EasternFront1916b
Relevantní obrázky
Relevantní články
Brusilovova ofenzívaBrusilovova ofenzíva, známá také jako červnový postup nebo bitva o Halič-Volyň, probíhala od června do září 1916 a byla největším vojenským úspěchem Ruského impéria během první světové války a zároveň jednou z nejkrvavějších ofenzív v dějinách. Historik Graydon Tunstall označil Brusilovovu ofenzívu za nejhorší krizi první světové války pro Rakousko-Uhersko a největší vítězství Dohody, ovšem za cenu obrovských ztrát na životech. Byla to pravděpodobně nejúspěšnější ofenzíva celé první světové války. Vítězství vedlo k výraznému posílení morálky ruských vojsk. V roce 1917 plánoval car Mikuláš II. celkovou ofenzívu na celé frontě s cílem definitivně porazit Ústřední mocnosti. Po vítězství se konala Petrohradská konference, na níž se projednávala poválečná struktura světa. I přes obrovské ztráty byla ruská vojska stále posilována novými jednotkami, zvyšoval se počet zbraní a budovaly se nové železnice. Úspěch ofenzívy vedl spojence Ruska k přehodnocení jejich postojů k poválečným územním ústupkům, včetně statusu Anatolie a Bosporu. .. pokračovat ve čtení
Východní fronta (první světová válka)Východní fronta první světové války byla válečná fronta, která od srpna 1914 do března 1918 probíhala ve východní a střední Evropě. V rozlehlých oblastech mezi Baltským a Černým mořem se na ní střetly armády Německého císařství, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Bulharského carství s vojsky Ruského impéria a Rumunského království. Geografickým protějškem východní fronty byla západní fronta. Boje na východní frontě probíhající s výjimkou Karpat povětšinou na rovinatém polském a ruském území omezovala řídká železniční a silniční síť, jež nemohly být využívány k rychlejšímu přesouvání sil. Díky obrovské délce frontové linie a menší hustotě nasazených jednotek však nezůstávala v porovnání s boji na západě tak statická. .. pokračovat ve čtení