Coat of arms of the Czechoslovak Legion

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/6afd

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

430 x 448 Pixel (156779 Bytes)

Licence:

CC BY-SA 3.0

Výhrada:

insignia

Credit:

This SVG Znak includes elements that have been taken or adapted from this Znak:

 Legionarsky odznak cepice.gif (od Gumruch).

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 14 Apr 2025 13:38:58 GMT

Relevantní obrázky

(c) I, Ondřej Žváček, CC BY 2.5

(c) Broucek na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války. Legie tvořili čeští a slovenští krajané žijící v zahraničí a bývalí vojáci rakousko-uherské armády, kteří se po zajetí armádami Dohody rozhodli dobrovolně vstoupit do řad legií a dezertovat k nepřátelským vojskům, se kterými pak bojovali proti vojskům Ústředních mocností, tedy i proti českým a moravským vojákům loajálním císaři. Tím se dopustili dezerce a porušení vojenské přísahy panovníkovi, za kterou jim hrozilo nasazení v trestních oddílech až trest smrti. Sami příslušníci legií své vypovězení poslušnosti Rakousku-Uhersku brali jako součást revoluční akce zahraničního odboje s cílem napomoci vzniku samostatného Československa jako nástupnického státu někdejšího Českého království. Jejich nesporné vojenské úspěchy skutečně sehrály při jednáních o vzniku Československa v roce 1918 i později během Pařížské mírové konference zásadní roli. .. pokračovat ve čtení

Československá národní rada vznikla v roce 1916 v Paříži jako reprezentativní orgán zahraničního odboje z iniciativy Masaryka, Štefánika, Beneše, Štefana Osuského a dalších vedoucích představitelů odboje. V názvu rady prosazoval Štefánik pouze „česká“, kdežto Beneš „československá“. Jejím předsedou byl Masaryk, místopředsedy Josef Dürich a M. R. Štefánik a generálním tajemníkem Edvard Beneš. Její sídlo bylo na Rue Bonaparte 18 a jejím hlavním tiskovým orgánem byly časopisy La Nation Tchéque a Československá samostatnost. Koncem války se rada přestěhovala o několik domů dále do čísla popisného 34, kde působila až do roku 1918. .. pokračovat ve čtení

Československá obec legionářská z.s., ve zkratce ČsOL, je nepolitický, neziskový a obecně prospěšný spolek, sdružující veterány československého zahraničního a domácího odboje z doby 2. světové války, válečné veterány Armády České republiky - účastníky zahraničních vojenských misí, jejich rodinné příslušníky, pozůstalé a všechny příznivce, kteří chtějí být aktivními členy ČsOL a chtějí přispívat k rozvoji a plnění jejího poslání. ČsOL je historickým pokračovatelem ČsOL založené v roce 1921. .. pokračovat ve čtení

6. československý střelecký pluk „Hanácký“ byl pěší pluk vojska československých legií v Rusku, existující v letech 1917 až 1920. Pojmenován byl po středomoravském regionu Haná, neboť měl soustřeďovat především legionáře pocházející z Moravy. V roce 1920 byl přeměněn v Pěší pluk 6 Československé armády. .. pokračovat ve čtení

Bitva o Penzu byla jednou z bitev svedených československými legiemi během ruské občanské války. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Bezenčuku byla válečným střetem mezi jednotkami čs. legionářů a vojáky bolševiků v rámci rané fáze Sibiřské anabáze legionářských vojsk. Proběhla mezi 1. a 5. červnem 1918 v okolí železniční stanice městečka Bezenčuk v Povolží v západní části Ruska. Zadní voj legií byl schopen odolat dvěma větším útokům nepřítele, následně jej pak zatlačil za Volhu a úspěšně tak kryl evakuaci dalších jednotek legií dále na východ. Vítězství dopomohlo, spolu s dalšími střety toho období, mj. bitvy u Lipjag, ke spojení všech čs. oddílů, k němuž došlo v západní části Sibiře symbolicky 6. července 1918 u Miňjaru a nakonec nepřímo i ve východní části ve stanici Olovjanaja. .. pokračovat ve čtení

1. československý střelecký pluk „Mistra Jana Husi“ byl pěší pluk vojska československých legií v Rusku, existující v letech 1916 až 1920. Zapojil se do bojů v první světové a ruské občanské válce. V prvním roce a půl své existence nesl název Svatého Václava, po bitvě u Zborova v září 1917 byl pak pojmenován dle učence, náboženského reformátora a mučedníka Mistra Jana Husa. Přejmenování provedl tehdejší předseda Československé národní rady T. G. Masaryk osobně. V roce 1920 byl přeměněn v Pěší pluk 1 Československé armády. .. pokračovat ve čtení