Rudolf Bitzan

Rudolf Bitzan
Rudolf Bitzan
Narození	18. května 1872 Stráž pod Ralskem Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. listopadu 1938 (ve věku 66 let) nebo 21. listopadu 1938 (ve věku 66 let) Drážďany Německá říše Německá říše
Alma mater	Technická univerzita Mnichov
Povolání	architekt a grafik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Bitzan (18. května 1872, Stráž pod Ralskem^[1] – 2. listopadu 1938^{[2][pozn. 1]}, Drážďany) byl česko-německý architekt. Na území Čech patřil mezi nejvýznačnější tvůrce rané moderny a geometrické secese na počátku 20. století. Po libereckých studiích průmyslové školy pokračoval na Vysoké škole technické v Mnichově. Jeho tvorbu během pobytu v Drážďanech ovlivnil William Lossow, s kterým se ale nakonec rozešel. Po celý život udržoval kontakty k Liberecku. Získal četná ocenění.

Otec Rudolfa Bitzana byl učitelem a rodina bydlela v domě v dnešní Revoluční ulici čp. 154 v Liberci. Rudolf Bitzan studoval nejprve na nižší Reálné škole a v letech (1886–1890) na Státní průmyslové škole v Liberci. V této době z ní vycházelo mnoho významných architektů, z nichž můžeme jmenovat Josefa Zascheho či Roberta Hemmricha. Následně nastoupil praxi u Wilhema Stärze, frýdlantského stavitele a specialisty na technické stavby. Roku 1897 se stal stavitelským mistrem. Dále studoval na Vysoké škole technické v Mnichově.

V roce 1903 se přestěhoval do Drážďan, kde už trvale zůstal do konce svého života. Krátce po svém příchodu pracoval u kanceláře Schilling & Gräbner a později u ateliéru Lossow und Viehweger, kde se již prosadil jako hlavní projektant. Spolu s vlastníky kanceláře se zúčastnil soutěže v roce 1906 o novou budou nádraží v Lipsku, spor o její autorství však nakonec vyústil Bitzanovým odchodem z firmy.

Po celou dobu své tvorby si Rudolf Bitzan udržel vazby na severní Čechy a Liberecko, což vedle jeho studií v mládí posílil i sňatek s dcerou frýdlantského starosty Antona J. Aignera.^[3] Přímo v Liberci například navrhl zajímavou budovu krematoria.

• 1902 Soutěžní návrh na Reálnou školu, Teplice ^[4]
• 1907 Soutěžní návrh na stavbu divadla na dnešním Lidickém náměstí 10 v Ústí nad Labem, nakonec vybrán návrh Alexandera Grafa.^[5]
• 1909 Vinárna Postilion
• 1910 Glückova vila
• 1911 Obytný dům pro firmu Möldner & spol.
• 1912 Vila Otto Goltze
• 1913 kostel sv. Kříže (Kreuzkirche), Zhořelec ^[6]
• 1914-1915 Radnice, Döhlen - Německo ^[7]
• 1915 Hlavní nádraží v Lipsku (spor o autorství)
• 1917 liberecké krematorium a urnový háj
• 1920 spolupráce na sídlišti Reick, Drážďany^[8]
• 1921 Vila Emila Simona
• 1921 Dům úřednictva firmy P. A. Šlechta a syn, Lomnice nad Popelkou ^[9]
• 1924 Krušnohorské divadlo, Teplice ^[10]
• 1924 Severočeské elektrárny, Teplická 8, Děčín ^[11]
• 1926 Kino Oko Masarykova třída 52, Teplice ^[12]
• 1926 Kino, Nový Bor ^[13]
• 1928-29 Polyfunkční dům s kinem, Saxinger
• 1930 Studentská ubytovna na Králově háji, Liberec ^[14]
• 1931 Lidový dům

• VLČEK, Pavel, ed.; Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách; Academia, Praha, 2004; str. 65-66
• PAZAUREK, Gustav Edmund: Rudolf Bitzan. Moderne Bauformen 1907, roč. 6, s. 308-312, tab. 53-54
• ZEMAN, Jaroslav: Rudolf Bitzan, pozapomenutý spolutvůrce tváře Sudet, in: Fontes Nissae 10, Liberec 2009

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Bitzan na Wikimedia Commons
• Rudolf Bitzan - o autorovi
• Virtuální prohlídka stálé expozice Rudolfa Bitzana - Stráž pod Ralskem