BungsplatzBoehmen

Autor:

Herigoname

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/270c6

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

463 x 289 Pixel (16454 Bytes)

Popis:

Výcvikový prostor jednotek SS ve středních Čechách 1942-45.

Prostor je vyznačen červeně.

Území Protektorátu je sytě žluté.

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 29 Jan 2025 22:07:57 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 183-H1215-503-009 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-L15158 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, R 165 Bild-244-64 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1972-039-28 / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Výcvikový prostor Waffen-SS Čechy, byl zřízen v březnu 1942 v prostoru zhruba vymezeném Vltavou, Sázavou, železniční tratí Praha-Tábor, železniční tratí Olbramovice–Sedlčany a dále dnešní silnicí I/18 ze Sedlčan směrem na Příbram až k řece Vltavě. Velitelství sídlilo nejprve v Benešově, od podzimu 1943 na zámku Konopiště. Funkce velitele připravovaného výcvikového prostoru byla zřízena 1. listopadu 1941. V pěti fázích došlo k vystěhování většiny původních obyvatel z asi 65 obcí, menší část obyvatelstva byla zaměstnána na tzv. SS-Hofech, zajišťujících zásobování cvičiště zemědělskou produkcí. V prostoru platily německé říšské zákony. Postupně zde byly zřízeny dělostřelecká škola, škola tankových granátníků, ženijní škola, škola stíhačů tanků a škola útočných děl. V Hradištku byla v roce 1943 zřízena pobočka koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Cvičiště nebyla v plném rozsahu do konce války dokončena. .. pokračovat ve čtení

Vysídlení obyvatel Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska se uskutečnilo v letech 1942 až 1944. Na území mezi Vltavou a Sázavou vymezeném těmito řekami, státní silnicí č. 3, železniční tratí Praha - Tábor, železniční tratí Olbramovice – Sedlčany a silnicí Sedlčany – Příbram vznikl výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku o rozloze 441 km². Vysídlení proběhlo v několika etapách a zasáhlo na 70 politických obcí, 180 osad a 30 000 lidí. .. pokračovat ve čtení

Konečné řešení české otázky je nacionálněsocialistický pojem pro germanizaci českomoravského prostoru. Na rozdíl od Konečného řešení židovské otázky nebylo záměrem nacistů všechny Čechy zlikvidovat, ale ty „vhodné“ germanizovat. V poněmčení českého obyvatelstva totiž nacisté spatřovali dlouhodobě jedinou možnost zajištění trvalé stability v tzv. srdci Říše. K hlavním a extrémním strůjcům germanizace české a moravské oblasti patřil Reinhard Heydrich. Rozhodující hledisko pro poněmčení českého národa spatřovali nacističtí předáci v rasové příbuznosti. „Česká krev“ byla protektorátními zákony chráněna před míšením se Židy, ale v žádostech o osobní průkazy museli protektorátní příslušníci uvádět také rodokmeny předků. .. pokračovat ve čtení