Zdeněk Linhart (odbojář)

Zdeněk Linhart
Narození12. května 1888
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. ledna 1943 (ve věku 54 let)
KT Stutthof, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
BydlištěPraha - Žižkov, ulice "V Kněžských lukách"[1]
Povolánířidič tramvaje[1]
ZaměstnavatelElektrické podniky Praha[1]
Znám jako"Tramvaják"[1]
Příbuzní3 bratři, 2 sestry
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratrVáclav Linhart (1892 – 1942) [2]
bratrOtto Linhart (1895 – 1980) [2]
bratrBedřich Linhart (1886 – 1944) [2]
sestraMarie Linhartová [2][3]
sestraLudmila Stöcklová [4][3]
(roz. Linhartová) [2]
švagrováBožena Linhartová (1897 - 1990) [5] [2]
synovecMiloš Linhart [6]

Zdeněk Linhart (12. května 1888 v Praze[7] – 17. ledna 1943 v KT Stutthof) byl účastník protinacistického odboje, povoláním řidič tramvaje pražských elektrických podniků.[6] (odtud přezdívka "Tramvaják")[1]

Život

Narodil se v rodině mlynářského Jana Linharta (1854–??) a matky Pavlíny Berty, rozené Jirkovské (1854–??).[8] Měl šest sourozenců – tři bratry a tři sestry.[9]

Za protektorátu bydlel v Praze na Žižkově v ulici "U Kněžské louky".[1] Do protiněmeckého odboje se zapojil od samého počátku spolu se svými bratry (Václavem, Bedřichem a Otto Linhartem) a sestrami (Marií Linhartovou, Ludmilou Stöcklovou – rozenou Linhartovou). V odboji se zabýval nejprve rozšiřováním ilegálních tiskovin. Také ukrýval radiotelegrafistu Jindřicha Klečku. K provozu ilegální vysílačky Sparta I poskytoval svůj byt. (Klečka z jeho bytu také několikrát vysílal.[1]) Později působil též v roli ozbrojené ochrany ilegálních pracovníků i při přepravě a provozu radiostanice.[1]

Den po zátahu na jinonický akcíz (ráno 5. října 1941) ještě Zdeněk Linhart dokázal gestapu uniknout. Poté, co jej udal domovník, byla u něj v bytě provedena prohlídka. Při ní gestapo nalezlo několik depeší určených pro radiostanice sítě Sparta I. Jejich následným dešifrováním nalezli Němci stopu dlouho hledaného "Zrádce X" (špióna s krycím jménem "René" – Agenta A-54 – Paula Thümmela).[1] Samotný Zdeněk Linhart byl (na základě výše uvedeného udání) za několik dní zatčen gestapem. Zemřel dne 17. ledna 1943 [6] v koncentračním táboře Stutthof.

Pamětní deska rodině Linhartových

Pamětní deska bratrům Linhartovým

Na domě číslo popisné 1063 v ulici "Na Bitevní pláni" (orientační číslo 16; Praha 4, Nusle; nedaleko pražského Paláce kultury) odhalil dne 18. května 2015 (u příležitosti 70. výročí konce války) starosta městské části Praha 4 pamětní desku bratrům Linhartovým. [2] [p 1] V tomto domě žil Otto Linhart, který se (spolu se svými bratry: Bedřichem, Zdeňkem a Václavem) aktivně podílel na nekomunistickém protifašistickém odboji. O provedení pamětní desky a o textu na ní rozhodlo druhé jednání komise "Rady pro kulturu, volný čas a náboženské společnosti" dne 19. února 2015. Jako materiál byla zvolena černá leštěná žula s vyrytým stříbrným písmem a následujícím textem:

           RODINĚ LINHARTOVÝCH

ZA JEJICH OBĚŤ PRO SVOBODU ZEMĚ

         Václav Linhart
   * 21.7.1892    † 4.7.1942
       zahynul při zatýkání

          Zdeněk Linhart
   * 12.5.1888    † 17.1.1943
       zahynul v KT Stutthof

         Bedřich Linhart
   * 9.4.1886    † 20.10.1944
       zahynul v pankrácké věznici

         Otto Linhart
   * 24.9.1895    † 29.3.1980
  radiotelegrafista odbojové skupiny ÚVOD,
     dožil se osvobození v ilegalitě

MČ Praha 4, 2015

Bratři Linhartové

Místa odpočinku

Otto Linhart spolu se svojí chotí Boženou Linhartovou je pochován na pražském Nuselském hřbitově (Krčská ulice), ostatní členové rodiny Linhartů (Václav Linhart, Bedřich Linhart, Zdeněk Linhart) pak v hrobě rodiny Linhartů na Podolském hřbitově.[6][5]

