němčina:

Kaiser Ferdinand III. (1608-1657), Brustbild 

title QS:P1476,de:"Kaiser Ferdinand III. (1608-1657), Brustbild "

label QS:Lde,"Kaiser Ferdinand III. (1608-1657), Brustbild "

Autor:

Frans Luyckx

Shortlink:

https://www.czwiki.cz/b/27b1

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1099 x 1383 Pixel (478253 Bytes)

Komentář k Licence:

Toto je věrná fotografická reprodukce původního dvourozměrného uměleckého díla. Ono dílo je samo volným dílem, a to z následujícího důvodu: Public domainPublic domainfalsefalse Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 100 let po jeho smrti. You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States. Bylo zjištěno, že u tohoto souboru nejsou známa žádná omezení daná autorským právem a právy s ním souvisejícími. https://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/PDMCreative Commons Public Domain Mark 1.0falsefalse Oficiálním stanoviskem nadace Wikimedia Foundation je, že „věrné reprodukce dvourozměrných volných děl jsou také volné a opačná tvrzení jsou útokem na samotný koncept volných děl.“ Podrobnosti naleznete na stránce Commons:When to use the PD-Art tag. Tato fotografická reprodukce se tedy také považuje za volné dílo. Uvědomte si, že v závislosti na místních zákonech může být další užití tohoto díla ve vaší jurisdikci zakázáno či omezeno. Vizte Commons:Reuse of PD-Art photographs.

Licence:

Public domain

Credit:

Kunsthistorisches Museum Wien, Bilddatenbank.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 26 Apr 2025 07:41:24 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Ferdinand III. byl císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1608–1657). .. pokračovat ve čtení

Tento seznam chorvatských panovníků zahrnuje chorvatská knížata a krále, a to jak krále chorvatské a dalmatské, tak krále slavonské, dalmatské. Seznam zahrnuje samostatné chorvatské krále a krále v personální unii s Uherskem. Uveden je i formální král Nezávislého státu Chorvatsko Tomislav II. Dále jsou v seznamu uvedeni chorvatští bánové a představitelé bánovin. .. pokračovat ve čtení

Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozlí. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému knížeti Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po Valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s Opolským knížectvím a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku. .. pokračovat ve čtení

Těšínské knížectví vzniklo roku 1290 rozdělením těšínsko-osvětimsko-ratibořického panství (1281–1290). Knížectví bylo až do roku 1653 pod piastovskou vládou, poté se stalo mezi lety 1653–1722 bezprostředním knížectvím, dokud ho Karel VI. neudělil lénem lotrinské dynastii. Knížectví se však znovu dostalo do habsburských rukou smrtí císaře Františka Štěpána roku 1765. Knížectví zaniklo v roce 1918 vznikem Československé republiky. .. pokračovat ve čtení

Opolské knížectví vzniklo v roce 1173, kdy bylo rozděleno Slezské údělné knížectví. Vznikla tři knížectví, Opolsko připadlo Jaroslavu Opolskému. Mezi lety 1202–1282 a 1521–1532 bylo Opolsko sloučeno s Ratibořskem v Opolsko-Ratibořském knížectví. Knížectví zaniklo v roce 1742 výsledky první slezské války, kdy území připadlo Prusku, které je inkorpovalo do svého území. .. pokračovat ve čtení

Císařská hrobka ve Vídni je pohřebiště rakouského panovnického rodu habsburského, později habsbursko-lotrinského. Nachází se v centru Vídně, na náměstí Neuer Markt, pod kostelem Panny Marie zdejšího kapucínského kláštera. .. pokračovat ve čtení

Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka. Vedle českých knížat, českých králů, prezidentů Československé a České republiky jsou do seznamu zahrnuta i velkomoravská knížata a Sámo, vládce tzv. Sámovy říše. Panovníci z období před příchodem Slovanů zahrnuti nejsou, těm je věnována stránka Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska. .. pokračovat ve čtení