Kostel Narození Panny Marie (Křimice)

Kostel Narození Panny Marie
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresPlzeň-město
ObecPlzeň
LokalitaKřimice
Souřadnice49°44′58,76″ s. š., 13°17′55,75″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
VikariátPlzeň-město
FarnostPlzeň-Západ
Statusfiliální kostel
ZasvěceníNarození Panny Marie
Architektonický popis
ArchitektFrantišek Maxmilián Kaňka
Stavební slohbaroko, empír
Výstavba1656, 1713–1714 (přestavba 1844–1846)
Další informace
UlicePrvomájová
Kód památky45419/4-3990 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Narození Panny Marie na Horničce je venkovský barokní kostel s empírovým průčelím a věží na mírném návrší v jihozápadní části Křimic, které jsou od roku 1973 součástí Plzně. Starší kostel byl v letech 1713–1714 rozšířen a přestavěn architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Od empírové úpravy z let 1844–1846 slouží jako rodinná hrobka křimických Lobkowiczů. Kostel je spolu s ohradní zdí, dvěma branami a čtveřicí barokních plastik památkově chráněný[1] a vlastní ho Lobkowiczové.

Historie

Kostel Narození Panny Marie se nachází na kopci Hornička přibližně 1 km jihozápadně od křimického zámku. Jižně od kostela vede silnice spojující Křimice a Vejprnice. Původně stál na samotě relativně daleko od obce, v 21. století zástavba dosáhla až ke kostelu.

Předchůdci současné stavby

Na místě dnešního kostela stávala kaple už na konci 14. století (v roce 1385[2]). Nechal ji údajně postavit zámožný plzeňský měšťan Martin Bláha Nyssl, syn vlastníka křimické tvrze Pertolda Nussla, než se vydal na pouť do Svaté země.[1]

Základy dnešní stavby byly položeny v roce 1656, kdy byla vystavěna menší kaple v duchu pozdní renesance. Stalo se tak na základě poslední vůle tehdy již zemřelého majitele Křimic Jana Jindřicha Strojetického ze Strojetic († 1646).[1] Kaple náležela pod vejprnickou farnost.[1] Z této etapy zůstalo v podstatě nezměněno kněžiště kostela se sakristií a některé vnitřní zařízení.[1]

Barokní přestavba

Od roku 1646 vlastnili křimické panství Vrtbové.[3] Výtečný hospodář František Václav z Vrtby (1670/1671–1750), synovec majitele křimického panství Jaroslava Františka († 1659) a bratr nejvyššího purkrabího Jana Josefa z Vrtby (1669–1737), nechal v roce 1732 přebudovat křimickou tvrz na zámek a jeho zásluhou byl upraven zámecký park.[3] Ještě dříve, v letech 1713–1714, však nechal přebudovat kapli na Horničce na kostel. Projekt přestavby a rozšíření svatyně byl zadán pražskému architektovi Františku Maxmiliánu Kaňkovi (1674–1766).[1][4] Kaňka zároveň navrhl ohradní zeď na půdorysu čtyřlistu.[1] Úpravy byly provedeny v duchu klasicizujícího pojetí baroka.[1] Původní presbytář kostela byl proměněn na sakristii, loď na presbyterium a na západní straně byla přistavěna nová rozměrnější loď.

Empírové úpravy a vznik hrobky

V roce 1830 se stali majiteli křimického panství Lobkowiczové. Poslední z rodu František Josef Vrtba (1759–1830) odkázal Křimice Janu Nepomuku Karlovi z Lobkowicz (1799–1878).[3] Za něho došlo k poslední výrazné přestavbě. Po smrti své choti Karolíny nechal v letech 1844–1846 upravit kostel v empírovém stylu.

