Antifonář Elišky Rejčky R 600


Autor:
AiP Beroun, s.r.o.
Formát:
1769 x 2405 Pixel (1125213 Bytes)
Popis:
Antifonář Elišky Rejčky zhotovený pro ženský cisterciácký klášter na Starém Brně, R 600, fol. 27v
Licence:
Public domain
Credit:
Památník písemnictví na Moravě
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 17 Mar 2025 20:38:08 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Antifonář královny Rejčky

Antifonář královny Rejčky je součást sbírky několika rukopisů, které na počátku 14. století nechala vyhotovit česká královna Alžběta (Eliška) Rejčka. Celou sbírku pak věnovala starobrněnskému klášteru cisterciaček, který sama v roce 1323 založila. .. pokračovat ve čtení

Památník písemnictví na Moravě

Památník písemnictví na Moravě tvoří součást Muzea Brněnska. Je institucí muzejního charakteru, jejíž hlavní náplní je odborná péče o literární či obecněji písemné památky spjaté s moravským prostředím. Vedle sbírkotvorné činnosti tematizuje Památník vybrané literární okruhy prostřednictvím stálých expozic a temporárních výstav. V jeho správě se nachází unikátní knihovna benediktinského opatství v Rajhradě, v jehož areálu Památník sídlí, a také Knihovna Muzea Brněnska. .. pokračovat ve čtení

Eliška Rejčka

Eliška/Alžběta Rejčka, též Alžběta Polská či Richenza byla dvakrát česká a polská královna. Poté, co podruhé ovdověla, se stala životní partnerkou Jindřicha z Lipé. Usídlila se nejprve ve svých věnných městech, aby posledních zhruba 15 let svého života pak strávila v moravské metropoli v Brně. .. pokračovat ve čtení

Česká hudba

Pojem česká hudba označuje jak hudbu, hudební kulturu a její projevy na území Česka v celých jeho dějinách, od pravěku do současnosti, tak hudbu provozovanou českými rodáky, jakékoli národnosti, za jeho hranicemi. Časově sahá historie české hudební kultury do 10. století. Můžeme sice předpokládat, že hudba byla součástí rituálů již u pravěkých obyvatel Česka, ale s výjimkou několika archeologických nálezů, u nichž se uvažuje o hudební funkci, nemáme jak tyto dějiny mapovat. Za nejstarší českou píseň je považován chorál Hospodine, pomiluj ny, jenž vznikl v 10. století. Nejstarší notace pocházejí z 11. století. Velkou politickou roli hrála hudba v husitské éře, bojová hymna Ktož jsú boží bojovníci se proslavila daleko za hranicemi. Velkou etapu české hudby představovalo baroko a klasicismus, kdy řada českých muzikantů odešla ze země a ovlivnila vývoj hudby evropské. Nejvýznamnějšími skladateli českého původu z této éry byli Heinrich Biber, Jan Václav Stamic, Antonín Rejcha a Jan Dismas Zelenka. V 19. století proměnil evropskou hudbu převrat, který je obvykle nazýván romantismem. Tento směr naplnil celé století. Česko do pantheonu jeho významných postav přidalo Bedřicha Smetanu a Antonína Dvořáka. Z Česka pocházel i Gustav Mahler, jenž propojuje hudbu romantickou a modernistickou. K rovněž přechodovému impresionismu lze řadit značnou část díla Josefa Suka a Vítězslava Nováka. Klasický hudební modernismus se ujal vlády na počátku 20. století a jeho velikány se z Čechů stali Leoš Janáček a Bohuslav Martinů. K nejvýznamnějším českým dirigentům patřil Rafael Kubelík. K nejslavnějším instrumentalistům z českých zemí klavírista Ignaz Moscheles, k operním pěvcům Magdalena Kožená. Nejproslulejším tělesem je Česká filharmonie. Z neklasických žánrů na sebe mezinárodním úspěchem upozornili Julius Fučík, Erich Wolfgang Korngold, Jan Hammer nebo Karel Gott. V roce 1946 vznikl nejvýznamnější český festival vážné hudby Pražské jaro. .. pokračovat ve čtení