Arms of the Archduchy of Austria

Autor:

Heralder

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/1f68

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

825 x 963 Pixel (2468 Bytes)

Popis:

Arms of the Archduchy of Austria

Komentář k Licence:

Vlastní dílo

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

File:Coat of arms of the archduchy of Austria.svg (was: File:Austria coat of arms simple.svg, now redircet) Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 18 Apr 2025 22:58:29 GMT

Relevantní obrázky

(c) F l a n k e r, CC BY-SA 3.0

(c) Euryrel, CC BY-SA 4.0

(c) Heralder, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Rakouské vévodství byl historický státní útvar, který se rozkládal na území dnešních Dolních a Horních Rakous. Vznikl v roce 1156 povýšením dřívějšího markrabství na vévodství. .. pokračovat ve čtení

Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení

Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů. .. pokračovat ve čtení

Bitva na Moravském poli byla svedena 26. srpna 1278 v odpoledních hodinách na pravém břehu řeky Moravy mezi vesnicemi Dürnkrut a Jedenspeigen, ležícími v Dolních Rakousích 30 km jižně od Břeclavi. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Kressenbrunnu, zvána též jako „první bitva na Moravském poli“, se odehrála na místě dnešního města Marchegg v předvečer svátku sv. Markéty Antiochijské 12. července 1260 mezi vojsky českého krále Přemysla II. Otakara a jeho bratrance uherského krále Bély IV., přičemž důvodem pro toto střetnutí byl dlouhodobý spor obou panovníků o nadvládu ve Štýrsku a Rakousích. Přemysl na Štýrsko měl nárok z titulu privilegia minus, tzn. dědictví své manželky Markéty Babenberské, nástupkyni po jejím zemřelém bratru Fridrichovi II. Béla si dělal nárok na základě mírové smlouvy s Přemyslem Otakarem II., uzavřené v roku 1254 po intervenci Říma. Bitva skončila vítězstvím česko-štýrského vojska a rozprášením Bélova smíšeného vojska, jakož i písemně uzavřeným mírem v Bratislavě. Tento mír byl upevněný svatbou Přemysla Otakara II. s jeho druhou manželkou Kunhútou Haličskou na Děvíně (Bratislavě) 1261 a následně svatbou nejmladšího Bélova syna, rovněž Bély, s Otakarovou neteří Kunhutou Braniborskou. Svatba se konala 25. října 1264 na ostrově naproti Bratislavě. .. pokračovat ve čtení

Albigenská křížová výprava neboli křížová výprava proti albigenským, kterou vyhlásil papež Inocenc III. v roce 1208, byla kruciáta proti katarům na jihu Francie, kteří byli známi jako „albigenští“. Papež předtím pověřil cisterciácké mnichy, aby v této oblasti kázali pravou víru. V roce 1206 se k nim připojil Domingo de Guzmán, jenž právě po zkušenostech v této kampani založil Řád bratří kazatelů neboli dominikánský řád. Přesvědčování samo nepomohlo. Proto byla v letech 1208 až 1229 vyhlášena křížová výprava a založena inkvizice, vykonávaná ponejvíce právě dominikány a posléze i čerstvě vzniklými františkány. .. pokračovat ve čtení

Helena Uherská byla rakouská a štýrská vévodkyně z arpádovské dynastie. .. pokračovat ve čtení