Flag of the Swabian League (3^2)
![]() |
This image of a flag is ineligible for copyright and therefore in the public domain, because it consists entirely of information that is common property and contains no original authorship. For more information, see Commons:Threshold of originality § Logos and flags. | ![]() |
Relevantní obrázky
Relevantní články
Švábský městský spolekŠvábský městský spolek byla středověká obranná vojenská aliance svobodných říšských měst ve Svaté říši římské na území bývalého Švábského vévodství, které zaniklo roku 1313. Městský spolek byl založen 4. července 1376, ale nebyl uznán císařem, protože ho považoval za snahu měst o povstání a proto již roku 1388 byl poražen spojenými silami Württemberska, Rýnské Falce a Norimberského purkrabství v bitvě u Döffingenu. Následujícího roku 5. května 1389 byl spolek rozpuštěn na základě rezoluce říšského sněmu zasedajícího v Chebu. .. pokračovat ve čtení
Švábský krajŠvábský kraj, resp. Švábský říšský kraj, byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v l. 1500-1806 a rozkládal se v jihozápadní části dnešního Německa, přibližně v místech nynější (2018) spolkové země Bádensko-Württembersko. Kraj, stejně jako celá tato oblast Svaté říše římské, byl ze všech říšských krajů a ze všech součástí říše politicky nejroztříštěnější a tvořilo jej dohromady zhruba 100 krajských stavů. Konfesijně byl kraj sice smíšený, ale katoličtí stavové měli v kraji po celou dobu jeho trvání jednoznačnou převahu. V polovině 16. století ztratil kraj svá území na teritoriu Švýcarského spříseženství. Kraj obecně platil za stoupence císařské politiky v říši a patřil spolu s Franckým krajem k nejdisciplinovanějším v placení říšské berně a v odvodu rekrutů do říšské armády. Krajský sněm se scházel v Ulmu, pouze r. 1522 se sešel v Esslingenu. .. pokračovat ve čtení
Povstání rytířůPovstání rytířů neboli také Rytířská válka bylo krátkodobé povstání německých a říšských rytířů protestantského vyznání ve Svaté říši římské. Povstání vedli známí rytíři Franz von Sickingen a Ulrich von Hutten, kteří byli stoupenci Reformace, ale na rozdíl od Martina Luthera se uchýlili k jejímu prosazení vojenskými prostředky. Povstání rytířů bylo sice potlačeno, ale předcházelo daleko větší Německé selské válce (1524–1525). .. pokračovat ve čtení
Bitva u SchönberguBitva u Schönbergu se odehrála 12. září 1504 v průběhu války o landshutské dědictví u obce Wenzenbach, vzdálené jen několik kilometrů od Řezna, v německé Horní Falci. Habsburské vojsko Maxmiliána I. přepadlo vracející se českou žoldnéřskou pěchotu, Češi nestačili uzavřít vozovou hradbu a po urputném boji, kdy jich polovina zahynula, byli poraženi. Vítězný Maxmilián posléze ocenil statečnost, s jakou poražení bránili, a propustil zajatce bez požadavku výkupného. .. pokračovat ve čtení
Švábská válkaŠvábská válka, někdy též zvaná švýcarská válka (Schweizerkrieg) či engadinská válka byl ozbrojený konflikt z roku 1499, v němž se střetly prohabsburské síly Maxmiliána I. se Starou švýcarskou konfederací. Šlo o poslední velký konflikt mezi Švýcary a Habsburky, přičemž Švýcaři dosáhli jednoznačného vítězství a natrvalo tak odstranili hrozbu inkorporace do habsburských držav. Šlo o jejich poslední významnou válku o nezávislost. Rozhodujícího vítězství Švýcaři dosáhli v bitvě u Dornachu. .. pokračovat ve čtení
Německá selská válkaNěmecká selská válka je tradiční označení pro vlnu původně lokálních selských povstání, která se roku 1524 rozšířila z dnešního jižního Německa, Rakouska a Švýcarska do Švábska, Frank, Alsaska, Durynska a severozápadních Čech (1525) a nakonec i do Saska a Tyrolska (1526). Svoje požadavky formulovali povstalci v tzv. Dvanácti memmingenských artikulích. V současnosti je Německá selská válka interpretována jako projev snahy o rovnoprávné postavení venkovského obyvatelstva ve stavovské společnosti. .. pokračovat ve čtení