Flag of Lucca


Autor:
Ninane
Formát:
512 x 343 Pixel (234 Bytes)
Popis:
Flag of Lucca
Komentář k Licence:
Public domain Já, autor tohoto díla, jej tímto uvolňuji jako volné dílo, a to celosvětově.
V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě:
Poskytuji komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem.
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 25 Mar 2025 08:16:19 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Knížectví Lucca a Piombino

Knížectví Lucca a Piombino vytvořil v červenci 1805 Napoleon Bonaparte pro svoji milovanou sestru Élisu. Byl to stát nacházející se ve středu italského poloostrova, hlásící se k potřebám Napoleonské Francie. .. pokračovat ve čtení

Lukánská republika

Lukánská republika, oficiálně Nejjasnější republika lukánská byl stát v Toskánsku ve střední Itálii, který zahrnoval město Lucca a jeho okolí. Až do roku 1799 byla republika nezávislým státem v Itálii. Lucca byla původně sídelním městem Markrabství toskánského, po smrti Matyldy Toskánské (1115) však město získalo faktickou samostatnost, která byla formálně potvrzena listinou markraběte Welfa VI. roku 1160. Roku 1288 se stát stal přímým lénem Svaté říše římské. V letech 1342–1368 byla Lucca okupována Pisou. Během napoleonských válek byla dvakrát okupována Francouzi a moci se chopili jakobíni, kteří republiku přizpůsobili ideálům francouzské revoluce, v mezidobí poté Rakušany. Republika zanikla zásahem Napoleona 23. června 1805 vyhlášením monarchie. Lucca se tak stala součástí Knížectví Lucca a Piombino, jež obdržela Napoleonova sestra Elisa Bonaparteová. .. pokračovat ve čtení

Pisánská republika

Pisánská republika byla středověká italská námořní republika a fakticky nezávislý stát s centrem v italském městě Pisa vzniklý kolem roku 1000. Ve své historii působila Pisánská republika jako stálý účastník křížových výprav proti muslimům. Ve válce guelfů s ghibellini bojovala na straně ghibellinů a podílela se i na dalších námořních taženích ve Středomoří. Císař Fridrich Barbarossa udělil republice červený prapor a znakem se stal štít vyplněný červenou barvou, přičemž bílý okcitánský kříž byl doplněn až později ve 13. století. V 11. století byla Pisa významným centrem středomořského obchodu a podnikání, dokud její postavení nepřevzal Janov, který ji drtivě porazil v námořní bitvě u Melorie roku 1284. Úplný zánik pisánské nezávislosti se klade do roku 1406, kdy byla Pisa anektována Florentskou republikou. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Lepanta

Bitva u Lepanta byla velká bitva osmansko-benátské války, která proběhla 7. října 1571 v Jónském moři v Korintském zálivu u přístavu Nafpaktos (Lepanto). Spojené námořní síly Svaté ligy v ní rozdrtily hlavní flotu Osmanské říše a ukončily tak obavy křesťanského světa z možného brzkého tureckého útoku na Apeninský poloostrov a další části Středomoří. .. pokračovat ve čtení

Guelfové a ghibellini

Guelfové a ghibellíni (ghibellini) byla dvě mocenská seskupení italských šlechtických rodů a měst, která v době středověku bojovala mezi sebou o ovládnutí území střední a severní Itálie. Název ghibellini vznikl zkomolením jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů; guelfové je zase italský přepis jména rodu Welfů, kteří soupeřili se Štaufy a stranili papežům. .. pokračovat ve čtení

Osmansko-benátská válka (1570–1573)

Čtvrtá osmansko-benátská válka, známá také jako válka o Kypr, probíhala v letech 1570 až 1573. Byla vedena mezi Osmanskou říší a Benátskou republikou, k níž se připojila Svatá liga, koalice křesťanských států vytvořená pod záštitou papeže, do níž patřilo Španělsko, Janovská republika, Savojské vévodství, maltézští rytíři, Toskánské velkovévodství a další italské státy. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Montaperti

Bitva u Montaperti byla vybojována 4. září 1260 jako součást válek guelfů a ghibellinů a představuje jednu z nejkrvavějších bitev, která se ve středověku v Itálii odehrála. Sienští ghibellini podpoření Manfredem Sicilským v ní díky momentu překvapení a zradě některých ghibellínských sympatizantů na druhé straně bojiště rozdrtili florentské guelfy, což vedlo dočasně k podlomení moci Florencie, v níž se k moci nakrátko dostali ghibellini. .. pokračovat ve čtení