  • Místa odpočinku členů rodiny Linhartových
  • Nuselský hřbitov Otto Linhart a Božena Linhartová[5]
    Nuselský hřbitov
    Otto Linhart
    a Božena Linhartová[5]
  • Nuselský hřbitov Otto a Božena Linhartová (detail desky)[5]
    Nuselský hřbitov
    Otto a Božena Linhartová
    (detail desky)[5]
  • Podolský hřbitov Václav, Zdeněk a Bedřich Linhartovi[6]
    Podolský hřbitov
    Václav, Zdeněk a Bedřich Linhartovi[6]
  • Podolský hřbitov Václav, Zdeněk a Bedřich Linhartovi (detail desky)[6]
    Podolský hřbitov
    Václav, Zdeněk a Bedřich Linhartovi
    (detail desky)[6]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Zhotovení a následné odhalení pamětní desky bylo iniciováno Společností Václava Morávka a Karlem Ludvíkem z Československé obce legionářské z Jindřichova Hradce v druhé polovině roku 2014.[6]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, s. 20, 167. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 
  2. ↑ a b c d e f g POLÁK, David. Praha 4 odhalila pamětní desku bratrům Linhartovým [online]. www.praha4.cz, 2015-05-18 [cit. 2015-05-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b LUDVÍK, Karel. Otto Linhart, radista vysílačky domácího odboje Sparta I a jeho kameničtí podporovatelé: Výstava byla ukončena 30. dubna 2015. [online]. Městské muzeum v Kamenici nad Lipou, Náměstí Čs. armády 1, KAMENICE NAD LIPOU 394 70: [cit. 2015-05-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Ludmily Linhartové farnost při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze
  5. ↑ a b c d vojáci, hrdinové odboje - Otto Linhart; hrdina protinacistického odboje - radista vysílačky SPARTA [online]. Správa pražských hřbitovů, 2015-08-08 [cit. 2015-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. ↑ a b c d e f g LUDVÍK, Karel; POBŘÍSLO, Pavel. Bratři Linhartové, čeští Ryanové [online]. 2015-05-29 [cit. 2016-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-10. 
  7. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Zdeňka Linharta farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
  8. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Otto.Linhart.Hrob.Nuselsky04.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob na pozici "14A, 49" na Nuselském hřbitově (Krčská ulice, Praha, Česká republika). Zde je pohřben Otto Linhart (* 1895 - 1980): ilegální radiotelegrafista odbojové organizace ÚVOD za Protektorátu Čechy a Morava. Jako jeden z mála operátorů radiových stanic SPARTA válku přežil.
Otto.Linhart.(1895-1980).Zari.1943.jpg
Otto Linhart (* 1895 - † 1980). Jeden ze čtyř bratrů Linhartových. Účastník protinacistického odboje na území Protektorátu Čechy a Morava. Příslušník československých legií v Rusku, za protektorátu pracoval jako radiotelegrafista ve prospěch ilegální odbojové organizace ÚVOD. Jako jeden z mála operátorů radiových stanic SPARTA válku přežil a pokračoval v práci jako poštovní kontrolor na Hlavní poště Praha. Fotografie z padělaného protektorátního dokladu na jméno Jan Klika datovaná na září 1943. Vojenský historický ústav (VHÚ) Praha: fond 255, signatura 145943/47.
Linhartove.Hrob.Podolsky04.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob na pozici "5ur, 5" na Podolském hřbitově v Praze. Detail desky na hrobě. Zde jsou pohřbeni bratři Otto Linharta (* 1895 - 1980), kteří se aktivně účastnili protinacistického odboje za Protektorátu Čechy a Morava a zaplatili za svoji ilegální odbojovou činnost svými životy. Václav Linhart (* 1892 – † 1942), Zdeněk Linhart (* 1888 – † 1943) a Bedřich Linhart (* 1886 – 1944).
Pametni.Deska.Linharti.01.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska na počest čtyř bratrů z rodiny Linhartových, kteří položili životy za svobodu země v obodobí protektorátu.
Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
Vaclav.Linhart(1892-1942).jpg
Václav Linhart (* 1892 - † 1942). Jeden ze čtyř bratrů Linhartových. Účastník protinacistického odboje na území Protektorátu Čechy a Morava.
Bedrich.Linhart(1886-1944).jpg
Bedřich Linhart (* 1886 - † 1944). Jeden ze čtyř bratrů Linhartových. Účastník protinacistického odboje na území Protektorátu Čechy a Morava.
Zdenek.Linhart(1888-1943).jpg
Zdeněk Linhart (* 1888 - † 1943). Jeden ze čtyř bratrů Linhartových. Účastník protinacistického odboje na území Protektorátu Čechy a Morava.
Otto.Linhart.Hrob.Nuselsky02.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob na pozici "14A, 49" na Nuselském hřbitově (Krčská ulice, Praha, Česko). Detail desky na hrobě. Zde je pohřben Otto Linhart (* 1895 - 1980): ilegální radiotelegrafista odbojové organizace ÚVOD za Protektorátu Čechy a Morava. Jako jeden z mála operátorů radiových stanic SPARTA válku přežil. Zde je pohřbena i jeho manželka Božena Linhartová (* 1897 - 1990).
Linhartove.Hrob.Podolsky03.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob na pozici "5ur, 5" na Podolském hřbitově v Praze. Zde jsou pohřbeni bratři Otto Linharta (* 1895 - 1980), kteří se aktivně účastnili protinacistického odboje za Protektorátu Čechy a Morava a zaplatili za svoji ilegální odbojovou činnost svými životy. Václav Linhart (* 1892 – † 1942), Zdeněk Linhart (* 1888 – † 1943) a Bedřich Linhart (* 1886 – 1944).