Banner of the Duchy of Silesia

Autor:

Samhanin

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/4fd4

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

512 x 342 Pixel (36544 Bytes)

Popis:

Banner of the Duchy of Silesia (16th century - 17th century)

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 12 Apr 2025 03:36:11 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Vratislavské knížectví, původně Slezské knížectví, zkráceně Vratislavsko, byl středověký státní útvar v oblasti historického území Slezska, zprvu náležející k Polskému království. Vládli mu příslušníci slezské větve Piastovců, ale tato dynastie roku 1335 vymřela a Vratislavsko se stalo lénem českého krále jako tzv. bezprostřední knížectví. V roce 1742 zaniklo inkorporací do Pruského království. .. pokračovat ve čtení

Území historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství. Toto dělení bylo zapříčiněno rozdělením Polska podle závěti Boleslava III. Křivoústého v roce 1138. Podle tohoto rozdělení mělo být Polsko rozděleno na 4–5 údělů a každý z těchto údělů připadl jednotlivým synům Boleslava. Slezsko podle této smlouvy potom připadlo Vladislavovi II. Vyhnanci a jeho potomci dále dělili Slezsko na další menší územní celky, až do roku 1675, kdy vymřeli všichni slezští Piastovci. .. pokračovat ve čtení

Habsburská monarchie, případně Habsburská říše, od 18. století také jako Rakouská monarchie a Podunajská monarchie (Donaumonarchie), zkráceně Rakousko (Österreich), jsou neoficiální názvy bezejmenného historického soustátí, jemuž vládla rakouská větev habsburské dynastie a jejich následnická habsbursko-lotrinská dynastie v letech 1526–1804. Velká část habsburského soustátí oficiálně náležela ke Svaté říši římské, zatímco druhá podstatná část se skládala zejména z Uherského království a nacházela se mimo Říši. .. pokračovat ve čtení

Rakouské Slezsko, oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko, je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742. Území Rakouského Slezska je z větší části shodné s územím dnešního Českého Slezska, k Rakouskému Slezsku však patřila i dnešní polská část Těšínska a naopak k němu nepatřilo Hlučínsko. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Habrů, v odborné literatuře obvykle spojovaná s dobytím Německého Brodu, se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vrchu poblíž dnešního města Habry. Zkonsolidované uskupení ustupujícího vojska druhé křížové výpravy, jemuž pravděpodobně velel italský vojevůdce Filippo Scollari, zde bylo rozdrceno postupujícími husitskými oddíly v čele se slepým hejtmanem Janem Žižkou. Po svém vítězství husité protivníka pronásledovali až k hradbám Německého Brodu, kde patrně ještě téhož dne svedli další úspěšnou bitvu v otevřeném poli. Dne 10. ledna, při jednání o kapitulaci posádky, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Lehnice, též bitva na Lehnickém poli, se odehrála mezi slezským, moravským a malopolským rytířstvem a Mongoly zvanými také Tatary 9. dubna 1241 u slezské Lehnice. Křesťanská vojska utrpěla drtivou porážku, vratislavský, krakovský a velkopolský kníže Jindřich II. Pobožný, který vojskům velel, v bitvě zahynul stejně jako padlo fakticky celé rytířstvo. .. pokračovat ve čtení

Druhá křížová výprava proti husitům bylo vojenské tažení proti husitským Čechám, které probíhalo od léta roku 1421 do počátku roku 1422. Výprava byla vyhlášena koncem května 1421 z iniciativy porýnských kurfiřtů, kteří byli rozhořčeni z nezdaru první výpravy, z jejíhož neúspěchu obviňovali římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Této, v pořadí již druhé výpravě proti českým kacířům, jejíž počátek byl ohlášen na 23. srpna do Chebu, požehnal římský kardinál Branda Castiglione. Výpravu posléze vojensky podpořil také král Zikmund Lucemburský. Křižácké sbory, které do Českého království směřovaly z několika směrů, měly v plánu postupovat na hlavní město Prahu a jejím obsazením tak udeřit v centru husitského hnutí. .. pokračovat ve čtení