Flag of the Order of St. John (various)
Relevantní obrázky
%2c_Flag_of_Syria_(1980%e2%80%932024).svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg?uselang=cs){kind=link}
Relevantní články
Suverénní řád Maltézských rytířůSuverénní řád Maltézských rytířů zkráceně Maltézský řád, zkratka SŘMR (SMOM), má od roku 1879 sídlo v Římě v Paláci Malta. Řád se dnes mezinárodně dělí do velkopřevorství, převorství a podpřevorství. Jeho současná činnost má převážně charitativní charakter. .. pokračovat ve čtení
Maltézský řádŘád rytířů špitálu svatého Jana v Jeruzalémě, běžně známého jako Řád maltézských rytířů nebo Maltézský řád, původně Řád johanitů, hospitalitů nebo špitálníků, jsou názvy a pojmenování jednoho z velkých mezinárodních rytířských duchovních řádů středověké katolické církve. Vznikl na začátku 12. století na území křesťanského Jeruzalémského království ve Svaté zemi, dnes Izraeli, původně působil jako špitální bratrstvo, odtud pochází původní označení hospitalité či špitálníci. Během svého působení na ostrově Rhodos vešel řád ve známost jako „rhodští rytíři“ a teprve označení „maltézští rytíři“ a „Maltézský řád“ vešly ve známost po přesídlení centra řádu na ostrov Malta, který mu byl věnován v roce 1530. Tato značení mu zůstala do současnosti. Dnes na původní řád navazují římskokatolický Suverénní řád Maltézských rytířů, celým názvem Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě. K odkazu řádu se hlásí také celá řada dalších organizací, z nichž jsou některé sdruženy ve společenství Aliance sv. Jana, zejména německý Johanitský řád, celým názvem Braniborská bailiva rytířského řádu jeruzalémských špitálníků sv. Jana navazuje na původní řád v Německu, který roku 1530 přijal reformaci a jako protestantský řád se osamostatnil. .. pokračovat ve čtení
Dlouhá turecká válkaDlouhá turecká válka, zvaná též třetí turecká válka, třináctiletá válka nebo patnáctiletá válka, byl ozbrojený konflikt mezi osmanskou říší a habsburskou monarchií na území Uher a Balkánu v letech 1593 až 1606; název patnáctiletá válka se používá, pokud se do ní zahrnuje i předchozí turecké tažení v letech 1591–1592, které dobylo Bihać. Válka skončila v zásadě nerozhodně mírem v Žitavské Toroni 11. listopadu 1606, který vydržel dalších 60 let. .. pokračovat ve čtení
Krétská válka (1645–1669)Krétská válka byla v pořadí již pátou z osmansko-benátských válek. Probíhala v letech 1645–1669 mezi Benátskou republikou a Osmanskou říší, již podporovaly arabsko-berberské státy severní Afriky. Bojovalo se především o ostrov Kréta, tehdy v držení Benátek. Největší bitvy se odehrály okolo pevnosti Candia. Další významnou frontou války byla Dalmácie, řada námořních střetů proběhla také v Egejském moři. Válka skončila vítězstvím Osmanské říše. V bojích zahynulo asi 30 000 Benátčanů a 118 000 Turků. .. pokračovat ve čtení
Křižácké státyKřižácké státy je označení pro zámořská panství založená evropskými účastníky křížových výprav a spravovaná podle západního vzoru jako feudální monarchie. Výpravy mířily do Levanty, později do Řecka a do Pobaltí, po jejich ukončení se domů vracela jen část křižáků. V severní Evropě byly zakládány německými křižáky během takzvaných severních křížových výprav. Následkem těchto výprav byla germanizace pobaltských zemí. Státy vznikaly také ve Středozemním moři. .. pokračovat ve čtení
Seznam státních znaků evropských zemíPřehled státních znaků evropských zemí a závislých či autonomních oblastí. .. pokračovat ve čtení
Obléhání Kraku des Chevaliers (1271)Obléhání Kraku des Chevaliers vojsky mamlúckého sultána Bajbarse se událo 3. března až 8. dubna roku 1271. Po dlouhá léta jej měl v držení jako svou základnu řád johanitů (hospitalitů), který ho přebudoval v největší křižáckou pevnost ve Svaté zemi se sídlem velmistra řádu. Hrad zabezpečoval severní území Tripolského hrabství. Dne 8. dubna 1271 hrad padl za pomoci podvodu do rukou sultána Bajbarse, poté, co byli rytíři mylně přesvědčeni, že hrabě z Tripolisu kapituloval. .. pokračovat ve čtení