EasternFront1916b

Autor:

Department of Military Art and Engineering, at the U.S. Military Academy (West Point)

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/6b43

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1242 x 961 Pixel (234610 Bytes)

Popis:

Brusilov Offensive

Komentář k Licence:

Toto dílo je ve Spojených státech volným dílem, protože jde o dílo úřadů americké federální vlády podle ustanovení Hlavy 17, Kapitoly 1, Sekce 105 amerického právního řádu. Viz Autorské právo. Upozornění: uvedené se vztahuje pouze na díla úřadů federální vlády, nikoliv na úřady jednotlivých států, okresů, či nižších územně správních jednotek.

Licence:

Public domain

Credit:

http://www.dean.usma.edu/history/web03/atlases/great%20war/great%20war%20%20pages/great%20war%20map%2035.htm

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 23 Mar 2025 02:59:01 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 183-R36715 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-R92623 / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Brusilovova ofenzíva, známá také jako červnový postup nebo bitva o Halič-Volyň, probíhala od června do září 1916 a byla největším vojenským úspěchem Ruského impéria během první světové války a zároveň jednou z nejkrvavějších ofenzív v dějinách. Historik Graydon Tunstall označil Brusilovovu ofenzívu za nejhorší krizi první světové války pro Rakousko-Uhersko a největší vítězství Dohody, ovšem za cenu obrovských ztrát na životech. Byla to pravděpodobně nejúspěšnější ofenzíva celé první světové války. Vítězství vedlo k výraznému posílení morálky ruských vojsk. V roce 1917 plánoval car Mikuláš II. celkovou ofenzívu na celé frontě s cílem definitivně porazit Ústřední mocnosti. Po vítězství se konala Petrohradská konference, na níž se projednávala poválečná struktura světa. I přes obrovské ztráty byla ruská vojska stále posilována novými jednotkami, zvyšoval se počet zbraní a budovaly se nové železnice. Úspěch ofenzívy vedl spojence Ruska k přehodnocení jejich postojů k poválečným územním ústupkům, včetně statusu Anatolie a Bosporu. .. pokračovat ve čtení

Východní fronta první světové války byla válečná fronta, která od srpna 1914 do března 1918 probíhala ve východní a střední Evropě. V rozlehlých oblastech mezi Baltským a Černým mořem se na ní střetly armády Německého císařství, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Bulharského carství s vojsky Ruského impéria a Rumunského království. Geografickým protějškem východní fronty byla západní fronta. Boje na východní frontě probíhající s výjimkou Karpat povětšinou na rovinatém polském a ruském území omezovala řídká železniční a silniční síť, jež nemohly být využívány k rychlejšímu přesouvání sil. Díky obrovské délce frontové linie a menší hustotě nasazených jednotek však nezůstávala v porovnání s boji na západě tak statická. .. pokračovat ve čtení