Famine en URSS 1933
Explanation of symbols on the map: A - grain-consuming regions, B - grain-producing regions. C - former land of Don, Kuban and Terek cossacks, C1 - former land of Ural and Orenburg cossacks.
1. Kola Peninsula, 2. Northern region, 3. Karelia, 4. Komi, 5. Leningrad Oblast, 6. Ivanovo Oblast, 7. Moscow Oblast, 8. Nizhny Novgorod region, 9. Western Oblast.
10. Byelorussia, 11. Central Black Earth Region, 12. Ukraine, 13. Central Volga region, 14. Tataria, 15. Bashkiria, 16. Ural region, 17. Lower Volga region, 18. North Caucasus Krai, 19. Georgia, 20. Azerbaijan, 21. Armenia.![]() |
Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 70 let po jeho smrti. ![]() |
Bylo zjištěno, že u tohoto souboru nejsou známa žádná omezení daná autorským právem a právy s ním souvisejícími. |
Relevantní obrázky
Relevantní články
Sovětský hladomor 1932–1933Sovětský hladomor v letech 1932–1933 zasáhl hlavní oblasti produkce obilí v SSSR, zejména tehdejší Ukrajinskou a Kazašskou SSR, severní Kavkaz a oblast Povolží, jižní část Uralu a západní Sibiř. Nejhůře zasáhl hladomor tehdejší Ukrajinskou SSR, kde je obvykle znám pod názvem Holodomor. Celkem si toto tragické období dějin vyžádalo několik milionů mrtvých. .. pokračovat ve čtení
Hladomor na UkrajiněUkrajinský hladomor let 1932–1933 byl uměle vyvolaný hladomor na území Ukrajinské SSR, způsobený industrializací, povinnými odvody a kolektivizací v zemědělských regionech SSSR. Holodomor byl součástí širší katastrofy, sovětského hladomoru, který zasáhl zejména jižní Rusko, východní a střední Ukrajinu, Kubáň a Povolží. Sovětské vedení v zájmu rychlé industrializace a kolektivizace zabavovalo a prodávalo obilí do zahraničí výměnou za průmyslové technologie a zároveň se snažilo zestátnit zemědělskou produkci; hladomor byl hlavním negativním dopadem.[zdroj?] .. pokračovat ve čtení
KolektivizaceKolektivizace je označení procesu přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, zpravidla v souladu s myšlenkami marxismu a jeho ideou společného vlastnictví. Pro kolektivizaci zemědělství neměli komunisté v žádné zemi reálný hospodářský důvod, nýbrž k ní došlo z čistě politicko-ideologických důvodů[zdroj?]. S pádem komunismu ve východním bloku proto také zaniklo kolektivní hospodaření. .. pokračovat ve čtení