Kostel byl podbourán a podzemní prostory kostela byly proměněny na rodinnou hrobku.[1][4] Kostel byl také prodloužen na západ, kde vznikla hranolová věž a kruchta, dále získal nad hlavní lodí nový strop a krov. Ve věži se nachází schodiště vedoucí do už zmíněné pohřební krypty.[1]

Současnost

Po období komunistické zvůle byl kostel na začátku 90. let 20. století opraven na náklady Jaroslava Lobkowicze (* 1942)[2] a kostel je využívám k náboženským účelům a jako rodinná hrobka. Zatím poslední pohřeb zde proběhl v roce 2008. V roce 2016 byly instalovány nové okapy za finanční podpory městského obvodu Plzeň 5-Křimice a sponzorských darů místních podnikatelů.[2]

Popis

Pohled na kostel od severu

Exteriér

Orientovaný kostel je jednolodní svatyně s pětibokou sakristií v ose kostela. Tříosé průčelí je členěno pilastry, portál je obdélníkový.[4] Na průčelí nad vstupem do kostela je uvedeno upravené rodové heslo Lobkowiczů POPEL JSEM BYL, POPEL JSEM, POPEL I BUDU.[2]

Kolem kostela probíhá chodníček z kamenných desek, na něj navazuje rovná zatravněná plocha až k ohradní zdi.

Interiér

Interiér je plochostropý.[4] Dominuje mu raně barokní hlavní oltář Narození Panny Marie se sochami sv. Václava a Jana Křtitele.[4]

K nejstaršímu zařízení se řadí renesanční levý boční trojkřídlý oltář s reliéfem Korunování Panny Marie[5] s výmalbami apoštolů sv. Matouše, Bartoloměje, Jakuba a Ondřeje z roku 1610.[pozn. 1] Doplňuje ho dedikační nápis o zřízení oltáře robotníky Bartolomějem Králem a Janem Krčmářem.[2] V nástavci je obraz Ecce homo. Na menze jsou umístěny sochy sv. Václava a Rocha.[4]

Protější pravý boční oltář Proměnění Páně je z roku 1674,[4] v horní řadě jsou postavy Mojžíše, Ježíše Krista a Eliáše a v dolní řadě Petra, Jana a Jakuba.[5] Na menze stojí barokní soška sv. Jana Nepomuckého v okovech.[4]

Na levé straně u vítězného oblouku je kazatelna s vyobrazením sv. Pavla, Ambrože a Petra.[5]

Ohradní zeď

Kolem kostela se rozkládala zahrádka, která byla ohraničená ohradní zdí na půdorysu protáhlého čtyřlistu (kvadrilobu). Navrhl ji František Maxmilián Kaňka zároveň s barokní přestavbou kostela. Brány do areálu bývaly původně na východě a západě, v současnosti jsou na severu a západě. Pilíře zdi zdobí čtveřice barokních pískovcových plastik z 30. let 18. století pravděpodobně z dílny plzeňského sochaře Lazara Widmanna (1697–1769), který pracoval pro tehdejší majitele, hrabata z Vrtby, na křimickém zámku. Jedná se o postavy sv. Isidora, patrona rolníků, sv. Notburgy, patronky sloužících, sv. Jana a sv. Pavla.[pozn. 2] Poněvadž byly sochy v havarijních stavu, byly deponovány uvnitř kostela. Figury sv. Jana a sochy sv. Pavla byly po restaurování v říjnu 2022 osazeny na pilíře západní brány.[1][7]

Před průčelím kostela stával domek zahradníka, který byl na začátku 90. let 20. století zbourán.[1]

Seznam pohřbených

Hrob Jaroslava Lobkowicze na hřbitově ve Vejprnicích

Předkové křimických Lobkowiczů z chlumecké knížecí linie, stejně jako příslušníci roudnické (I.) a dolnobeřkovické (III.) linie roudnické primogenitury bývali pohřbíváni v Lobkowiczké hrobce při kostele sv. Václava v klášteře kapucínů v Roudnici nad Labem. Velkomeziříčská (IV.) linie roudnické primogenitury nalezla poslední spočinutí v Lobkowiczké hrobce v Netíně. Mladší knížecí mělnicko-hořínská sekundogenitura si zbudovala hrobku v Hoříně.

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

Seznam vychází z údajů na stránkách Royalty (Travel) Guide.[8][9] V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[10][11] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Lobkowiczů, žlutě jsou vyznačeni manželé a manželky z jiných rodů, pokud zde byli pohřbeni, nebo příbuzní. Červeně jsou vyznačeny hlavy křimické linie. Generace jsou počítány od Mareše z Újezdu. U manželů a manželek z jiných rodů je generace v závorce a týká se choti nebo chotě z rodu Lobkowiczů. U Eleonory Schenkové ze Stauffenbergu je generace uvedena z matčiny strany, proto je také v závorce. Seznam nemusí být kompletní.

