Arms of the House of de la Roche
Earl of Orkney COA.svg.
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
_Caduta_o_seconda_presa_di_Costantinopoli_-_Domenico_Tintoretto_-_Sala_del_Maggior_Consiglio.jpg)
.png)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
_as_reported_by_the_Book_of_All_Kingdoms.svg)
.jpg)
.png)
.svg)
.svg)
.svg)
Relevantní články
Křižácké státyKřižácké státy je označení pro zámořská panství založená evropskými účastníky křížových výprav a spravovaná podle západního vzoru jako feudální monarchie. Výpravy mířily do Levanty, později do Řecka a do Pobaltí, po jejich ukončení se domů vracela jen část křižáků. V severní Evropě byly zakládány německými křižáky během takzvaných severních křížových výprav. Následkem těchto výprav byla germanizace pobaltských zemí. Státy vznikaly také ve Středozemním moři. .. pokračovat ve čtení
Čtvrtá křížová výpravaČtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla jedním ze série válečných tažení do Svaté země. Roku 1198 ji vyhlásil papež Innocenc III. Pontifik chtěl obnovit papežskou autoritu a moc nad křesťanskými panovníky tím, že odmítal světské vedení výpravy; kruciáta měla být pod jeho velením. Výzva zůstala zpočátku bez odezvy. Do března 1199, kdy mělo tažení začít, se téměř nikdo nepřihlásil. Až na sklonku roku 1199 účast na výpravě přislíbilo několik francouzských velmožů. Velitelem výpravy byl určen hrabě Theobald ze Champagne. Teprve roku 1201 se Francouzi dohodli s benátským dóžetem Enricem Dandolem, že Benátčané přepraví křižáky na Východ, zajistí jim zásobování a připojí své bojovníky. Na oplátku jim bylo přislíbeno 85 000 marek stříbra a polovina budoucí kořisti. Místo do Svaté země však měla výprava směřovat do Egypta, centra říše Ajjúbovců, Saladinových nástupců. .. pokračovat ve čtení
Bitva u PelagonieBitva u Pelagonie se odehrála v září roku 1259, mezi Nikájským císařstvím, které zde stálo proti knížectví Achajskému, despotátu Epirskému a království Sicilskému. Byla to rozhodující událost v dějinách Blízkého východu, která byla předzvěstí byzantského znovudobytí Konstantinopole a konce Latinského císařství. .. pokračovat ve čtení
Vilém SicilskýVilém Sicilský byl vévoda z Athén a Neopatrie. .. pokračovat ve čtení
Latinské císařstvíLatinské císařství, přesněji a oficiálně Románské císařství, zkráceně Romania, též Císařství Římanů nebo také Konstantinopolské císařství, byl křižácký stát, který vznikl na troskách Římské (byzantské) říše po dobytí jejího hlavního města Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204. Z pohledu řeckého obyvatelstva Byzance bývá označován jako Frankokratia ve smyslu cizí latinské nadvlády a uzurpace císařského trůnu na úkor legitimní dynastie. Prvním latinským císařem byl korunován flanderský hrabě Balduin IX., namísto původně zvažovaného Bonifáce z Montferratu, který byl před začátkem výpravy vybrán za jejího vůdce. Jedním z hlavních cílů Latinských císařů i patriarchů dosazovaných na konstantinopolský stolec bylo vytvoření unie mezi západní a východní církví, v tomto úkolu Latinské císařství však selhalo. .. pokračovat ve čtení
Athénské vévodstvíAthénské vévodství byl jedním z křižáckých států, ustanovených křižáky po čtvrté křížové výpravě v dobytém Řecku. Vévodství bylo vazalským státem Latinského císařství, Soluňského království, Achajského knížectví a mnohých dalších, později bylo dobyto katalánskými žoldnéři a připojeno k Aragonské koruně. .. pokračovat ve čtení
Byzantská říšeByzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně Římská říše, historiky nazývána jako Východořímská říše ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří. Vznikla roku 395 našeho letopočtu rozdělením Římské říše a zanikla roku 1453 dobytím Konstantinopole Osmanskými Turky. .. pokračovat ve čtení