Wimbledon 2024 – čtyřhra juniorů

Wimbledon 2024
VítězovéUSA Alexander Razeghi
Německo Max Schönhaus
FinalistéČesko Jan Klimas
Česko Jan Kumstát
Výsledek7–6(7–1), 6–4
Soutěže
mužská dvouhra (q)mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q)ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorůčtyřhra juniorů
dvouhra juniorekčtyřhra juniorek
Wimbledon
čtyřhra juniorů
2023 ◄◄  2024  ►► 2025
Grand Slam 2024
čtyřhra juniorů
Australian OpenFrench Open
 WimbledonUS Open

Čtyřhra juniorů ve Wimbledonu 2024 probíhala v první polovině července 2024. Do deblové soutěže londýnského grandslamu, hraného na trávě All England Clubu, nastoupilo třicet dva párů. Tenisté museli splňovat kritéria juniorské kategorie. Obhájci titulu, Jakub Filip s Gabrielem Vulpittou,[1] již nebyli věkově způsobilí k účasti mezi juniory.

Vítězi se stali 18letý Američan Alexander Razeghi s 16letým Němcem Maxem Schönhausem, kteří ve finále zdolali 17leté české juniory z prostějovského klubu Jana Klimase s Janem Kumstátem poměrem 7–6 a 6–4. Jako pár vylepšili semifinálové maximum z French Open 2024 a ve třetí společně odehrané čtyřhře vybojovali první grandslamové trofeje. Razeghi se stal třináctým americkým šampionem této wimbledonské soutěže a Schönhaus druhým německým, po triumfu Kevina Krawietze v roce 2009.[2][3][4]

Nasazení párů

  1. Itálie Federico Cinà / Česko Maxim Mrva (čtvrtfinále)
  2. Česko Petr Brunclík / Jižní Korea Kim Čang-džun (1. kolo)
  3. USA Kaylan Bigun / USA Jagger Leach (semifinále)
  4. Francie Thomas Faurel / Rumunsko Luca Preda (1. kolo)
  5. Srbsko Marko Maksimović / Francie Théo Papamalamis (2. kolo)
  6. Norsko Nicolai Budkov Kjær / Spojené království Viktor Frydrych (čtvrtfinále)
  7. USA Maxwell Exsted / USA Cooper Woestendick (semifinále)
  8. Polsko Tomasz Berkieta / Spojené království Charlie Robertson (1. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
  USA Alexander Razeghi
 Německo Max Schönhaus
776 
3 USA Kaylan Bigun
 USA Jagger Leach
623 
   USA Alexander Razeghi
 Německo Max Schönhaus
776
 
