Banner of Timur Khan

Autor:

HetmanTheResearcher

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/d4e0c

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1656 x 1263 Pixel (273161 Bytes)

Popis:

Own work. Source: Lux-Wurm, P. C., & Zaragoza, Martha. (2001). Les drapeaux de l’islam : de Mahomet à nos jours. Buchet-Chastel. P.252-253.

Licence:

CC BY 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 14 Apr 2025 13:10:46 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Tímúrovská nebo Tamerlánova říše, zaznamenána v dobové literatuře jako Írán a Túrán, byl pozdně středověký turko-mongolský sunnitský kulturně perský stát na pomezí Blízkého východu a Střední Asie, v perštině známé jako Túrán. Byl založen turkickým dobyvatelem Tímúrem Lenkem (Tamerlánem) ve 14. století. Ovládal území dnešního Íránu, Afghánistánu, Kavkazu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu, části Turecka, Iráku, Pákistánu a severní Indie. Centrem říše byl Samarkand. Vládla jí Tamerlánem založená Tímúrovská dynastie jeho potomků. Muslimští ší'itští autoři nazývají dynastii tímúrovců jako Gurkani, které je odvozeno od slova pro zetě. Tamerlán se jinak také tituloval jako güregen aby legitimizoval svou vládu spočívající na nástupnictví po Čingischánovi, od něhož však nemohl odvozovat svůj původ. Za tímto účelem se oženil s princeznou Saraj Mulk, která tento původ měla. .. pokračovat ve čtení

Džalájirovský sultanát byl středověký státní útvar, kterému vládla dynastie mongolských Džalájirovců. Existoval ve 14. až 15. století na území Iráku a západní Persie jako nástupnický stát mongolského Ílchanátu, který se rozpadl v roce 1330. Po půl století existence ho rozvrátil dobyvatel Tamerlán, a třebaže se Džalájirovci pokusili o jeho obnovu v oblasti jižního Iráku, roku 1432 byli poraženi karakojunluskou říší, přišli o své hlavní město Tabríz a jako mocenský faktor ztratili na významu. .. pokračovat ve čtení

Čagatajský chanát, přesněji Čagatajův ulus (lid), byl turko-mongolský stát ve Střední Asii, který existoval v letech 1227 až 1347. Vznikl jako administrativní celek obrovské říše Mongolů, později se na mongolské říši osamostatnil. Vládnoucí dynastií byli potomci Čagataje, druhého syna dobyvatele Čingischána. V roce 1340 se Čagatajův ulus rozpadl na dvě části. Západočagatajský chanát zanikl v důsledku ztráty svého území ve prospěch Tamerlánovy říše, avšak východní chanát zvaný Moghulistán přežil až do 18. století. Ovládnutí západní části Tamerlánovou říší moc Čagatajců v Máveránnahru padla. Východní část ulusu s hlavním městem Almalik pokračovala jako Východočagatajský chanát, resp. Moghulistán. Tento stát se také později rozdělil na dvě části, východní a západní. Za datum zániku Čagatajova chanátu je považován rok 1347, kdy se ulus rozpadl, nebo rok 1705, kdy zanikl Jarkendský chanát, západní část Moghulistánu. .. pokračovat ve čtení

Mughalská říše, někdy též Mogulská říše nebo říše Velkých Mughalů (Mogulů), byl v letech 1526–1858 turkický státní útvar na území Indického subkontinentu. Základy říše položil Bábur, vládce Kábulu. V bitvě u Pánípatu v roce 1526 porazil posledního dillíského sultána Ibráhima Lódího, čímž se mu otevřela cesta do Dillí a Ágry, budoucích center mughalského impéria. Báburův syn Humájún nadále pacifikoval sever Indie, rozsáhlá teritoriální expanze nastala za třetího mughalského císaře Akbara, který rozšířil říši od Gudžarátu po Bengálsko a Dakšin. Za Akbarovy vlády nastal rozkvět literatury, architektury, výtvarného umění i hudby. Jeho nástupci Džahángír a Šáhdžahán dále rozšiřovali a upevňovali stabilitu říše. .. pokračovat ve čtení

Mongolská říše byla druhou největší říší v dějinách lidstva. Existovala ve 13. a 14. století a v době svého největšího rozmachu ovládala území o rozloze 33 000 000 km2, kde žilo na 100 milionů obyvatel. .. pokračovat ve čtení

Uzbecký chanát byl šejbanidovský stát, který existoval v letech 1428–1471. Navzdory krátké době své existence patřil ke klíčovým mocnostem ve střední Asii. Ovládal nejen téměř celé území dnešního Uzbekistánu, ale i část dnešního Kazachstánu, Turkmenistánu a jižního Ruska. Prvním hlavním městem bylo Čimgi-Tura, pak to byl Signoq v dnešním Kazachstánu a nakonec krátce Iasy. Zakladatelem a jedním ze dvou panovníků chanátu byl Abu'l Chajr-chán, jemuž k moci významně dopomohl vládce Tímúrovské říše Ulugbeg, ovšem Uzbecký chanát pak získal řadu území právě na úkor Timurovců. Část území uzmul také Zlaté hordě. Abu'l Chajrův syn a druhý chán Šejch Hajdar byl zabit v boji se Sibiřským chanátem, čímž se stát rozpadl. Abulchajrovská dynastie ale okolo roku 1500 vytvořila nový stát zvaný Bucharský chanát, do jehož čela se postavil Abu'l Chajrův vnuk Muhammad Šejbání. Ještě před zánikem Uzbeckého chanátu se z něj odštěpila významná skupina nomádů, vedená Žanibekem a Kerejem, která pak založila Kazašský chanát. Abu'l Chajr padl právě v boji z Kazachy. .. pokračovat ve čtení

Safíovci byli turkojazyčnou ázerbájdžánskou dynastií, která vládla Persii v letech 1501–1736 a učinila ze ší'ismu státní náboženství své říše. .. pokračovat ve čtení