Pořa-díGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
1.(12.)Karolína Bruntálská z Vrbna11. 12. 1815 VídeňEvžen Dominik Bruntálský z Vrbna
4. 9. 1786 Vídeň – 24. 3. 1848 Vídeň		20. 5. 1834 Vídeň:
Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (č. 5)		Pohřbena 24. 10. 1843 do křimické zámecké kaple, 12. 11. 1844 byla přenesena do nově postavené rodinné lobkowiczké hrobky.[12]Palácová dáma.[12] Zemřela ve věku 27 let.[12] Narodily se jí následující děti:
18. 10. 1843 Křimice[12]Marie Barbora Erdõdyová z Monyorókeréku a Monoszló
14. 2. 1793 Vídeň – 9. 1. 1858 Neapol
2.(14.)Eleonora Schenková ze Stauffenbergu1862Filip Schenk ze Stauffenbergu (č. 7)
Pohřbena 28. 4. 1863 v knížecí lobkowiczké kryptě chrámu Páně na Hornici.[13]Zemřela ve věku 5 měsíců na psotník.[13]
23. 4. 1863 Vídeň[13]Karolína z Lobkowicz (č. 6)
3.13.Evžen z Lobkowicz19. 6. 1842Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz (č. 5)
Tělo bylo vykropeno 30. 10. 1866 na Konopišti a následně převezeno do Křimic, 31. 10. v noci byl vystaven na katafalku v křimické zámecké kapli, pohřben byl 1. 11. v knížecí lobkowiczké hrobce na Hornici.[14]Rakouský poručík hulánského pluku č. 9. Zemřel ve věku 24 let na spálu.[14]
25. 10. 1866 Konopiště[14]Karolína Bruntálská z Vrbna (č. 1)
4.12.Tereza Karolína Sidonie z Lobkowicz, zv. Rézy13. 9. 1800Josef František Maxmilián z Lobkowicz
3. nebo 8. 12. 1772 Vídeň – 16. 12. 1816 Třeboň
Pohřbena 23. 9. 1868 v knížecí hrobce na Hornici.[15]Zemřela ve věku 68 let na ochrnutí plic.[15]
20. 9. 1868 Křimice[15]Marie Karolína ze Schwarzenbergu
7. 9. 1775 Vídeň – 24. 1. 1816 Praha
5.12.Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz
14. 1. 1799 VídeňJosef František Maxmilián z Lobkowicz
3. nebo 8. 12. 1772 Vídeň – 16. 12. 1816 Třeboň		20. 5. 1834 Vídeň:
Karolína Bruntálská z Vrbna (č. 1)		Tělesné pozůstatky byly slavnostně vykropeny 10. 6. 1878 na Konopišti, následně převezeny do zámecké kaple v Křimicích a 13. 6. uloženy do knížecí rodinné hrobky na Hornici.[16]1. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů, c. k. skutečný komoří, major v armádě, rytíř Království sicilského záslužného řádu sv. Jiří,[16] majitel panství a později velkostatků Křimice, Konopiště, Žinkovy, Želeč a Nekmíř. Zemřel ve věku 79 let na ochrnutí plic.[16]
6. 6. 1878 Konopiště[16]Marie Karolína ze Schwarzenbergu
7. 9. 1775 Vídeň – 24. 1. 1816 Praha
6.13.Karolína z Lobkowicz29. 4. 1835 PrahaJan Nepomuk Karel z Lobkowicz (č. 5)22. 4. 1860 Praha:
Filip Schenk ze Stauffenbergu (č. 7)		Pohřbena 8. 3. 1881 v rodinné hrobce lobkowiczké Hornice u Křimic.[17]Získala Žinkovy. Zemřela ve věku 45 let na ochrnutí srdce.[17] Narodily se jí následující děti:
  • 1. František (1861–1907)
  • 2. Eleonora (1862–1863; č. 2)
  • 3. Eleonora (1864–?)
  • 4. Marie (1864–1909)
  • 5. Eberhard (1866–1917)
  • 6. Klemens (1869–1890)
5. 3. 1881 Žinkovy[17]Karolína Bruntálská z Vrbna (č. 1)
7.(13.)Filip Schenk ze Stauffenbergu24. 11. 1828 WürzburgFrantišek Ludvík Filip Schenk ze Stauffenbergu
13. 5. 1801 Bamberg – 8. 5. 1881 Würzburg		22. 4. 1860 Praha:
Karolína z Lobkowicz (č. 6)		Pohřben 16. 7. 1895 v knížecí hrobce Hornice.[18]c. k. skutečný komoří, major mimo službu.[17][18] Zemřel ve věku 66 let na marasmus.[18]
11. 7. 1895 Innsbruck (nemocnice)[18]Eleonora Butlerová z Clonebough zv. Haimhausen
20.9.1807 Raigenring bei Aschach – 5. 2. 1861 Würzburg
8.13.František Evžen z Lobkowicz15. 3. 1839 PrahaJan Nepomuk Karel z Lobkowicz (č. 5)19. 1. 1870 Vídeň:
Kunhuta ze Sternbergu (č. 9)		2. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů, c. k. komoří (1881),[19] rytmistr v záloze,[19] poslanec Českého zemského sněmu. Majitel velkostatků Křimice a Konopiště, které však v roce 1887 prodal arcivévodovi Františku Ferdinandovi d´Este.
24. 8. 1898 KřimiceKarolína Bruntálská z Vrbna (č. 1)
9.(13.)Kunhuta ze Šternberka (Kunigunde ze Sternbergu)13. 3. 1847 PrahaZdeněk ze Sternbergu
