Velíz
Velíz | |
---|---|
![]() Kostel Narození sv. Jana Křtitele na Velízi | |
Vrchol | 595 m n. m. |
Seznamy | Hory Křivoklátské vrchoviny |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Křivoklátská vrchovina |
Souřadnice | 49°56′43″ s. š., 13°53′19″ v. d. |
Hornina | křemenec |
Povodí | Berounka |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vrch Velíz (595 m n. m.) se nachází nad vesnicí Kublov v okrese Beroun asi 20 km západně od Berouna na okraji křivoklátských lesů. Skrovný archeologický průzkum zde potvrdil nález výšinného sídliště nebo hradiště.[1] Dnes na jeho vrcholu stojí kostelík Narození svatého Jana Křtitele se hřbitovem. Blízko vrcholu vyvěrá pramen (jeho voda má v zimě i v létě stejnou teplotu) a kdysi zde bývala i skalka s jeskyní.
Již od počátku obecního zřízení v roce 1850 patří osada (samota) a vrch k obci Kublov. V roce 1850 je Velíz zmiňována jako osada (obec Kublov tehdy patřila k okresu Křivoklát), v roce 1930 jako samota (v okrese Rakovník), dnes patří Kublov i s Velízí k okresu Beroun.
Historie
Podle Kosmovy Kroniky české přivedli asi v roce 1003 Vršovci na Velíz zajatého přemyslovského knížete Jaromíra, připoutali k zemi a přes jeho nahé tělo za posměšků přeskakovali na koních. Byl zachráněn svou družinou, pro kterou do Prahy doběhl Jaromírův služebník Dovora (či Hovora), a která polomrtvého Jaromíra dopravila na Vyšehrad.[2]
Na paměť své záchrany údajně nechal kníže Jaromír postavit na Velízi kapli zasvěcenou svatému Janu Křtiteli. Roku 1037 kníže Břetislav kapli svěřil benediktinům, kteří si zde zřídili poustevnu a počátkem 14. století proboštství. To bylo za husitských válek v roce 1425[3] vypáleno, kostel byl v 18. století barokně přestavěn.[4] Je zde také hřbitov, na kterém je pochován mimo jiné Josef Leopold Zvonař, rodák z Kublova.
Kostel v 20. století obnovil a zrekonstruoval jáhen a akademický sochař Karel Stádník, který se o objekt také staral. Probíhají zde mše každou druhou sobotu od 17 hodin.
Geomorfologické zařazení
Velíz se nachází v Brdské oblasti, v geomorfologickém celku Křivoklátská vrchovina, podcelku Zbirožská vrchovina, okrsku Hudlická vrchovina a podokrsku Kublovská vrchovina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[5].
Galerie
Vrch Velíz, pohled z Kopanin, vpravo ves Kublov
Portál kostela na Velízi
Moderní idol slovanského boha Velese na Velízi
Odkazy
Reference
Literatura
- Břetislav Balatka; Jan Kalvoda. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s. ISBN 80-7011-913-6.
- Michal Lutovský. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 432 s. ISBN 80-7277-054-3.
- Kateřina Sučková; Roman Abušinov. Staročeské hrady, Slovanská hradiště v Čechách. 1. vyd. Příbram: Kateřina Sučková, 2003. 240 s. (Kamenný klíč). ISBN 80-902348-9-5.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velíz na Wikimedia Commons
Velis ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Kublov, okres Beroun. Idol boha Velese na Velízi z roku 2003.
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Kublov, vrch Velíz (ČR) - Kostel sv. Jana Křtitele
Portál kostela na Velízi
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Kublov, okres Beroun. Kublov a vrch Velíz, pohled z úbočí vrchu Kopaniny.