Cieszyn Silesian dialect 2021
Relevantní obrázky
.JPG)
Relevantní články
Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v ČeskuSčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku, zkráceně též SLDB 2021 a Sčítání 2021, byl v pořadí třetí populační census konaný v 21. století a zároveň třetí v samostatné České republice. Probíhal od 27. března do 11. května 2021. Účelem sčítání bylo vytvořit a zpřístupnit statistické informace za celé území České republiky o fyzických osobách, domácnostech, bytovém a domovním fondu k rozhodnému okamžiku sčítání. Provedl ho Český statistický úřad (ČSÚ), který také zpracoval ze sčítání získaná data a zveřejnil výsledky ve formě statistických informací. Část dat získal z dostupných databází, část sbíral metodou sebesčítání. Legislativním podkladem byl zákon č. 332/2020 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 a o změně zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. První výsledky byly bezplatně k dispozici na začátku roku 2022. .. pokračovat ve čtení
Těšínské nářečíTěšínské nářečí je nejednoznačný jazykovědný termín, který může být chápán jako:jedno z tradičních slezských nářečí lechického typu historicky rozšířené na většině území Těšínska s výjimkou lašsky mluvícího Frýdecka a bílsko-bělského německého jazykového ostrova; v populární klasifikaci Alfreda Zaręby se k němu neřadí Jablunkovsko vyčleněné jako samostatná nářeční oblast a Bohumín, jehož mluva patří již k odlišné skupině slezsko-lašského pomezí; naopak klasifikace Stanisława Bąka uvádí jednu nářeční skupinu zahrnující celé Těšínsko, která se dále dělí na nářečí západotěšínská a severovýchodotěšínská; jedna ze tří základních variet moderní slezštiny – západoslovanského jazyka, jehož kodifikace a elaborace probíhá ve 21. století – vedle severozápadní (opolské) a centrální ; zjednodušené označení nářečí české části Těšínska v české dialektologii nazývaných skupinou slezskopolskou, západotěšínskou, přechodovými nářečími slezsko-polskými či nářečími polsko-českého smíšeného pruhu v rámci slezské nářeční skupiny, a to v jejich tradiční a moderní podobě; moderní podobou se rozumí smíšený jazyk kombinující slezské, české, polské a slovenské prvky, který se v druhé polovině 20. století stal interdialektem významné části obyvatel českého Těšínska a samotnými uživateli je nejčastěji označován jako ponašymu / po naszymu; .. pokračovat ve čtení
TěšínskoTěšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín. Do konce první světové války se jednalo o souvislý zeměpisný a kulturní celek, který v Rakousko-uherské monarchii představoval východní část korunní země Rakouské Slezsko a následně byl po několikaletém územním sporu v roce 1920 rozdělen mezi Československo a Polsko. Historicky a zeměpisně patří k Hornímu Slezsku, nicméně autochtonní obyvatelé si vytvořili svébytnou regionální identitu a nepovažují se zpravidla za Hornoslezany. .. pokračovat ve čtení