporu. Slavnostní zahájení činnosti byl přítomen také řádový provinciál a někdejší rektor olomoucké univerzity Řehoř Rumer. Superiorem koleje byl jmenován významný kazatel a literát Jiří Plachý-Ferus.[4]

Významnými podporovateli koleje byl císařský generál a diplomat Michael Adolf z Althannu (1574–1636) a jeho manželky Alžběta ze Stötzingenu († 1624) a později Marie Eva ze Šternberka (1605–1668), dále též císařský plukovník Rombald XIII. z Collalta a jeho manželka Blanka Polyxena z Thurnu a Valsassiny.

Jezuitský konvent byl rozpuštně v čase josefínských reforem a jeho prostory od roku 1781 využívali dominikáni ze sousedního zrušeného dominikánského kláštera,[5] jehož budovu posléze zabrala armáda.[6] Dominikánský konvent čítající dvacet bratří v jezuitské koleji pobýval jen krátce, do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.[5]

Gymnázium a seminář sv. Michala.

Nejmladší budova komplexu - původně jezuitské gymnázium, dnes Městská knihovna.

Budova jezuitského gymnázia, otevřeného v roce 1727, je nejmladší z částí učástí barokního souboru staveb. V období druhé světové války byla v budově na přechodnou dobu umístěna městská knihovna. Poté zde krátce sídlil archiv, škola pro ženská povolání, školní internát a od roku 1950 Krajské velitelství Sboru národní bezpečnosti, které budovu opustilo roce 1960. Od roku 1961 budova bezmála čtyřicet let sloužila jako sídlem Státního okresního archivu v Jihlavě.

V roce 2002 bylo přistoupeno k obnově budovy pro potřeby Městské knihovny. Nově zrekonstruované prostory byly slavnostně otevřeny 1. října 2003.

Reference

  1. ↑ Jihlava - průvodce, památky, zajímavá místa. www.cklub.cz [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ FOLTÝN, Dušan. Jihlava. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. vyd. Praha ,: R. PISKOVÁ a kol., 2005. S. 342. 
  3. ↑ Česká provincie TOVARYŠSTVA JEŽÍŠOVA. www.jesuit.cz [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ HOFFMANN, František. Listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Brno: [s.n.], 1967. S. 88. 
  5. ↑ a b FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klšáterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 343. 
  6. ↑ FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 345. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jihlava, Masarykovo náměstí, jezuitská kolej a kostel sv. Ignáce z Loyoly.jpg
Autor: Stanislav Dusík, Licence: CC BY-SA 4.0
Jihlava, městská památková rezervace - vlevo jezuitská kolej, vpravo raně barokní kostel svatého Ignáce z Loyoly na Masarykově náměstí v Jihlavě.
Erwin Spindler Ansichtskarte Iglau-Kirche.jpg
Titel: IGLAU, IGNATIUS-KIRCHE, ; Motiv: Beschriftung in deutsch; Kartennummer: 10007; Signatur: ohne
Městská knihovna Jihlava, příspěvková organizace.jpg
Autor: Magdaléna Kupková, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova knihovny je nejmladší součástí barokního souboru staveb a byla původně jezuitským gymnáziem, které bylo otevřeno v roce 1727. V období 2. světové války byla v budově na přechodnou dobu umístěna městská knihovna. Poté zde krátce sídlil archiv, škola pro ženská povolání, školní internát a od roku 1950 Krajské velitelství Národní bezpečnosti, které budovu opustilo roce 1960. Od roku 1961 se budova na bezmála čtyřicet let stala sídlem Státního okresního archivu v Jihlavě. V roce 2002 bylo přistoupeno k obnově budovy pro potřeby městské knihovny. 1. října 2003 se nově zrekonstruované prostory otevřely prvním návštěvníkům.