Charents
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Relevantní články
Jeghiše ČarencJeghiše Čarenc, arménsky Եղիշե Չարենց, vlastním jménem Jeghiše Soghomonjan byl arménský básník, zakladatel moderní arménské literatury. Stal se obětí stalinského teroru během Velké čistky. .. pokračovat ve čtení
ArménieArménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát na Arménské vysočině v jihozápadní Asii. Je součástí kavkazského regionu a na západě sousedí s Tureckem, na severu s Gruzií a na východě s Ázerbájdžánem, na jihu s Íránem a ázerbájdžánskou exklávou Nachčivan. Arménie je vysoce položená, hornatá země, většinu území odvodňuje řeka Araks, klima je převážně kontinentální, vyznačující se velmi horkými léty a velmi chladnými zimami. Na ploše 30 000 km² žije 3 miliony obyvatel, z nichž třetina žije v hlavním a největším městě Jerevanu. Mezi další velká města patří Gjumri a Vanadzor. Drtivou většinu obyvatel země tvoří Arméni, největší etnickou menšinou jsou Jezídové (1 %). Úředním jazykem je arménština, 95 % obyvatel se hlásí k arménské apoštolské církvi. .. pokračovat ve čtení
Arménská literaturaArménská literatura je soubor literárních děl, která byla složena či napsána Armény nebo v arménštině. Na území Arménské vysočiny se ve starověku užívaly jazyky jako akkadština, chetitština, perština, syrština či řečtina. Vzestup arménštiny je datován do 5. století, kdy Mesrop Maštoc sestavil arménskou abecedu. K výrazným dílům předkřesťanské tvorby patří lidový epos Perská válka, složený ve 3. až 5. století. Mezi zavedením křesťanství ve 4. století a začátkem arabské nadvlády v 7. století panoval v Arménii první zlatý věk literatury, reprezentovaný například dějepiscem Movsesem Chorenacim. O arménském vzdoru v následných staletích pojednává lidový epos David Sasunský. V 10. století došlo k arménské renesanci a druhému velkému období rozkvětu. Největším autorem se stal Řehoř z Nareku, autor lyrického duchovního díla Kniha nářků. V 11. století začalo další období úpadku a vzdorování nájezdům, s jediným přežívajícím kulturním centrem v Kilíkii. Nositeli slovesnosti se stali potulní básníci ašúgové, mezi nimiž byl nejvýznamnějším Sajat Nova, žijící v 18. století. Od 16. století bylo území Arménie rozděleno na západní oblast a východní část. Část Arménů ze země odešla a literatura vznikala také v diaspoře, například v Itálii či Indii, později i Spojených státech amerických. .. pokračovat ve čtení