Flag of Moldavia according to Alexander Gwagnin

Autor:

Dahn

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/555ee

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

750 x 620 Pixel (78052 Bytes)

Popis:

Flag of Moldavia as described by Alexander Gwagnin (Guagnini), circa 1574, quoted in Petre Ș. Năsturel, "Steagul 'de luptă' al lui Ștefan cel Mare: prapur bisericesc ori poală de icoană?". Analele Putnei Vol. I, Issue 1, 2005, pp. 48–49. Design of the aurochs is based on Moldavian coat of arms found in Szymon Okolski's Orbis Polonus, circa 1641 (and reproduced in Dan Cernovodeanu, Știința și arta heraldică în România, p. 259. Bucharest: Editura științifică și enciclopedică, 1977).

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 13 Apr 2025 11:27:53 GMT

Relevantní obrázky

(c) Euryrel, CC BY-SA 4.0

(c) Newbog, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Čtvrtá rakousko-turecká válka, někdy označovaná také první turecká válka, bylo vojenské střetnutí mezi habsburským soustátím a Osmanskou říší vedená v letech 1663 až 1664. .. pokračovat ve čtení

Velká turecká válka byla v letech 1683–1699 řada válečných střetnutí mezi Osmanskou říší a jejími protivníky v čele s Habsburskou monarchií. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Mogersdorfu, někdy též nazývaná bitva u Szentgotthárdu či bitva u Sv. Gotthardu na řece Raabu, se odehrála 1. srpna 1664 jako součást osmansko-habsburských válek mezi armádou křesťanské aliance, kterou vedli hrabě Raimund Montecuccoli, hrabě Jean de Coligny, markrabě Leopold Vilém Bádenský a kníže Georg Fridrich Waldeck-Eisenberg, a osmanskou armádou, kterou vedl paša Köprülüzade Fazıl Ahmed. V bitvě se mj. vyznamenal jako velitel jezdectva Jan Špork, kterému byl posléze za vojenské zásluhy císařem udělen titul říšského hraběte. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Chotynu nebo také chotynská válka nebo též česky bitva u Chotína byla kombinovaným obléháním a sérií bitev, které se odehrály mezi 2. zářím a 9. říjnem roku 1621 mezi polsko-litevskou unijní armádou podporovanou kozáky, které velel litevský velkohejtman Jan Karol Chodkiewicz, a invazivní osmanskou armádou vedenou sultánem Osmanem II., která byla zastavena až prvním podzimním sněžením. Dne 9. října, z důvodů pokročilosti roční doby a utrpěných těžkých ztrát zanechali Osmané obléhání a bitva byla zakončena patovou situací, což také dokazuje mírová dohoda, kdy některé její části jsou příznivější pro Osmany, zatímco jiné jsou zase příznivější pro Unii. Chodkiewicz zemřel 24. září 1621 krátce před začátkem vyjednávání s Turky. .. pokračovat ve čtení

Povstání Štěpána Bočkaje bylo první ze šesti protihabsburských stavovských povstání. Uskutečnilo se v letech 1604–1606. .. pokračovat ve čtení

Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568) představovaly řadu vojenských tažení na území Uherska, které proti sobě podnikali Habsburkové se svými spojenci a Osmanskou říší. I když měli celkově Osmané "hlavní slovo" a iniciativu, válka nedosáhla žádného rozhodujícího výsledku. V otevřeném poli zůstávala osmanská armáda velmi silná, ale často ztrácela značné množství času obléháním mnoha pevností na uherských hranicích a její komunikační linie zůstaly nebezpečně přetížené. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Chotynu nebo také chotynská válka byla bitvou, která se odehrála 11. listopadu 1673 a kde polsko-litevské síly pod vedením hejtmana Jana Sobieského porazily osmanské síly vedené Hüseyinem Pašou. Bitva samotná přispěla k zásadnímu obratu ve válce, když ještě o rok dříve vedla slabost Unie k podpisu nevýhodné Bučačské smlouvy, a umožnila Janu Sobieskému vyhrát nastávající královské volby a stát se polským králem. .. pokračovat ve čtení