Coa Hungary Country History (14th century)


Autor:
Formát:
260 x 300 Pixel (20606 Bytes)
Popis:
Coat of Arms of the Kingdom of Hungary
Komentář k Licence:
This file depicts the official coat of arms or flag of a Hungarian municipality. According to 1.§ (4) of the Hungarian copyright law (1999./LXXVI.), copyright protection does not cover "legal provisions, other means of state direction, court and other official resolutions, announcements and documents issued by an authority or other official organ, as well as standards made obligatory by law and other similar regulations." Official coat of arms and flags, being defined in such a regulation, are thus in the public domain in Hungary, and also in the US, according to § 313.6(C)(2) Compendium of U.S. Copyright Office Practices, 3rd ed. 2014 (Compendium (Third)): "As a matter of longstanding public policy, the U.S. Copyright Office will not register a government edict that has been issued by any state, local, or territorial government, including legislative enactments, judicial decisions, administrative rulings, public ordinances, or similar types of official legal materials. Likewise, the Office will not register a government edict issued by any foreign government or any translation prepared by a government employee acting within the course of his or her official duties."

Note: The usage of coats of arms and flags is governed by legal restrictions, independent of the copyright status of the depiction shown here.


Deutsch | English | magyar | +/−

Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 11 Apr 2025 18:59:35 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Bitva u Moháče

Bitva u Moháče byla jednou z nejvýznamnějších bitev v dějinách střední Evropy, v některých pojetích považovaná za mezník symbolizující zde konec středověku a počátek novověku. Odehrála se 29. srpna 1526 na planině vzdálené přibližně 6 km jižně od dolnouherského města Moháč, nedaleko dnešní srbsko-chorvatsko-maďarské hranice. Početně silnější vojsko osmanského sultána Süleymana I. zde během necelých dvou hodin drtivě porazilo oddíly shromážděné pod korouhví dvacetiletého českého, uherského a chorvatského krále Ludvíka Jagellonského, jenž při útěku z bojiště utonul v říčce Csele. Kvůli velmi riskantnímu plánu vrchního velitele uherských sil Pála Tomoryho, jenž se ve velké míře spoléhal na válečné štěstí, zahynulo na straně křesťanů zhruba dalších 15 000 vojáků a výsledek střetnutí předznamenal tureckou expanzi do Uher. Smrtí jagellonského panovníka se uvolnily trůny českého a uherského království, čehož ke svému prospěchu využili rakouští Habsburkové. .. pokračovat ve čtení

Královské Uhersko

Královské Uhersko, oficiálně Uherské království, bylo v letech 1526–1867 část území Uherska, které nebylo obsazeno Osmanskou říší. Historické označení Královské Uhersko se postupně přestalo používat koncem 17. století po znovudobytí ztraceného území Uherska, kdy ho vytlačil původní název Uherské království. .. pokračovat ve čtení

Státní znak Maďarska

Státní znak Maďarska je podle ústavního zákona o státních symbolech Maďarské republiky oficiálním státním symbolem Maďarské republiky. Po pádu komunismu byl současný státní znak slavnostně přijat Národním shromážděním dne 3. července 1990. .. pokračovat ve čtení

Sedmihradské knížectví

Sedmihradské knížectví byl polonezávislý vazalský stát Osmanské říše pod vládou kalvinistických maďarských knížat. Jako vazalský stát existovalo mezi lety 1571–1711. Poté bylo připojeno jako jedna ze zemí k Habsburské monarchii a rámci ní existovalo až do roku 1765, kdy bylo Marií Terezií povýšeno na velkoknížectví. .. pokračovat ve čtení

Povstání Imricha Tökölyho

Povstání Imricha Tökölye nebo jen Tökölyovo povstání bylo uherské protihabsburské stavovské povstání. Odehrávalo se v letech 1678–1686 a je pojmenováno podle Imricha Tökölyho. .. pokračovat ve čtení

Rákócziho povstání

Rákócziho povstání bylo protihabsburské povstání v Maďarsku v letech 1703–1711, vyvolané a vedené magnátem Františkem II. Rákóczim. V maďarské a slovenské literatuře se často označuje jako poslední povstání kuruců. Šlo o poslední velké povstání ze série uherských protihabsburských povstání. Zapojilo se do něj 40 000–60 000 bojovníků, ale pouze čtvrtina byla dostatečně vyzbrojena a vycvičena. Povstání bylo poraženo a Uhry byly následně plně integrovány do Habsburské říše. .. pokračovat ve čtení

Hornouherské knížectví

Hornouherské knížectví nebo z pohledu Osmanských Turků Středouherské knížectví byl krátce existující vazalský stát Osmanské říše, založený 19. listopadu 1682 na území Horních Uher, kterému vládl jako vzdoropanovník Habsburků vůdce protihabsburského stavovského povstání Imrich Tököly, kníže sedmihradský a kníže hornouherský, resp. král Horních Uher. Osmanská říše ho titulovala král, on sám se označoval jako kníže. Svými současníky byl přezdíván jako slovenský král nebo kurucký král. .. pokračovat ve čtení