8. 6. 1813 Pohořelice – 9. 3. 1900 Vídeň		19. 1. 1870 Vídeň:
František Evžen z Lobkowicz (č. 8)		Dáma Řádu hvězdového kříže (1873) a palácová dáma, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy.[19] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Evžen (*/† 1870)
  • 2. František Zdeněk (1872–1927; č. 11)
  • 3. Bedřich Filip (1875–1931; pohřben v pražské Loretě[20]), 4. hlava křimické linie
  • 4. Jaroslav (1877–1953; č. 14)
  • 5. Karoline, provd. Croÿ-Slabetz (1873–1951; č. 13)
  • 6. Maria Theresia, provd. de Busseul (1880–1948)
5. 4. 1916 KřimiceMarie Žofie ze Stadion-Thannhausenu
3. 2. 1819 Vídeň – 2. 2. 1873 Vídeň
10.(14.)Maxmilián Rudolf Croÿ16. 1. 1864 SchweckhausenAlexis Wilhelm de Croÿ
13. 1. 1825 Praha – 28. 8. 1898 Bad Nauheim		6. 10. 1908 Křimice:
Karoline z Lobkowicz (č. 13)
20. 5. 1920 SlabceFrantiška ze Salm-Salmu
4. 8. 1833 Pohořelice – 3. 3. 1908 Gries bei Bozen
11.14.František Zdeněk Lobkowicz[pozn. 3]2. 11. 1872 Konopiště[21]František Evžen z Lobkowicz (č. 8)3. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů, c. k. komoří (1902) a podplukovník.[19]
9. 5. 1927 PrahaKunhuta ze Sternbergu (č. 9)
12.(14.)Maria Theresia z Beaufort-Spontinu6. 8. 1885 zámek BreuilpontBedřich z Beaufort-Spontinu
8. 6. 1843 Brusel – 26. 12. 1916 Bečov nad Teplou		11. 5. 1905 Bečov nad Teplou:
Jaroslav Lobkowicz (č. 14)		Dáma Řádu hvězdového kříže (1906) a palácová dáma.[19] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie Kunigunde, provd. Limburg-Stirum (1906–2005)
  • 2. Friedrich (1907–1954), 12. kníže
  • 3. Beatrice (1909–1999; č. 15)
  • 4. Jaroslav (1910–1985; č. x985; pohřben na hřbitově ve Vejprnicích), 13. kníže
  • 5. Johann (*/† 1912)
  • 6. Margarete, provd. von Hoenning O'Carroll (1913–1946)
  • 7. Eleonore, provd. Basselet de La Rosée (1916–2000; pohřbena v mauzoleu hrabat Basselet von La Rosée na hřbitově v Inkofenu[22])
  • 8. Anna (1917–1919)
  • 9. Gabrielle (S. Beata;[pozn. 4] 1919–2010; pohřbena na hřbitově ve Staré Boleslavi[23])
  • 10. Johann Nepomuk (1920–2000)
  • 11. Karel (1922–1990; pohřben ve Štěchovicích)
  • 12. Christian (1924–2001)
  • 13. Ladislav (1925–1985)
  • 14. Marie Melanie, provd. Bazinet (1928–?)
22. 2. 1942 KřimiceMarie Melanie z Ligne
25. 11. 1855 Paříž – 2. 4. 1931 Řím
13.14.Karoline z Lobkowicz[pozn. 5]4. 10. 1873 Konopiště[24]František Evžen z Lobkowicz (č. 8)6. 10. 1908 Křimice:
Maxmilián Rudolf Croÿ (č. 10)		Narodily se jí následující děti:
  • 1. Alexis (1910–2002)
  • 2. Franz (1911–1944)
  • 3. Maximilian (1912–1992)
  • 4. Alfred (1913–1943)
11. 2. 1951 IsareckKunhuta ze Sternbergu (č. 9)
14.14.Jaroslav Lobkowicz[pozn. 6]26. 3. 1877 Konopiště[25]František Evžen z Lobkowicz (č. 8)11. 5. 1905 Bečov nad Teplou:
Maria Theresia z Beaufort-Spontinu (č. 12)		Pohřben do rodinné hrobky 28. 10. 1953 po vykropení tělesné schránky zesnulého v domě smutku v Křimicích a zádušní mši v tomto kostele. Následující den se konala zádušní mše ve farním kostele ve Vejprnicích.[26]JUDr., 11. kníže z Lobkowicz (od roku 1938), vladař domu lobkowiczkého a 5. vévoda roudnický, 5. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů. c. k. komoří (1906), čestný rytíř Maltézského řádu, důstojník Řádu Františka Josefa (s válečnou dekorací), majitel velkostatku Křimice.[19] Zemřel ve věku 76 let.
24. 10. 1953 KřimiceKunhuta ze Sternbergu (č. 9)
15.15.Beatrice Lobkowiczová20. 1. 1909 Zámeček u PlzněJaroslav Lobkowicz (č. 14)1999
5. 7. 1999 Moravské BudějoviceMaria Theresia z Beaufort-Spontinu (č. 12)
16.(15.)Gabrielle, roz. z Korff-Schmising-Kerssenbrocku[pozn. 7]29. 11. 1917 Klatovy[27]Klement Korff-Schmising-Kerssenbrock
3. 9. 1883 Manětín – 1. 11. 1960 Klatovy		11. 7. 1940 Praha:
Jaroslav Claude Lobkowicz (č. x985)		Poslední rozloučení se konalo 6. 8. 2008 na zámku v Křimicích, po zádušní mši na Horničce byla uložena do rodinné hrobky.[28]Dáma Řádu hvězdového kříže a Čestná a devoční dáma Maltézského řádu.[29][28] Narodily se jí následující děti:

