Seznam vítězek Světového poháru v biatlonu
Seznam vítězek Světového poháru v biatlonu uvádí přehled biatlonistek jednotlivých disciplín a celkovou vítězku konkrétního ročníku Světového poháru v biatlonu.
Ženy v rámci Světového poháru soutěží od sezóny 1982/1983, ale až do ročníku 1986/1987 byla soutěž nazývána Evropský pohár, přestože účast v těchto závodech nebyla závislá na národnosti a byla otevřena i mimoevropských závodnicím.
Přehled vítězek
Tabulka uvádání přehled celkových vítězek Světového poháru a jednotlivých individuálních disciplín. Zavedení prvních disciplín – vytrvalostního závodu a sprintu se uskutečnilo v sezóně 1988/1989. Ve stíhacích závodech byl pohár udělen poprvé v sezóně 1996/1997 a v závodech s hromadným startem pak v ročníku 1998/1999.
Celkové hodnocení Světového poháru
Celkovou klasifikaci žen ovládla v sezóně 2013/14 s pětibodovým náskokem Finka Kaisa Mäkäräinenová, po diskvalifikaci ruské závodnice Olgy Zajcevové kvůli dopingu a následnému přepočtu bodů se na první dostala Bergerová, taktéž s náskokem čtyř bodů před Mäkäräinenovou. Mezinárodní biatlonová unie v prosinci 2021 rozhodla, že velký křišťálový glóbus za celkové vítězství zpětně udělí oběma závodnicím.[1]
Pořadí závodnic do 25 let
Od seźony 2020/2021 byl zavedeno nové pořadí hráček do 25 let. Aktuální lídryně tohoto hodnocen startuje v modrém dresu.
Vytrvalostní závod
Sprint
Stíhací závod
Závod s hromadným startem
Štafeta
| sezóna | vítězky | 2. místo | 3. místo |
|---|---|---|---|
| 1992/93 | kalendář bez štafetových závodů | ||
| 1993/94 | |||
| 1994/95 | |||
| 1995/96 | |||
| 1996/97 |  Rusko |  Norsko |  Německo |
| 1997/98 | kalendář bez štafetových závodů | ||
| 1998/99 | Německo | Rusko |  Ukrajina |
| 1999/00 | Německo Rusko | — | Ukrajina |
| 2000/01 | Norsko (190) | Německo (188) | Rusko (182) |
| 2001/02 | Německo (250) | Norsko Rusko (221) | — |
| 2002/03 | Rusko (339) | Německo (327) |  Bělorusko (293) |
| 2003/04 | Norsko (180) | Rusko (178) | Německo (176) |
| 2004/05 | Rusko (200) | Německo (188) | Norsko (163) |
| 2005/06 | Rusko (189) | Německo (181) |  Francie (179) |
| 2006/07 | Francie (189) | Německo (188) | Rusko (180) |
| 2007/08 | Německo (200) | Rusko (178) | Francie (172) |
| 2008/09 | Německo (288) | Francie (242) | Ukrajina (232) |
| 2009/10 | Rusko (234) | Německo (205) | Francie (204) |
| 2010/11 | Německo (206) |  Švédsko (190) | Rusko (177) |
| 2011/12 | Francie (216) | Norsko (205) | Rusko (192) |
| 2012/13 | Norsko (314) | Ukrajina (298) | Německo (294) |
| 2013/14 | Německo (168) | Ukrajina (157) | Rusko (141) |
| 2014/15 |  Česko (316) | Německo (302) | Francie (266) |
| 2015/16 | Německo (235) | Ukrajina (234) | Francie (228) |
| 2016/17 | Německo (300) | Francie (248) | Ukrajina (224) |
| 2017/18 | Německo (228) | Francie (200) |  Itálie (169) |
| 2018/19 | Norsko (249) | Německo (241) | Francie (230) |
| 2019/20 | Norsko (360) |  Švýcarsko (260) | Německo (260) |
| 2020/21 | Švédsko (216) | Německo (216) | Francie (201) |
| 2021/22 | Švédsko (243) | Norsko (235) | Francie (216) |
| 2022/23 | Francie (345) | Norsko (325) | Švédsko (321) |
| v závorce je uveden počet bodů | |||
Odkazy
Reference
- ↑ IBU EB Awards Total Score Crystal Globe 2013/2014 to Tora Berger and Kaisa Makarainen. International Biathlon Union - IBU [online]. 2021-12-21 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online.
Poznámky
- ↑ a b Petra Schaafová se vdala za německého běžce na lyžích a později reprezentačního trenéra Jochena Behleého a nosí příjmení Behleová.
- ↑ a b c Helena Jonssonová se v roce 2010 vdala za švédského biatlonistu Davida Ekholma a nosí příjmení Ekholmová.
- ↑ Celkovou klasifikaci žen nejdříve Mäkäräinenová, po diskvalifikaci Zajcevové a následnému přepočtu bodů se na první dostala Bergerová. Mezinárodní biatlonová unie v prosinci 2021 rozhodla, že velký křišťálový glóbus za celkové vítězství zpětně udělí oběma závodnicím.
- ↑ Gabriela Soukalová se v roce 2016 vdala za českého badmintonistu Petra Koukala a v sezóně 2016/17 závodila pod jménem Koukalová.
Související články
- Seznam vítězů Světového poháru v biatlonu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
.svg)
Flag of Belarus in 1991—1995