   Česko Jan Klimas
 Česko Jan Kumstát
614
  Česko Jan Klimas
 Česko Jan Kumstát
67
7 USA Maxwell Exsted
 USA Cooper Woestendick
45 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1 Itálie Federico Cinà
 Česko Maxim Mrva
66 
 USA Matthew Forbes
 USA Kase Schinnerer
42  1 Itálie F Cinà
 Česko M Mrva
66 
 Kypr Andreas Timini
 Bulharsko Alexandr Vasilev
66   Kypr A Timini
 Bulharsko A Vasilev
44 
 Maroko Reda Bennani
 Francie Moïse Kouamé
44   1 Itálie F Cinà
 Česko M Mrva
65[9] 
WC Spojené království Maximilian Carrier
 Spojené království Zechariah Hamrouni
44    USA A Razeghi
 Německo M Schönhaus
37[11] 
 USA Alexander Razeghi
 Německo Max Schönhaus
66   USA A Razeghi
 Německo M Schönhaus
67
 Japonsko Naoja Honda
 Francie Nathan Trouvé
677   Japonsko N Honda
 Francie N Trouvé
35 
8 Polsko Tomasz Berkieta
 Spojené království Charlie Robertson
361    USA A Razeghi
 Německo M Schönhaus
776
3 USA Kaylan Bigun
 USA Jagger Leach
65[10]   3 USA K Bigun
 USA J Leach
623
WC Spojené království Jay Johnson-Hauldren
 Spojené království Rhys Lawlor
47[7]  3 USA K Bigun
 USA J Leach
776 
 Brazílie Enzo Kohlmann de Freitas
 Německo Tom Sickenberger
774[8]     T Děrepasko
 Kazachstán A Omarchanov
653 
   Timofej Děrepasko
 Kazachstán Amir Omarchanov
656[10]   3 USA K Bigun
 USA J Leach
7114[10]
 Španělsko Izan Almazán Valiente
 Brazílie Gustavo Ribeiro de Almeida
627[11]   6 Norsko N Budkov Kjær
 Spojené království V Frydrych
696[7] 
 Spojené království Benjamin Gusic Wan
 Spojené království Henry Jefferson
775[9]   Španělsko I Almazán Valiente
 Brazílie G Ribeiro de Almeida
56[8]
 Kolumbie Miguel Tobón
 Argentina Máximo Zeitune
624  6 Norsko N Budkov Kjær
 Spojené království V Frydrych
73[10] 
6 Norsko Nicolai Budkov Kjær
 Spojené království Viktor Frydrych
776 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
5 Srbsko Marko Maksimović
 Francie Théo Papamalamis
66 
 Austrálie Hayden Jones
 Austrálie Pavle Marinkov
23  5 Srbsko M Maksimović
 Francie T Papamalamis
6967 
 Turecko Atakan Karahan
 Jižní Korea No Ho-jong
16[2]   Česko J Klimas
 Česko J Kumstát
71179 
 Česko Jan Klimas
 Česko Jan Kumstát
63[10]    Česko J Klimas
 Česko J Kumstát
477[10] 
WC Spojené království Conor Brady
 Spojené království Luke Hooper
16[10]    Španělsko R Jodar
 Španělsko A Santamarta Roig
662[7] 
 USA Jack Kennedy
 USA Ian Mayew
62[5]  WC Spojené království C Brady
 Spojené království L Hooper
46[7]
 Španělsko Rafael Jodar
 Španělsko Andrés Santamarta Roig
66   Španělsko R Jodar
 Španělsko A Santamarta Roig
62[10] 
4 Francie Thomas Faurel
 Rumunsko Luca Preda
43    Česko J Klimas
 Česko J Kumstát
67
7 USA Maxwell Exsted
 USA Cooper Woestendick
66   7 USA M Exsted
 USA C Woestendick
45
 Jižní Korea Hwang Tong-hjon
 Švédsko William Rejchtman Vinciguerra
32  7 USA M Exsted
 USA C Woestendick
776 
 Švýcarsko Henry Bernet
 Švýcarsko Flynn Thomas
66   Švýcarsko H Bernet
 Švýcarsko F Thomas
651 
WC Spojené království Mark Ceban
 Spojené království Charlie Swaine
43   7 USA M Exsted
 USA C Woestendick
662[10]
   Daniil Sarksian
 Čína Čang Tchien-chuej
76      D Sarksian
 Čína T Zhang
477[2] 
 Itálie Lorenzo Angelini
 Spojené království Oliver Bonding
54     D Sarksian
 Čína T-ch Čang
56[10]
 Itálie Andrea De Marchi
 Itálie Daniele Rapagnetta
61[12]   Itálie A De Marchi
 Itálie D Rapagnetta
74[0] 
2 Česko Petr Brunclík
 Jižní Korea Kim Čang-džun
46[10] 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 Wimbledon Championships – Boys' doubles na anglické Wikipedii.

  1. Jan Vojkůvka, Marek Bartošík. Deblový titul na Wimbledonu! Ještě jsem to nezpracoval, raduje se šampion Filip. Tenisový svět [online]. 2023-07-16 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  2. KAPETANAKIS, Arthur. Wimbledon 2024: Grant & Jovic claim girls' doubles title, Razeghi wins boys' doubles. www.usta.com [online]. United States Tennis Association, 2024-07-15 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Deutscher siegt in Wimbledon im Junioren-Doppel. SPORT1 [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  4. NĚMEČEK, Ivan. Prostějovský tenis a Wimbledon? Jsme vidět, těší Černoška. Prostějovský deník [online]. 2024-07-17 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.