němčina:

Selbstbildnis mit Jacopo Strada (1507-1588) 

Self-portrait with Jacopo Strada (1507-1588)

title QS:P1476,de:"Selbstbildnis mit Jacopo Strada (1507-1588) "

label QS:Lde,"Selbstbildnis mit Jacopo Strada (1507-1588) "

label QS:Len,"Self-portrait with Jacopo Strada (1507-1588)"

label QS:Lnl,"Dubbelportret van Jacopo Strada (1507-1588) en een zelfportret van Marietta Robusti gekleed als jongen"

Autor:

Marietta Robusti

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/b6aca

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1576 x 1298 Pixel (203885 Bytes)

Komentář k Licence:

The work of art depicted in this image and the reproduction thereof are in the public domain worldwide. The reproduction is part of a collection of reproductions compiled by The Yorck Project. The compilation copyright is held by Zenodot Verlagsgesellschaft mbH and licensed under the GNU Free Documentation License.

Licence:

Public domain

Credit:

The Yorck Project (2002) 10.000 Meisterwerke der Malerei (DVD-ROM), distributed by DIRECTMEDIA Publishing GmbH. ISBN: 3936122202.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 11 Feb 2025 18:19:14 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Domenico Robusti, po otci zvaný Tintoretto, jehož vlastní rodné jméno bylo Comin byl významný benátský manýristický malíř pokračující v malířské tradici svého otce Jacopa. Od 80. let 16. století spolupracoval s otcem a po Jacopově smrti (1594) dokončil většinu jeho objednávek. Později vynikl jako vyhledávaný portrétista benátské nobility, včetně dóžat. Byl uznávaným malířem, ale otcova věhlasu nedosáhl. .. pokračovat ve čtení

Vývoj benátského malířství významně ovlivnila poloha města, která umožnila přijímat umělecké podněty jak ze západní Evropy, tak i z Východu, a to především z Byzance. Příčinou byl dlouhodobý hospodářský a politický vliv Byzantské říše na oblast Benátska. Nepřekvapí proto, že byzantská tradice v Benátkách přetrvala až do konce 14. století, kdy do oblasti začal pronikat mezinárodní gotický styl. Benátský důraz na smysl pro barvu je proto třeba hledat v byzantském umění, které bylo založeno na výrazné barevnosti uměleckých děl. Byly to především konstantinopolské mozaiky, a později i mozaiky ravennské školy, jejichž zářivé barvy byly vzorem pro benátské umělce. Z toho plyne, že benátské malířství bylo primárně založeno na použití barev, které dominovaly nad plastickou modelací postav a jejich umístěním v prostoru. Za konstantinopolských Palaiologovců byl obnoven i zájem o antiku, což poznamenalo tvorbu benátských umělců 13. a 14. století. V tomto období bylo i nadále upřednostňováno použití barvy v protikladu s florentským důrazem na přesnost obrazové podkresby. Naopak s pozdější technikou olejomalby se benátské malířství seznámilo během pobytu Sicilana Antonelli da Messina v Benátkách (1475). .. pokračovat ve čtení