Kostel Narození Panny Marie (Domažlice)
Kostel Narození Panny Marie v Domažlicích | |
---|---|
![]() Kostel Narození Panny Marie | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Plzeňský |
Okres | Domažlice |
Obec | Domažlice |
Souřadnice | 49°26′25,62″ s. š., 12°55′47,71″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | plzeňská |
Vikariát | domažlický |
Farnost | Domažlice |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | narození Panny Marie |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotický, barokní |
Výstavba | 2. polovina 13. století |
Další informace | |
Ulice | Náměstí Míru |
Kód památky | 33741/4-2290 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Narození Panny Marie v Domažlicích je farní kostel domažlické farnosti. Založen byl ve druhé polovině třináctého století a dochovaná podoba je výsledkem pozdně barokních a mladších úprav. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie

Podle Jiřího Kuthana byl kostel založen okolo roku 1270, popř. v sedmdesátých letech třináctého století. V raně gotické fázi měl podobu obdélné dvoulodní síně, v níž loď a kněžiště prostorově splynuly.[2] V patnáctém století proběhla přestavba, při níž byla postavena klenba a dispozice změněna na trojlodí.[3] Podle Vladislava Razíma byl kostel trojlodní už v raně gotické fázi a na straně kněžiště měl jednu či dvě hranolové věže, částečně dochované v kostelním zdivu.[4]
Autorem barokních úprav realizovaných v letech 1751–1756 byl Jiří Záhořík, který své plány údajně konzultoval s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Novobarokní fasády z let 1902–1903 navrhl architekt Václav Kaura.[5]
Architektura
Emanuel Poche kostel charakterizoval jako jednolodní, bez vyznačeného oltářního prostoru, a s boční chodbou klenutou čtyřmi poli křížové žebrové klenby. V jednom z polí se nachází kaple svaté Barbory a k severní straně je přiložena kaple Panny Marie zaklenutá plackovou klenbou. K jižní straně kostela přiléhá trojboce uzavřená barokní předsíň s trojicí vchodů. Zakončuje ji atika se sochami archanděla Michaela, svatého Petra a svatého Pavla z roku 1746 od sochaře Františka Ringelhahna. Stěny lodi prolamovala původně hrotitá okna, v baroku snížená záklenkem a zdůrazněna supraportou.[3]


Z raně gotické fáze se dochovaly dva portály. Jednodušší portál na západní straně je zazděný.[3] Druhý portál propojuje předsíň s chrámovou lodí. Jeho ostění je členěné dvojicí pravoúhlých ústupků se vsazenými štíhlými sloupky, které přechází i do profilace záklenku. V nábězích záklenku jsou umístěny štíhlé hlavice zdobené stylizovanými plastickými listy.[2]
Loď je zaklenutá třemi poli plackové klenby, oddělenými zdvojenými pásy. Klenbu zdobí malby výjevů ze života Panny Marie. V západní části se nachází kruchta, podklenutá valenou klenbou, s freskou svaté Cecilie od Františka Julia Luxe. Stejný malíř je autorem iluzivní malované architektury hlavního oltáře a nástěnné malby v kapli svaté Barbory. Součástí oltáře je také socha Madony od mnichovského sochaře F. N. Rietzlera z roku 1876. Retabulum, původně umístěné v kapli svaté Barbory, zhotovil roku 1744 pražský stříbrník A. Karer.[3]
V prostoru hlavního oltáře se nachází dva protějškové boční oltáře ze druhé třetiny osmnáctého století. Zdobí je mřížkové a rokajové ornamenty a sochy svatého Petra a Pavla, svatého Kryštofa a svatého Jakuba. Po pravé straně lodi je umístěn konkávně prohnutý oltář svaté Anny se sochou patronky od Františka Ringelhahna. Jeho protějškem je oltář Piety ze třetí čtvrtiny osmnáctého století.[3]

V kapli svaté Barbory je umístěn gotizující oltář se sochou svatého Václava z devatenáctého století a v kapli Panny Marie Růžencové se nachází raně barokní portálový oltář ze druhé poloviny sedmnáctého století a dřevěná křtitelnice z poloviny osmnáctého století. K dalšímu vybavení kostela patří rokoková kazatelna se sochou Krista Dobrého pastýře od Františka Ringelhahna, varhany ze druhé poloviny osmnáctého století nebo pontifikální křeslo s baldachýnem.[3]
V jihozápadním nároží kostela stojí okrouhlá věž s průměrem 8,2 metru. Její stáří je nejasné: může pocházet z období od třináctého do patnáctého století. Byla stavěna postupně a dochované výšky dosáhla roku 1545. Původně byla od kostela oddělena úzkou uličkou.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-02-23]. Identifikátor záznamu 145403 : Kostel Narození Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b KUTHAN, Jiří; MÜLLER, Jiří; CHODURA, Radko. Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk: Tina, 1994. 582 s. ISBN 80-85618-14-1. S. 106–107.
- ↑ a b c d e f Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 313–314.
- ↑ a b RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 167–168.
- ↑ Kostel Narození Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Narození Panny Marie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Město Domažlice. Kostel Narození Panny Marie na náměstí Míru s Domažlickou věží. Čelní vstup z náměstí s křížem.
Autor: Stanislav Dusík, Licence: CC BY-SA 4.0
Domažlice (Taus in Tschechien), Kirche Mariä Geburt.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Město Domažlice. Interiér kostela Narození Panny Marie na náměstí Míru v průběhu velikonočních svátků v dubnu 2017. Stropní fresky v hlavní lodi.