Vrhbosna
Vrhbosna (cyrilicí Врхбосна) byl středověký název malého regionu v dnešní střední Bosně a Hercegovině, jehož centrem byla stejnojmenná osada (župa), která se později stala součástí města Sarajevo.[1][2][3][4]
Význam názvu této slovanské župy je „vrchol Bosny“. Jediným známým opevněním v této oblasti byl v té době Hodidjed.[3] Existence významné individuální osady Vrhbosna byla zaznamenána ve 14. a 15. století.[4] Vrhbosna byla poprvé napadena Osmanskou říší v roce 1416[4] a nakonec byla dobyta v roce 1451.[1][2][3][4]
Vrhbosna přetrvávala krátce po osmanském dobytí Bosny ve jménu místního vilájetu, ale brzy se toto jméno přestalo používat.[3][4] V roce 1550 byl benátský cestovatel Caterino Zeno prvním obyvatelem Západu, který k popisu místa použil termín Sarraglio (italská forma Sarajeva) místo Vrhbosna.[4]
V současné době je známá jako římskokatolická arcidiecéze Vrhbosna, což je arcidiecéze, která v současné době slouží katolíkům v Sarajevu.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Hamilton Alexander Rosskeen Gibb. The Encyclopaedia of Islam: SAN-SZE. [s.l.]: Brill, 1997. Dostupné online. ISBN 9004104224. S. 29.
- ↑ a b Roger Cohen. Hearts grown brutal: sagas of Sarajevo. [s.l.]: Random House, 1998. Dostupné online. S. 115.
- ↑ a b c d Hazim Šabanović. Bosanski pašaluk: postanak i upravna podjela. [s.l.]: Naučno društvo NR Bosne i Hercegovine, 1959. Dostupné online. UDC 94(497.6)"14/17". S. 28–37. (srbochorvatsky)
- ↑ a b c d e f Mihovil Mandić. Postanak Sarajeva. Naroda Starina. Croatian State Archives, December 1927, s. 4–13. Dostupné online [cit. 2012-09-11]. (chorvatsky)
Média použitá na této stránce
Autor: Ceha, Licence: CC BY-SA 4.0
Prikaz fluktuacija granica na prostoru srednjovjekovne BiH, od originalne Vrhbosne, povremenom objedinjavanju u "Trobanat" s Usorom i Solima, vezom s Donjim Krajima i širenjima u hrvatska područja slavonske i primorske banovine, povezivanjem sa Humom pod Šubićima, te na istok u Rašku i Staru Hercegovinu i Travunju, srpska područja pod Nemanjićima.