Flag of Croatia
Ma

Relevantní obrázky
Relevantní články
Socialistická federativní republika JugoslávieSocialistická federativní republika Jugoslávie, běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě. Vznikla závěru druhé světové války a trvala až do roku 1992, kdy došlo k rozpadu Jugoslávie v důsledku jugoslávských válek. Jugoslávii o rozloze 255 804 km² na Balkáně omývalo ze západu Jaderské moře a část sousedila s Itálií, na severu s Rakouskem a Maďarskem, na východě s Bulharskem a Rumunskem a s Albánií a Řeckem na jihu. Jednalo se o socialistický stát s vládou jedné strany řízený Svazem komunistů Jugoslávie. Tvořilo jí šest republik: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Slovinsko. V Srbsku leželo jugoslávské hlavní město Bělehrad a také dvě autonomní jugoslávské oblasti: Kosovo a Vojvodina. .. pokračovat ve čtení
ItalštinaItalština je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích. OSN odhaduje, že počet mluvčích ve světě je až 126 milionů. Italština byla americkou CNN několikrát zvolena jako nejkrásnější jazyk světa a podle jejího průzkumu mluví Italským jazykem mezi 90 a 100 miliónů lidí po celém světě. .. pokračovat ve čtení
Uhlíková neutralitaUhlíková neutralita (též. čistá nula, čisté nulové emise), tedy bilančně nulové ( anglicky net-zero) emise uhlíku, znamená dosažení rovnováhy mezi čistě lidskými emisemi uhlíku vypouštěnými do atmosféry a opatřeními, která oxid uhličitý z ovzduší odebírají. Ta mohou spočívat v umělém posílení či vytvoření nových tzv. propadů (uložišť uhlíku) přírodními procesy, tak i v technologiích ukládání CO2 do hloubek či biouhlu zejména do půd. Potřeba dosáhnout uhlíkové neutrality vyplývá z potřeby zastavit globální oteplování. Podle zjištění vědců zkoumající klimatické změny, jejichž poznatky jsou shrnuty ve zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu, je potřeba pro udržení oteplení pod 2 °C (vůči letům 1850–1900) dosáhnout v rozvinutých zemích uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento cíl také stanovuje Pařížská dohoda. .. pokračovat ve čtení
Seznam států světa podle hustoty zalidněníTento seznam států a závislých území podle hustoty zalidnění obsahuje nezávislé státy, a dále samostatně ta závislá území, která se nacházejí v jiné geografické oblasti než stát, který je spravuje. Sporná území se započítávají státu, který je fakticky kontroluje, bez ohledu na to, zda je tento stav diplomaticky uznán jinými zeměmi. .. pokračovat ve čtení
Evropská unieEvropská unie (EU) je nadnárodní politická a ekonomická unie 27 členských států, které se nacházejí především v Evropě. Na ploše 4,2 milionu km2 žije přibližně 449 milionů obyvatel, což odpovídá 5,5 % světové populace. De facto hlavním městem je belgický Brusel, hlavní instituce sídlí dále ve Frankfurtu nad Mohanem (Německo), Lucemburku (Lucembursko) a Štrasburku (Francie). Evropská unie má 24 úředních jazyků. .. pokračovat ve čtení
Občanská válka v Iráku (2014–2017)Občanská válka v Iráku (2014–2017) byl do značné míry ukončený ozbrojený konflikt, který je od roku 2014 také nazýván Iráckou krizí. Po stažení amerických vojsk v roce 2011 pokračoval konflikt různých náboženských a etnických skupin s centrální vládou Iráku a sektářské násilí mezi těmito skupinami. Zvláštním jevem byl vznik tzv. Islámského státu (IS) a jeho krutovlády na částech území Sýrie a Iráku. Ten však byl po počátečních úspěších vojensky přemožen. .. pokračovat ve čtení
DubrovníkDubrovník je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie. V roce 2011 žilo v Dubrovníku 28 434 obyvatel, v celé opčině pak 42 615 obyvatel, v roce 2001 zde dle chorvatského sčítání lidu žilo 43 770 lidí a v roce 1991 to bylo 49 728 obyvatel. Absolutní většinu obyvatel tvoří z 88,39 % Chorvati. Je jedním z nejvýznamnějších turistických center jaderského pobřeží i Chorvatska. Bývá také označován jako „perla Jadranu“. .. pokračovat ve čtení