Manžel byl pohřben na hřbitově ve Vejprnicích.

30. 7. 2008 DymokuryMarianna z Waldstein-Wartenbergu
30. 4. 1886 Vídeň – 17. 9. 1976 Plzeň

Pohřbení v sousedních Vejprnicích

V době komunistické totality probíhaly pohřby i na jiných místech.

Pořa-díGene-raceJméno pohřbenéhoDatum a místo narozeníOtecDatum a místo sňatku, choťPohřeb a uložení do hrobkyPoznámky
Datum a místo úmrtíMatka
x985.15.Jaroslav Claude Lobkowicz18. 6. 1910 Zámeček u PlzněJaroslav Lobkowicz (č. 14)11. 7. 1940 Praha:
Gabrielle z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (č. 16)		Pohřben na hřbitově ve VejprnicíchIng., 13. kníže z Lobkowicz (od roku 1954), vladař domu lobkowiczkého a 7. vévoda roudnický, držitel velkokříže Maltézského řádu.[19]
7. 5. 1985 Plzeň 3-Křimice, dnes Plzeň 5-KřimiceMaria Theresia z Beaufort-Spontinu (č. 12)

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, zeleně je zvýrazněn Jaroslav Claude Lobkowicz (1910–1985), který byl pohřben ve Vejprnicích. Modře je orámován ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz (1948–2022). Tučně jsou zvýrazněny hlavy křimické linie Lobkowiczů. Arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se někdo oženil více než jednou. Patnáctá generace je na dvou řádcích. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Lobkowiczů.

