Bezdez

Autor:

Jan Sovka aka sovicka

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/a418

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2592 x 1944 Pixel (1323244 Bytes)

Popis:

Hrad Bezděz

Licence:

CC BY 2.5

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 12 Apr 2025 02:47:32 GMT

Relevantní obrázky

(c) Tomas Kyjovsky, CC BY 3.0

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Bezděz je zřícenina hradu v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj u stejnojmenné obce v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Hrad se nachází na vrchu Bezděz v národní přírodní rezervaci Velký a Malý Bezděz v Dokeské pahorkatině, šest kilometrů jihovýchodně od města Doksy. Je chráněn jako národní kulturní památka a v návštěvních hodinách je přístupný veřejnosti. .. pokračovat ve čtení

Bezdězská vrchovina je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Dokeské pahorkatiny, ležící v okrese Česká Lípa Libereckého kraje a částečně v okrese Mladá Boleslav Středočeského kraje. Rozkládá se mezi sídly Kuřívody, Hradčany, Doksy a Bezdědice. .. pokračovat ve čtení

Seznam poutních míst litoměřické diecéze spojených s úctou k Nejsvětější Trojici, k některé Božské osobě, k Panně Marii nebo k svatým vznikl na základě práce Franze Johanna Endlera Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz z roku 1903 a monografie Alfreda Hoppeho Des Österreichers Wallfahrtsorte z roku 1913, který za kritérium volil ta poutní místa, kde na počátku 20. století byl průměrný počet udělených svátostí vyšší než tisíc ročně. Obecně za poutní místo lze považovat každou sakrální stavbu nebo místo, kde se děje náboženský kult. Z tohoto hlediska jsou poutními místy v katolické církvi kostely, kaple i jiná místa kultu ve výroční den jejich zasvěcení a patronátu, v den kdy se na příslušném místě uskutečnilo nějaké zjevení či nadpřirozená událost nebo ve dny stanovené kompetentní církevní autoritou. Nejstarší poutní místa na území litoměřické diecéze, jako jsou Mariánské Radčice s kostelem Panny Marie Bolestné nebo Hejnice s kostelem Navštívení Panny Marie, která začala vznikat již ve 13. století, i když diecéze sama byla založena až v roce 1655. Svým vznikem k historicky nejmladším poutním místům patří od roku 1866 Filipov s bazilikou Panny Marie Pomocnice křesťanů. Z poutních míst nabyly regionálního významu na počátku 20. století Mariánské Radčice, Dolní Ročov, Česká Kamenice aj., zatímco celozemský význam měl Bezděz, Bohosudov a Filipov, do kterého putovala procesí katolických lužických Srbů ze sousedního Německa. .. pokračovat ve čtení

Toto je seznam movitých i nemovitých národních kulturních památek České republiky. Seznam je řazen podle čísla památky v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, který vede Národní památkový ústav. .. pokračovat ve čtení

Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců. Narodil se jako syn českého krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty Štaufské. .. pokračovat ve čtení