Dura Europos fresco Jews cross Red Sea

Autor:

made by photographer Becklectic

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/54159

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1024 x 629 Pixel (568434 Bytes)

Popis:

Jews cross Red Sea pursued by Pharoah. Fresco from Dura Europos synagogue

Komentář k Licence:

Toto je věrná fotografická reprodukce původního dvourozměrného uměleckého díla. Ono dílo je samo volným dílem, a to z následujícího důvodu: Public domainPublic domainfalsefalse Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 100 let po jeho smrti. You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States. Bylo zjištěno, že u tohoto souboru nejsou známa žádná omezení daná autorským právem a právy s ním souvisejícími. https://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/PDMCreative Commons Public Domain Mark 1.0falsefalse Oficiálním stanoviskem nadace Wikimedia Foundation je, že „věrné reprodukce dvourozměrných volných děl jsou také volné a opačná tvrzení jsou útokem na samotný koncept volných děl.“ Podrobnosti naleznete na stránce Commons:When to use the PD-Art tag. Tato fotografická reprodukce se tedy také považuje za volné dílo. Uvědomte si, že v závislosti na místních zákonech může být další užití tohoto díla ve vaší jurisdikci zakázáno či omezeno. Vizte Commons:Reuse of PD-Art photographs.

Licence:

Public domain

Credit:

https://www.flickr.com/photos/becklectic/85324990/

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 15 Jan 2025 05:42:19 GMT

Relevantní obrázky

(c) Alen Ištoković, CC BY 3.0

(c) Rama, CC BY-SA 3.0 fr

(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de

Relevantní články

Dura Európos byla řeckým helénským, seleukovským, parthským a římským hraničním městem, vybudovaným v roce 303 př. n. l. na terénní vyvýšenině 90 metrů nad řekou Eufrat na území dnešní Sýrie. Lokalita je velmi významná z archeologického a uměleckohistorického hlediska, protože se zachovala tak, jak byla v letech 256–257 našeho letopočtu opuštěna po vyplenění Peršany. Zprvu byla obývána Řeky, Parthy a Židy, později Římany; při svém tažení do ní došel císař Alexandr Veliký. Pevnost je známá také jako místo prvního známého užití chemických zbraní v historii, kdy v roce 256 v tunelech pod městem Peršané zapálili maz a síru, čímž vytvořili jedovaté emise, kterými otrávili Římany. .. pokračovat ve čtení