 
 
 
 
 
 
 
 
Josef František Maxmilián z Lobkowicz
1772–1816
7. kníže
 
 
Marie Karolína ze Schwarzenbergu
1775–1816
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Josef z Lobkowicz
1797–1868
8. kníže
ROUDNICKÁ LINIE
 
 
Marie z Liechtensteinu
1808–1871
 
 
5. Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz
1799–1878
KŘIMICKÁ LINIE
 
 
1. Karolína Bruntálská z Vrbna
1815–1843
 
 
4. Tereza z Lobkowicz
1800–1868
 
 
I. Antonie Kinská z Vchynic a Tetova
1815–1835
 
 
Josef František Karel z Lobkowicz
1803–1875
DOLNO-BEŘKOVICKÁ LINIE
 
 
II. Marie Zdenka (Sidonie) z Lobkowicz
1828–1917
 
 
Ludvík Jan Karel z Lobkowicz
1807–1882
VELKO-MEZIŘÍČSKÁ LINIE
 
 
Leopoldina z Liechtensteinu
1815–1899
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
8. František Evžen z Lobkowicz
1839–1898
 
 
9. Kunhuta ze Sternbergu
1847–1916
 
 
3. Evžen z Lobkowicz
1842–1866
 
 
Marie Markéta z Lobkowicz
1837–1870
 
 
Jan Nepomuk z Harrachu
1828–1909
 
 
Johanna Nepomucena z Lobkowicz
1840–1872
 
 
Karel František z Schönbornu
1840–1908
 
 
6. Karolína z Lobkowicz
1835–1881
 
 
7. Filip Schenk ze Stauffenbergu
1828–1895
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Evžen z Lobkowicz
*/† 1870
 
 
11. František Zdeněk z Lobkowicz
1872–1927
 
 
Bedřich Filip z Lobkowicz
1875–1931
 
 
14. Jaroslav Alois z Lobkowicz
1877–1953
11. kníže
 
 
12. Maria Theresia Ernestine z Beaufort-Spontinu
1885–1942
 
 
13. Karoline z Lobkowicz
1873–1951
 
 
10. Max z Croÿ-Slabce
1864–1920
 
 
Maria Theresia z Lobkowicz
1880–1948
 
 
Raoul de Busseul
1876–1958
 
 
2. Eleonora Schenková ze Stauffenbergu
1862–1863
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Kunigunde z Lobkowicz
1906–2005
 
 
Charles von Limburg-Stirum
1906–1989
 
 
Bedřich z Lobkowicz
1907–1954
12. kníže
 
 
Jan z Lobkowicz
*/† 1912
 
 
Margarete z Lobkowicz
1913–1946
 
 
Zdenko von Hoenning O'Carroll
1906–1996
 
 
Eleonore z Lobkowicz
1916–2000
 
 
Franz Xaver Basselet de la Rosée
1906–1984
 
 
Gabrielle z Lobkowicz
1919–2010
 
 
I. Marie Therese z Belcredi
1922–1978
 
 
Johann Nepomuk z Lobkowicz
1920–2000
 
 
II. Pauline d'Ursel
1926–2015
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
15. Beatrice z Lobkowicz
1909–1999
 
 
16. Gabrielle z Korff-Schmising-Kerssenbrocku
1917–2008
 
 
x985. Jaroslav Claude z Lobkowicz
1910–1985
13. kníže
 
 
Anna z Lobkowicz
1917–1919
 
 
Marie Melanie z Lobkowicz
1928–?
 
 
Pierre Bazinet
1925–?
 
 
Christian Lobkowicz
1924–2001
 
 
Maria Theresia z Trauttmansdorff-Weinsbergu
1922–2009
 
 
Karel Lobkowicz
1922–1990
 
 
Ladislav Lobkowicz
1925–1985
 
 
Therese Cornet d'Elzius du Chenoy
1932–2022
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Polyxena Lobkowiczová
* 1941
 
 
Theobald Czernin
1936–2015
 
 
Jaroslav Lobkowicz
* 1942
14. kníže
 
 
Elizabeth de Vienne
* 1947
 
 
Marie Leopoldina Lobkowiczová
1943–2017
 
 
Jan Bosco Sternberg
1936–2012
 
 
František Lobkowicz
1948–2022
 
 
Zdeněk Vojtěch – Filip Lobkowicz
* 1954
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vladimír Lobkowicz
* 1972
dědičný princ
 
 
Alix Paul-Cavallier
* 1975
 
 
 
