BSicon vSTR+l-
Relevantní obrázky
Relevantní články
Železniční trať Hranice na Moravě – PúchovŽelezniční trať Hranice na Moravě – Púchov je dvoukolejná mezistátní elektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, propojující hlavní trať Přerov–Bohumín se slovenskou hlavní tratí Bratislava–Žilina. Trať vede z Hranic přes Valašské Meziříčí, Vsetín a Horní Lideč, dále pak přes státní hranici se Slovenskem do Púchova. Na trati se nachází jeden tunel. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Přerov–BřeclavŽelezniční trať Přerov–Břeclav je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 2. koridoru. Trať vede z Přerova do Břeclavi přes Hulín, Otrokovice, Staré Město u Uherského Hradiště, Moravský Písek, Rohatec a Hodonín. Provoz na trati byl zahájen v roce 1841. .. pokračovat ve čtení
Železniční trať Staré Město u Uherského Hradiště – KunoviceŽelezniční trať Staré Město u Uherského Hradiště - Kunovice je jednokolejná neelektrizovaná trať o délce 7 km, propojující hlavní trať Přerov - Břeclav s Vlárskou dráhou. V současnosti je tato trať v jízdním řádu pro cestující uváděná v traťovém oddíle pod číslem 341 včetně navazujícího úseku z Kunovic do Vlárského průsmyku. Úsek Uherské Hradiště – Kunovice je potom současně uváděn v traťovém oddíle pod číslem 340 jako součást trati Brno - Uherské Hradiště. Jízdenky lze koupit po celé trati. .. pokračovat ve čtení
Uhelná magistrálaUhelná magistrála je polská hlavní železniční trať, jejímž účelem je především spojení baltských přístavů v Trojměstí s průmyslovou oblastí Horního Slezska. .. pokračovat ve čtení
Gotthardská dráhaGotthardská dráha je 206 kilometrů dlouhá železniční trať z Immensee do Chiassa, kterou v roce 1882 dokončila Společnost Gotthardské dráhy. Od roku 1909 ji provozují Švýcarské spolkové dráhy (SBB) a je součástí severojižní páteřní sítě tratí v ose Basilej – Lucern – Milán a Curych – Milán. Základem původní trasy je horská trať Erstfeld–Biasca, která vede alpskými údolími. .. pokračovat ve čtení
Vlárská dráhaVlárská dráha je mezistátní železniční trať Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou – Trenčianska Teplá o délce 179 km, která je dnes (2024) v jízdním řádu pro cestující rozdělená do tabulek s čísly 300 (Brno–Blažovice), 340 (Brno–Kunovice) a 341 v Česku a do tabulky číslo 123 na Slovensku. Nazývá se podle řeky Vláry, podél níž je vedena její koncová část. Na jiných místech vede trať údolím Litavy, Kyjovky nebo Olšavy. Vlárská dráha byla vybudována v pěti etapách od 1. dubna 1883 do 28. října 1888. Na své trase mimoúrovňově kříží dvě jiné tratě, s nimiž je propojena krátkými spojkami. .. pokračovat ve čtení
Brněnský železniční uzelBrněnský železniční uzel či Železniční uzel Brno (ŽUB) je jedním z hlavních uzlů železniční dopravy v Česku. Je přirozeným centrem nejen dálkové, ale i příměstské dopravy, na hlavních tratích intervalové. Uzel představuje soustavu tratí, stanic, zastávek a dalších zařízení zhruba v celém katastru města Brna. Do uzlu je zaústěno sedm tratí, dále zahrnuje šest stanic (nádraží), dvě odbočky se zastávkou a tři zastávky. Ze šesti stanic v uzlu jsou dvě čistě nákladní. V širším smyslu jsou k uzlu počítány ještě další čtyři stanice a zastávka (Brno-Řečkovice), které jsou již na periférii katastru nebo za jeho hranicí. Brněnský železniční uzel je koncentrickým bodem pro přibližně ¾ území Moravy. .. pokračovat ve čtení