Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Postoloprty)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech
Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech
Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký kraj
OkresLouny
ObecPostoloprty
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlounský
FarnostPostoloprty
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o programu při NOCI KOSTELŮ
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Datum posvěcení17. října 1943
SvětitelAntonín Alois Weber
Architektonický popis
ArchitektAndrea Altomonte
Stavební slohbaroko
Výstavba1746-1753
Další informace
Kód památky42395/5-1351 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech v okrese Louny je jednolodní barokní kostel z roku 1753. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Kostel nechali postavit kníže Josef I. Adam ze Schwarzenbergu a jeho manželka Marie Terezie z Lichtenštejna, aby tak splnili slib, který dali Bohu, narodí-li se jim syn. Ten se skutečně narodil v červenci 1742, šlo o Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu, později známého mj. jako iniciátora Schwarzenberského plavebního kanálu. Základní kámen ke kostelu byl, za přítomnosti obou Janových rodičů, položen 13. října 1746.[2]

Dosavadní děkanský kostel Nejsvětější Trojice na předměstí v prostoru stávajícího Marxova náměstí, který kapacitně nevyhovoval a byl ve špatném stavu, byl zbořen. Novému kostelu musel ustoupit středověký kostel sv. Františka Serafínského, který stál částečně na místě stávajícího a jehož podoba je zachycena na Meinolffově intarzii z roku 1727. Průčelí nového kostela bylo posunuto směrem do náměstí. Kostel byl dostavěn v roce 1753. Benedikován byl krátce poté, avšak konsekrován byl až 17. října 1943 biskupem Antonínem Aloisem Weberem.[3] Po dostavbě na něj byl z dosavadního svatostánku přenesen statut děkanského kostela.

Projektantem kostela byl vídeňský architekt italského původu Andreas Altomonte, který se inspiroval o dvacet let starším kostelem v dolnorakouském městě Groß-Siegharts. Takřka totožná jsou obě průčelí s věží a stejný je i netradiční půdorys podélné centrály, jejíž střední část oktagonálně vystupuje.[4]

Exteriér a interiér kostela

Pohled do lodi kostela

Kostel je jednolodní s jednou věží, na které jsou hodiny. Je situován netradičně oltářem k jihu, aby věž se vstupní bránou směřovaly kolmo do náměstí. V průčelí kostela jsou kamenné sochy sv. Petra a Pavla. Jeho vnitřek je zdoben štukovými ozdobami – volutami a římsami, které prováděli vídeňští mistři. Kostel má pět oltářů: jeden hlavní a čtyři boční. Obraz na hlavním oltáři znázorňuje Nanebevzetí Panny Marie a je dílem vídeňského malíře Michelangela Unterbergera (1695–1758),[4] který za své dílo obdržel 600 zlatých rýnských.[2] Z dalších autorů je známý pouze Vídeňan Johann Brändler, který na jednom z postranních oltářů namaloval obraz svatého Josefa. Na dalším obraze jsou zvěčněni i manželé Josef a Terezie Schwarzenberkovi a jejich synáček Jan, na evangelijní straně lodi je obraz Postoloprt z doby stavby kostela.

Kostel má výstavnou kazatelnu, vyřezávané zpovědnice a původní lavice pro tři sta věřících. V roce 1933 byl kostel vybaven novými vitrážemi s výjevy Ježíše Krista a Panny Marie s Ježíškem. Jednu z nich financovala Okresní zemědělská záložna v Postoloprtech, na druhou se složili farníci.[4] V klenbě je alianční schwarzenberský erb. Na kůru jsou umístěny varhany. Původní z roku 1752 pocházely z dílny Christopha Panzera z Vídně, nynější pneumatické a třímanuálové dodala firma Ladislava Hausnera z Teplic v roce 1932.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-22]. Identifikátor záznamu 154571 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg. Praha: nákladem vlastním, 1893. 159 s. S. 39–41. 
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018. 
  4. a b c ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Postoloprty: Město Postoloprty, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 61. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Postelberg-Kirche-2.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Innenraum der Kirche Mariä Himmelfahrt in Postelberg (Postoloprty), errichtet 1753 nach Plänen von Andrea Altomontes
Postoloprty kostel Nanebevzeti.JPG
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech, okres Louny