 
 
 
Jaroslav Lobkowicz
* 1974
 
 
 
 
 
 
Philippe Lobkowicz
* 1981
 
 
Marie-Therese von Heine-Geldern
* 1978
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Poche asi chybně uvádí reliéf Ukřižování.[4]
  2. ↑ Sochy sv. Jana a Pavla bývaly po stranách vstupní brány na východní straně, zatímco sochy sv. Isidora a sv. Notburgy zdobily západní stranu ohradní zdi.[6]
  3. ↑ Pokřtěn 3. listopadu 1872 jako Franz Zdenko Theresia Karolina Kunigunde Hubertus Maria.[21]
  4. ↑ Gabriela vstoupila jako sestra Beata do společenství sester Apoštolátu III. řádu sv. Františka.[23]
  5. ↑ Pokřtěna 6. října 1873 jako Carolina Theresia Kunigunde Johanna Zdenka Maria Franz Seraf.[24]
  6. ↑ Pokřtěn 28. března 1877 jako Jaroslaus Alois Kunigunde Franz Emanuel Maria.[25]
  7. ↑ Pokřtěna 10. prosince 1917 jako Gabriela Marie Immaculata Antonie-Zita Anna Terezie Luka Juda-Thadea Saturnia Petra z Alkantary Hedvika Marta Josefa Aloisie Leonarda Eulalie hraběnka Korff-Schmising-Kerssenbrock.[27] Na parte je uvedena jako Gabriela Korf zv. Schmiessing Kerssenbrock.[28]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l Památkový katalog: Kostel Narození Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Kostel Narození Panny Marie v Křimicích (Hornička) [online]. Římskokatolická farnost Plzeň-Západ [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 172–173. 
  4. ↑ a b c d e f g h i POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech (2) K/O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 162. 
  5. ↑ a b c ZAHN, Milan. Kostel Narození Panny Marie v Křimicích [online]. oplzni.eu, 2011-01-24, rev. 2018-12-23 [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Památkový katalog: Ohradní zeď se dvěma branami [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Památkový katalog: Soubor plastik na ohradní zdi [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ Lobkowicz 4 [online]. Royalty (travel) guide [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Lobkowicz 5 [online]. Royalty (travel) guide [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 236–240. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  12. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1780–1860, rok 1843, kniha Vejprnice 14, pag. 122b (nečíslováno) [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ a b c Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1863, kniha Vejprnice 24, pag. 8 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ a b c Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1866, kniha Vejprnice 24, pag. 19 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b c Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1868, kniha Vejprnice 24, pag. 24 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1878, kniha Vejprnice 24, pag. 55 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1881, kniha Vejprnice 24, pag. 61 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1861–1895, rok 1895, kniha Vejprnice 24, pag. 145 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c d e f g Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 236
  20. ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 192. 
  21. ↑ a b Matrika narozených 1859–1873, rok 1872, Benešov 45, pag. 140 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ Inkofen Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ a b URBANOVÁ, Alena. JUDr. Gabriela Beata Lobkowiczová [online]. Svobodné noviny na internetu, 2019-05-23 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b Matrika narozených 1859–1873, rok 1873, Benešov 45, pag. 143 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  25. ↑ a b Matrika narozených 1874–1888, rok 1877, Benešov 46, pag. 115 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (německy) 
  26. ↑ Parte - modlitba šlechta Lobkowicz 1933-1990 [online]. aukro [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b Matrika narozených 1912–1919, rok 1917, Klatovy 90, pag. 315 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2025-01-25]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b c Parte - Gabriela Lobkowiczová [online]. ruzenec.cz [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  29. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 228
  30. ↑ Maria Leopoldina Lobkowiczova Sternbergova [online]. Find a Grave [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Tomb of Jaroslav Lobkowicz in Vejprnice 01.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Tomb of Jaroslav Lobkowicz (1910-1985) in the Cemetery of Vejprnice, Bohemia, Czechia
Johann Fürst Lobkowitz (1799–1878) crop.jpg
Johann Fürst Lobkowitz (1799–1878)
Lobkowicz coat of arms Wappen.png
Erb Hasištejnských z Lobkovic
Kaple Narození Panny Marie.JPG
Autor: Jáchym Kellar, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple Narození Panny Marie s rodinnou hrobkou Lobkowiczů na jižním okraji Křimic .