Flag of the Republic of Pisa (1162-1406)
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
_with_coat_of_arms.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
_-_962.png)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg?uselang=cs){kind=link}
Relevantní články
Toskánské markrabstvíToskánská marka neboli Toskánské markrabství či markýzát byla středověká hraniční marka Svaté říše římské v Italském království v severozápadní Itálii v Toskánsku. Hlavním městem markrabství byla zprvu Lucca, později Florencie. Sousedila s Papežským státem na jihu a s Lombardií na severu. .. pokračovat ve čtení
Výprava na Baleárské ostrovyVýprava na Baleárské ostrovy v letech 1113–1115 byla katalánsko-pisánská vojenská expedice mající povahu křížové výpravy proti muslimskému taifskému státu Mallorce. Výprava se zakládala na smlouvě uzavřené mezi Pisánskou republikou a barcelonským hrabětem Ramonem Berenguerem III., přičemž měla také podporu papeže Paschala II. a šlechty v Katalánsku a Okcitánii. K výpravě se připojily také kontingenty ze střední Itálie, Sardinie a Korsiky. Inspirací k výpravě jim mohla být norská křížová výprava krále Sigurda I., která roku 1108/1109 napadla Formenteru a v roce 1115 završila dobytí Baleár, avšak v křesťanském držení setrvala pouze do příštího roku. Hlavním pramenem o křížové výpravě na Baleárské ostrovy je pisánská kronika Liber maiolichinus, která byla dokončena v roce 1125. .. pokračovat ve čtení
Druhá křížová výpravaDruhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení
Italské království (Svatá říše římská)Italské království, zpětně Říšská Itálie, také Lombardské království, jsou názvy administrativního celku Svaté říše římské na severu Itálie, de facto volené monarchie s centrem v Pavii. Území království zahrnovalo severoitalskou Lombardii, Spoleto, marky Toskánska a Verony. Dlouhé série konfliktů známých jako italské války, lombardské války (1423–1454) a vyčerpávající boje mezi přívrženci císařů a papežů vedly k oslabení, decentralizaci a rozpadu království, které představovalo už jen zbytky Lombardie. Do roku 1801 existovalo království už jen formálně v podobě titulu italského krále, který se uděloval německým císařům Svaté říše římské. .. pokračovat ve čtení
Třetí křížová výpravaTřetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů. .. pokračovat ve čtení
Lukánská republikaLukánská republika, oficiálně Nejjasnější republika lukánská byl stát v Toskánsku ve střední Itálii, který zahrnoval město Lucca a jeho okolí. Až do roku 1799 byla republika nezávislým státem v Itálii. Lucca byla původně sídelním městem Markrabství toskánského, po smrti Matyldy Toskánské (1115) však město získalo faktickou samostatnost, která byla formálně potvrzena listinou markraběte Welfa VI. roku 1160. Roku 1288 se stát stal přímým lénem Svaté říše římské. V letech 1342–1368 byla Lucca okupována Pisou. Během napoleonských válek byla dvakrát okupována Francouzi a moci se chopili jakobíni, kteří republiku přizpůsobili ideálům francouzské revoluce, v mezidobí poté Rakušany. Republika zanikla zásahem Napoleona 23. června 1805 vyhlášením monarchie. Lucca se tak stala součástí Knížectví Lucca a Piombino, jež obdržela Napoleonova sestra Elisa Bonaparteová. .. pokračovat ve čtení