Banner of Přemyslid family


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
480 x 380 Pixel (22293 Bytes)
Popis:
Heraldická korouhev se znakem Přemyslovců, též korouhev svatého Václava a Českého knížectví.
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 11 Apr 2025 18:07:21 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

České knížectví

České knížectví byl raně středověký státní útvar na území Čech. Trval od 10. století do roku 1198. Hlavami českého knížectví byli Přemyslovci, krátce též polští Piastovci. Po dobytí Moravy asi roku 1029 vládli v moravských knížectvích rovněž Přemyslovci, rod tak ovládal území zhruba odpovídající dnešní České republice. Knížectví se ve 13. století přerodilo v České království. .. pokračovat ve čtení

České země za vlády Přemyslovců

České země za vlády Přemyslovců je historické období českého státu neboli svazek státních útvarů dynastie Přemyslovců označovaného jako přemyslovský stát apod. Původně vládli Přemyslovci od 9. století pouze v Čechách jako knížata, ale v průběhu 10. století k nim zásluhou Boleslava I. připojili také Moravu a Slezsko. Tomuto soustátí vládli od roku 1198 jako králové, až do roku 1306, kdy definitivně vymírají. Přemyslovský stát byl podřízen Východofranské říši a později se stal součástí Svaté říše římské. Soudržnost zemí stmelil v roce 1348 svými bulami Karel IV. z dynastie Lucemburků, kterými je spojil do Zemí Koruny české. .. pokračovat ve čtení

Svatá říše římská

Svatá říše římská, do roku 1157 Říše římská, byla mnohonárodnostním státem a později velmi volným svazkem mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806. Říše se zprvu skládala ze tří velkých království německého, italského, arelatského, dále německých kmenových knížectví, českého knížectví a dalších stovek menších knížectví, vévodství, hrabství, knížecích biskupství, svobodných říšských měst a jiných oblastí. Od 15. století se začal užívat rozšířený název Svatá říše římská národa německého, či též též římskoněmecká říše, ale spíše jen v částech říše s německým obyvatelstvem. .. pokračovat ve čtení

Moravské markrabství

Moravské markrabství či Markrabství moravské byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy. Šlo o politický útvar vybavený v průběhu historie různou mírou autonomie s vlastním stavovským zemským sněmem, oficiálně ustaveným v polovině 14. století, a později zemským výborem. Markrabství bylo po roce 1348 jednou ze zemí Koruny české a v jeho čele stál moravský markrabě, který byl volen zemským sněmem. Po vydání Obnoveného zřízení zemského v roce 1628 byli markrabími dědičně už jen habsburští panovníci. .. pokračovat ve čtení

Bitva na Luckém poli

Bitva na Luckém poli byla válečným střetem mezi oddílem českého vojska knížete Vladislav I. a vojskem uherského krále Štěpána II. Uherského po neúspěchu diplomatických jednání po Štěpánově nástupu na uherský trůn. Odehrála se 13. května 1116 poblíž toku řeky Olšavy, pravděpodobně v okolí obcí Dolní Němčí, Nivnice a Slavkov nedaleko Uherského Hradiště, na jihovýchodní Moravě a skončila porážkou uherských vojsk. České vítězství dopomohlo k uhájení okolního území ve prospěch Českého knížectví a následné kolonizaci hraničního území v oblasti šířeji nazývané Lucké pole. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Flarchheimu

Bitva u Flarchheimu byla druhým vojenským polním střetem konfliktu mezi králem Svaté říše římské Jindřichem IV. na jedné straně a protikrálem Rudolfem Švábským na straně druhé. Odehrála se v pondělí 27. ledna 1080 nedaleko města Flarchheim, jižně od Mühlhausenu v německém Durynsku. .. pokračovat ve čtení

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše, zkráceně Velká Morava, je pozdější historiografické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě; užívá se také obecné označení „stát Mojmírovců“, protože oficiální název tohoto útvaru buď neexistoval nebo není znám. Říše se rozkládala převážně na území dnešní Moravy, Slovenska a Maďarska mezi lety 833–907 a zřejmě od roku 867 byly její součástí také Čechy a část Malopolska. .. pokračovat ve čtení