Žichovice - budova nádraží 02

Autor:

Czeva

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/1eef8

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2536 x 1902 Pixel (2173961 Bytes)

Popis:

Budova vlakového nádraží v obci Žichovice, okres Klatovy - železniční trať č. 185 Horažďovice - Domažlice

Komentář k Licence:

Já, držitel autorských práv k tomuto dílu, ho tímto zveřejňuji za podmínek následující licence:

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Tento soubor byl vytvořen v rámci fotografického programu spolku Wikimedia Česká republika. Projekt: Foto českých obcí V něm spolek podporuje fotografy, kteří fotí pro Wikimedia Commons.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 07 Jan 2025 12:54:27 GMT

Relevantní obrázky

(c) Czeva, CC BY-SA 3.0

(c) Czeva, CC BY-SA 3.0

(c) Czeva, CC BY-SA 3.0

(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0

(c) Dezidor, CC BY 3.0

(c) Dezidor, CC BY 3.0

(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de

Relevantní články

Žichovice jsou železniční stanice v západní části obce Žichovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji nedaleko řeky Otavy. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Horažďovice předměstí–Domažlice. Stanice slouží také k obsluze nedalekého města Rabí. .. pokračovat ve čtení

Železniční trať Horažďovice předměstí – Domažlice je železniční trať, která vede z Horažďovic přes Sušici, Běšiny, Klatovy, Janovice nad Úhlavou a Kdyni do Domažlic. Je jednokolejnou neelektrizovanou tratí. Provoz na trati byl zahájen 1. října 1888, nejprve zde začala jezdit jen nákladní doprava a 10. října 1888 i osobní doprava. .. pokračovat ve čtení

Českomoravská transverzální dráha je soubor železničních tratí v Česku, které vznikaly na konci 19. století spojení lokálního charakteru mezi Čechami a Moravou. Spojovala Domažlice, Strakonice, Tábor, Jihlavu, Brno, Veselí nad Moravou a Trenčianskou Teplou v Uhersku. Cílem bylo propojit již existující státní dráhy s typickou severojižní vídeňskou orientací: Plzeňsko-březenskou dráhu u Klatov, Dráhu císaře Františka Josefa u Strakonic a její pražskou odbočku v Táboře, Rakouskou severozápadní dráhu u Jihlavy, Rakouskou společnost státní dráhy u Brna, Severní dráhu císaře Ferdinanda u Bzence a Povážskou dráhu v Uhrách. .. pokračovat ve čtení