DC-1914-27-d-Sarajevo-cropped

Autor:

Achille Beltrame

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/4fa93

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1326 x 1606 Pixel (1349564 Bytes)

Popis:

The first page of the edition of the Domenica del Corriere, an Italian paper, with a drawing by Achille Beltrame depicting Gavrilo Princip killing Archduke Franz Ferdinand of Austria in Sarajevo.

Licence:

Public domain

Credit:

Cropped version of Copertina della Domenica del Corriere Anno XVI n. 27 del 5-12.7.1914 illustrata da Achille Beltrame. File:Beltrame Sarajevo.jpg

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 11 Apr 2025 13:26:38 GMT

Relevantní obrázky

(c) Abdullah kıyga, CC BY 3.0

(c) Petr Novák, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

(c) Historien spécialiste du bassin minier du Nord-Pas-de-Calais JÄNNICK Jérémy / Wikimedia Commons & Louvre-Lens, GFDL 1.2

(c) RIA Novosti archive, image #488310 / Alexander Makarov / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Během jízdy ulicemi města byli arcivévoda František Ferdinand a jeho choť Žofie Chotková napadeni skupinou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić. Nejprve atentátníci podnikli nezdařený bombový útok a později na jiném místě oba manžele zastřelil Srb Gavrilo Princip, příslušník organizace Mladá Bosna. .. pokračovat ve čtení

Atentát je násilný čin, jehož cílem je usmrtit nebo zranit osobu nebo skupinu osob. Obvykle je atentát motivován politicky, ideologicky nebo nábožensky, v některých případech za ním mohou stát i ekonomické zájmy nebo duševní porucha. Často je atentát spojen s významnými okolnostmi, které mají atentátníkovi dodat důraz a veřejný význam. Až na několik výjimek, které mohou teoreticky být, stejně jako vražda tyrana, eticky i právně ospravedlnitelné, jsou atentáty s následkem smrti obecně považovány za vraždu a jejich provedení za pokus o vraždu. .. pokračovat ve čtení

Bosna a Hercegovina, někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Na jihu má 20 kilometrů dlouhé pobřeží Jaderského moře. Bosna je ve středu a na východě hornatá, na severozápadě mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá a má mírné kontinentální podnebí s horkými léty a chladnými, sněhovými zimami. Hercegovina je převážně hornatá a má středomořské podnebí. Bosna a Hercegovina se dělí na tři samosprávné jednotky, na ploše 51 000 km2 žije 3,4 milionu obyvatel. Hlavním a největším městem je Sarajevo, mezi další velká města patří Banja Luka, Tuzla a Zenica. Největší etnickou skupinou jsou Bosňáci, následují Srbové a třetí jsou Chorvaté. Muslimové tvoří 51 % obyvatel, pravoslavní křesťané 31 % a katolíci 15 %. .. pokračovat ve čtení