Karel Thir

Prof. Karel Thir
Karel Thir
Karel Thir
Narození4. října 1856
Tábor, Rakouské císařství, Rakouské císařství
Úmrtí4. dubna 1931 (ve věku 74 let)
Vranov, Československo, Československo
Povoláníhistorik, archivář, učitel a středoškolský učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Thir (4. října 1856 Tábor[1]4. dubna 1931 Vranov u Bechyně[2]) byl historik, archivář a profesor na gymnáziu v Táboře.

Život

Karel Thir (takéThier) se narodil v Táboře v domě číslo 152 v Provaznické ulici. Rodina Thirova koupila tento právovárečný dům v roce 1774. Karel Thir měl sedm mladších sourozenců: Josefa (byl děkanem v Táboře), Jana (byl děkanem v Klatovech a pak v Chrášťanech), Aloise (ředitele cukrovaru v Chrudimi), Marii (ctih. sestru v ústavu pro hluchoněmé), Anastázii (byla hospodyně u bratra Josefa), Josefu (hudebnici) a Viktorii.

Po studiích na Táborském gymnáziu navštěvoval univerzity v Praze a Vídni. Po skončení vysokoškolského vzdělání vyučoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, Domažlicích, Praze a od roku 1885 v Táboře. Zde také v roce 1888 získal profesorský titul. Vyučoval latinu, češtinu, němčinu, řečtinu, posléze i filosofickou propedeutiku. Od roku 1899 se stal městským archivářem. Koncem února téhož roku pak ve svých 44 letech odešel na odpočinek. V roce 1909 byl jmenován konzervátorem památkové péče. Za své zásluhy o poznání dějin rodného města byl v roce 1911 jmenován čestným měšťanem Tábora. Prof. Karel Thir zemřel 4. dubna 1931 v domě svého bratra Jana ve Vranově.

Dílo

Hlavním těžištěm Thirovy vědecké činnosti jsou tři díla:

  • Hradiště hory Tábor jako pevnosť v minulosti (nákladem obce královského města Tábor, 1895)
  • Dějiny táborského pivovarnictví (Váreční měšťanstvo 1913 a Právovárečné měšťanstvo 1942)
  • a především Staré domy a rodiny táborské (nákladem Spořitelny města Tábora, 1920)

Hradiště hory Tábora jako pevnosť v minulosti

Svoji vědeckou činnost vyložil profesor Thir v rozsáhlé studii, kterou uveřejnil ve výroční zprávě táborského gymnázia roku 1893. Ta se týkala pouze městského opevnění, následně byla připojena kronika válečných událostí v 17. a 18. století, pokud se Tábora týkaly. Celek vytvořil významnou vědeckou práci, která zrekonstruovala obraz i význam starého Tábora jako přední pevnosti v Čechách.

Dějiny táborského pivovarnictví

Dílo vzniklo k výročí založení Táborského pivovaru. Autor v této práci ocenil třistaletý hospodářský význam po dlouhou dobu téměř jediného průmyslového podniku ve městě. Práce se stála důležitým pramenem při studiu historie českého pivovarnictví.

Staré domy a rodiny táborské

Monumentální dílo vydané ve dvou objemných svazcích v roce 1920 na oslavu 500. výročí založení Tábora. Thir uveřejnil dlouholeté výsledky své vědecké práce vztahující se k jeho drahému rodišti. Není to suchopárný výpočet dat a jmen, ale je tu zobrazen život v Táboře tak, jak se vyvíjel téměř za celých 500 let. Práce je zpracována s velkou pečlivosti. Jsou uváděna veškerá popisná čísla domů – "Josefinské z roku 1785, "staré" z roku 1804 a "nové" z roku 1884.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Prof. Karel Thir + (nekrolog). S. 9. Národní listy [online]. 12. 4. 1931. S. 9. Dostupné online. 

Literatura

  • Dr. František Kroupa, Profesor Karel Thir, Jihočeský sborník historický, Jihočeská společnost pro zachování husitských památek, 1931

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Karel Thir.jpg
Portrét Karla Thira
Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“