Brusilov, Aleksey Alekseyevich (Niva magazine, 1914)
The Russian Federation (early Soviet Russia, RSFSR) is the historical heir but not legal successor of the Russian Empire, and the Russian Empire was not party to the Berne Convention (it was not country of Union for the protection of the rights of authors in their literary and artistic works), so according to article 5 of the Convention this work has no country of origin except:
- in the case of cinematographic work the maker of which has his headquarters or his habitual residence in a country of the Union, the country of origin shall be that country,
- in the case of of architecture erected in a country of the Union or other artistic works incorporated in a building or other structure located in a country of the Union, the country of origin shall be that country,
- in the case of other works if the author is a national of a country of the Union¹, the country of origin shall be that country.
¹ - Author who is not a national of a country of the Union but who has his habitual residence in a country of the Union, be assimilated to national of that country.
If applicable, {{PD-Russia-expired}} should be used instead of this tag.
Relevantní obrázky
Relevantní články
Alexej Alexejevič BrusilovAlexej Alexejevič Brusilov byl ruský generál jezdectva známý naplánováním tzv. Brusilovovy ofenzívy v roce 1916. .. pokračovat ve čtení
Brusilovova ofenzívaBrusilovova ofenzíva, známá také jako červnový postup nebo bitva o Halič-Volyň, probíhala od června do září 1916 a byla největším vojenským úspěchem Ruského impéria během první světové války a zároveň jednou z nejkrvavějších ofenzív v dějinách. Historik Graydon Tunstall označil Brusilovovu ofenzívu za nejhorší krizi první světové války pro Rakousko-Uhersko a největší vítězství Dohody, ovšem za cenu obrovských ztrát na životech. Byla to pravděpodobně nejúspěšnější ofenzíva celé první světové války. Vítězství vedlo k výraznému posílení morálky ruských vojsk. V roce 1917 plánoval car Mikuláš II. celkovou ofenzívu na celé frontě s cílem definitivně porazit Ústřední mocnosti. Po vítězství se konala Petrohradská konference, na níž se projednávala poválečná struktura světa. I přes obrovské ztráty byla ruská vojska stále posilována novými jednotkami, zvyšoval se počet zbraní a budovaly se nové železnice. Úspěch ofenzívy vedl spojence Ruska k přehodnocení jejich postojů k poválečným územním ústupkům, včetně statusu Anatolie a Bosporu. .. pokračovat ve čtení