Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Postoloprty)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech | |
---|---|
Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Ústecký kraj |
Okres | Louny |
Obec | Postoloprty |
Souřadnice | 50°21′35,09″ s. š., 13°42′1,55″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | lounský |
Farnost | Postoloprty |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Datum posvěcení | 17. října 1943 |
Světitel | Antonín Alois Weber |
Architektonický popis | |
Architekt | Andrea Altomonte |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1746-1753 |
Další informace | |
Kód památky | 42395/5-1351 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech v okrese Louny je jednolodní barokní kostel z roku 1753. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Kostel nechali postavit kníže Josef I. Adam ze Schwarzenbergu a jeho manželka Marie Terezie z Lichtenštejna, aby tak splnili slib, který dali Bohu, narodí-li se jim syn. Ten se skutečně narodil v červenci 1742, šlo o Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu, později známého mj. jako iniciátora Schwarzenberského plavebního kanálu. Základní kámen ke kostelu byl, za přítomnosti obou Janových rodičů, položen 13. října 1746.[2]
Dosavadní děkanský kostel Nejsvětější Trojice na předměstí v prostoru stávajícího Marxova náměstí, který kapacitně nevyhovoval a byl ve špatném stavu, byl zbořen. Novému kostelu musel ustoupit středověký kostel sv. Františka Serafínského, který stál částečně na místě stávajícího a jehož podoba je zachycena na Meinolffově intarzii z roku 1727. Průčelí nového kostela bylo posunuto směrem do náměstí. Kostel byl dostavěn v roce 1753. Benedikován byl krátce poté, avšak konsekrován byl až 17. října 1943 biskupem Antonínem Aloisem Weberem.[3] Po dostavbě na něj byl z dosavadního svatostánku přenesen statut děkanského kostela.
Projektantem kostela byl vídeňský architekt italského původu Andreas Altomonte, který se inspiroval o dvacet let starším kostelem v dolnorakouském městě Groß-Siegharts. Takřka totožná jsou obě průčelí s věží a stejný je i netradiční půdorys podélné centrály, jejíž střední část oktagonálně vystupuje.[4]
Exteriér a interiér kostela

Kostel je jednolodní s jednou věží, na které jsou hodiny. Je situován netradičně oltářem k jihu, aby věž se vstupní bránou směřovaly kolmo do náměstí. V průčelí kostela jsou kamenné sochy sv. Petra a Pavla. Jeho vnitřek je zdoben štukovými ozdobami – volutami a římsami, které prováděli vídeňští mistři. Kostel má pět oltářů: jeden hlavní a čtyři boční. Obraz na hlavním oltáři znázorňuje Nanebevzetí Panny Marie a je dílem vídeňského malíře Michelangela Unterbergera (1695–1758),[4] který za své dílo obdržel 600 zlatých rýnských.[2] Z dalších autorů je známý pouze Vídeňan Johann Brändler, který na jednom z postranních oltářů namaloval obraz svatého Josefa. Na dalším obraze jsou zvěčněni i manželé Josef a Terezie Schwarzenberkovi a jejich synáček Jan, na evangelijní straně lodi je obraz Postoloprt z doby stavby kostela.
Kostel má výstavnou kazatelnu, vyřezávané zpovědnice a původní lavice pro tři sta věřících. V roce 1933 byl kostel vybaven novými vitrážemi s výjevy Ježíše Krista a Panny Marie s Ježíškem. Jednu z nich financovala Okresní zemědělská záložna v Postoloprtech, na druhou se složili farníci.[4] V klenbě je alianční schwarzenberský erb. Na kůru jsou umístěny varhany. Původní z roku 1752 pocházely z dílny Christopha Panzera z Vídně, nynější pneumatické a třímanuálové dodala firma Ladislava Hausnera z Teplic v roce 1932.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-22]. Identifikátor záznamu 154571 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg. Praha: nákladem vlastním, 1893. 159 s. S. 39–41.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018.
- ↑ a b c ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Postoloprty: Město Postoloprty, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 61.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kostele Nanebevzetí Panny Marie, Postoloprty (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Postoloprty, kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech (stránky Římskokatolické farnosti - děkanství)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Innenraum der Kirche Mariä Himmelfahrt in Postelberg (Postoloprty), errichtet 1753 nach Plänen von Andrea Altomontes
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech, okres Louny