Mihrişah Sultan (manželka Mustafy III.)
| Mihrişah Sultan | |
|---|---|
| Narození | 1745 |
| Úmrtí | 16. října 1805 (ve věku 59–60 let) Istanbul |
| Místo pohřbení | Eyüpsultan |
| Choť | Mustafa III. |
| Děti | Selim III. |
| Funkce | Valide sultan |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mihrişah Sultan, rodným jménem Agnés (1745 – 16. října 1805), známá jako Gruzínská kráska, byla manželka osmanského sultána Mustafy III. a matka sultána Selima III. Titul Valide Sultan nesla 16 let (od roku 1789 do smrti).
Agnés pocházela z Gruzie a vyznávala Gruzínskou pravoslavnou církev. Podle záznamů byla velmi krásná a přezdívalo se jí Kráska z Gruzie. Po přijetí do harému dostala jmého Mihrişah, což znamená Královo slunce.
Byla známá pro velké reformy během vlády svého syna Selima. Zaměřila se hlavně na školství a diplomacii.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mihrişah Sultan na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mihrişah Sultan na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
Coat of arms of the Ottoman Empire (1882–1922).svg
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.
Every sultan of the Ottoman Empire had his own monogram, called the tughra, which served as a royal symbol. A coat of arms in the European heraldic sense was created in the late 19th century. Hampton Court requested from the Ottoman Empire a coat of arms to be included in their collection. As the coat of arms had not been previously used in the Ottoman Empire, it was designed after this request, and the final design was adopted by Sultan Abdul Hamid II on 17 April 1882.