Na Hrádku (Páleč)

Na Hrádku
Základní informace
Výstavba	13. století
Zánik	17. století
Stavebník	vladykové z Pálče
Další majitelé	Kaplířové ze Sulevic Hrobčičtí z Hrobčic
Poloha
Adresa	Páleč, Česko Česko
Souřadnice	50°18′38,5″ s. š., 14°3′4,6″ v. d.
Na Hrádku
Další informace
Rejstříkové číslo památky	44835/2-697 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tvrziště Na Hrádku je zaniklá tvrz v obci Páleč v okrese Kladno. Založili ji vladykové z Pálče a jako panské sídlo sloužila až do třicetileté války, po které byla opuštěna a zanikla. Zachovalo se po ní tvrziště, které je od roku 1967 chráněno jako kulturní památka.^[1]

Historie

Tvrz založili nejspíše již ve třináctém století vladykové z Pálče.^[2] Roku 1318 byla vesnice rozdělena mezi čtyři příslušníky rodu: Hrona, Bohuslava a dva Držkraje.^[3] Část vesnice s tvrzí koupil na počátku třicátých let čtrnáctého století pražský biskup Jan IV. z Dražic a věnoval ji augustiniánskému klášteru v Roudnici nad Labem.^[2] Na tvrzi dále sídlili, snad jako klášterní purkrabí, vladykové z Pálče,^[3] kteří z ní spravovali klášterní majetek na Slánsku a kteří vlastnili zbývající část vesnice.^[2] K jejich rodu patřila roku 1380 Anna, vdova po Heřmanovi, a Matěj, syn Ješka Kováře.^[3] Ke známějším osobnostem patří Štěpán z Pálče, který se narodil koncem šedesátých let 14. století Adamovi z Pálče. Štěpán vystupoval jako přítel a stoupenec Jana Husa, ale roku 1412 se stal jedním z jeho největších nepřátel. Po Husově upálení byl králem Václavem IV. roku 1415 vykázán z Čech.^[2]

Na počátku husitských válek roudnický klášter zanikl a král Zikmund Páleč roku 1420 zastavil Kerunkovi ze Sulevic,^[2] kterému patřila až do roku 1445.^[3] V dalších desetiletích panovníci tvrz zastavovali řadě majitelů a ta mezitím zchátrala. Teprve roku 1538 ji král Ferdinand I. prodal spolu se Šlapanicemi Janu Mikšovi z Hrobčic, kterého ještě téhož roku povýšil do rytířského stavu. Jan Mikš poté Páleč roku 1550 připojil k budenickému panství.^[2]

Rozsáhlou přestavbu staré tvrze na renesanční zámek realizoval Adam Hrobčický z Hrobčic, syn Jan Mikše. Po Adamově smrti došlo roku 1587 k dělení rodového majetku a Páleč se stala samostatným panstvím, které získal jeho syn Jiří Hrobčický Hrobčic. Za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 byl Jiří odsouzen ke ztrátě poloviny majetku, ke které patřila i Páleč. Samotný Jiří později v roce 1628 odešel ze země. Vesnici roku 1623 získal Albrecht z Valdštejna. Po něm ji držel hrabě Raimund Montecuccoli a Matyáš Arnold z Klarštejna na Budenicích.^[2] Za hrabat z Klarštejna byla Páleč znovu oddělena z budenického panství pro Elišku Dorotu Arnoldovou z Klarštejna a její syn Matěj Ondřej Hartman z Klarštejna statek roku 1669 prodal Janovi z Goltze.^[3] Jan z Goltze Páleč připojil ke svému statku v Kobylníkách, u kterého zůstala až do zrušení poddanství. Samotná pálečská tvrz přestala už během třicetileté války sloužit jako panské sídlo a postupně zanikla.^[2]

Stavební podoba

Ve čtrnáctém století tvrz tvořil palác, okrouhlá věž s další zástavbou, kterou chránily valy a příkopy. Dochovaly se z ní terénní pozůstatky opevnění a nepatrné náznaky zdiva.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• KAŠIČKA, František. Tvrze středních Čech. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1984. 80 s. 

Související články

• Seznam tvrzí ve Středočeském kraji